Jedním z negativních rysů spojených se začátkem primárního vzdělávání je přetrvávající vysoká míra odkladů zahájení povinné školní docházky, a to navzdory řadě opatření, která byla za účelem jejich redukce v uplynulých letech zavedena. Bližší informace přináší aktuálně zveřejněná tematická zpráva České školní inspekce.
Jaká zjištění toto šetření přineslo? Jedním z nich je fakt, že navzdory prokazatelně pozitivnímu vlivu včasného zapojení dětí do předškolního vzdělávání na odpovídající školní připravenost, prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání i pozdější úspěšnost ve vzdělávání stále existují regiony, ve kterých relativně vysoký podíl dětí zahajuje předškolní vzdělávání až v pěti letech. Přitom se ukazuje, že naplněnost mateřských škol není nijak výrazně limitujícím faktorem pro včasnější zahajování předškolního vzdělávání.
Mateřské školy se mimo jiné také v nedostatečné míře věnují logopedické prevenci, ačkoli logopedické vady a poruchy řeči představují jednu z nejčastějších příčin odkladů povinné školní docházky a jako častý nedostatek z hlediska školní připravenosti je označují i učitelé 1. ročníku základních škol. Mateřské školy většinou pouze vyhledávají děti s narušenou komunikační schopností a doporučují je k diagnostice a odborné péči mimo mateřskou školu. Pouze dvě pětiny mateřských škol využívají služeb interního pedagogického pracovníka, jako je logoped, logopedický asistent či logopedický preventista, a pětina škol zajišťuje logopedickou prevenci a péči prostřednictvím služeb externího pracovníka docházejícího do MŠ.
Například zapojení 3–5letých dětí do předškolního vzdělávání v mateřských školách se v České republice pohybuje na úrovni 90 % (ve školním roce 2023/2024), nicméně z hlediska regionálního rozložení není rovnoměrné.
Vysoký podíl dětí zahajujících docházku do mateřské školy až v pěti letech ovšem ne vždy souvisí s vysokou naplněností mateřských škol, neboť například v okresech Ústeckého kraje naplněnost osciluje kolem hodnoty 82 %, v okresech Karlovarského kraje se pohybuje od 78 % do 83 %. Mateřské školy s vysokou naplněností (nad hranicí 90 %) se nachází především ve Středočeském kraji, naopak nejnižší naplněnost je v okresech Jeseník, Přerov a Bruntál, kde se pohybuje v rozmezí od 76 % do 78 %. Je tedy evidentní, že naplněnost mateřských škol není nijak výrazně limitujícím faktorem pro včasnější zahajování předškolního vzdělávání.
O tom, jak velký podíl dětí s odkladem povinné školní docházky setrvává v mateřských školách, vypovídá míra zastoupení šestiletých dětí v mateřských školách vyjádřená podílem 6letých na počtu 6letých v mateřských školách, přípravných třídách a v prvním ročníku ZŠ. S ohledem na specifika speciálních mateřských škol a v zájmu větší výpovědní hodnoty budou dále uvažovány pouze běžné třídy mateřských škol.
Jednoznačně nejvyšší podíl dětí s odkladem povinné školní docházky v mateřských školách se nachází v okrese Jeseník (32 %) v Olomouckém kraji. Tento kraj se vyznačuje nejnižším zastoupením šestiletých v základních školách a zároveň velice nízkým podílem dětí v přípravných třídách. Přímo v okrese Jeseník se nachází pouze jedna přípravná třída, což znamená, že většina dětí s povoleným odkladem školní docházky setrvává v mateřských školách.
Nejnižší podíl dětí s odkladem povinné školní docházky, které setrvávají v mateřských školách, je patrný v okresech Ústeckého a Karlovarského kraje a rovněž i v Praze. V těchto případech je zřejmá přímá souvislost s vyšším podílem škol s přípravnou třídou a výraznějším zastoupením dětí v přípravných třídách, což dobře ilustruje mapa nahlížející na odklady povinné školní docházky z pohledu zastoupení šestiletých v mateřských školách a přípravných třídách základních škol. Mapa poskytuje obdobné informace jako graf, ovšem v detailnějším regionálním členění, přičemž nezachycuje zastoupení šestiletých v základním vzdělávání.
Převážná většina (97 %) učitelů vyučujících v 1. ročníku základní školy očekává, že nově nastupující žáci budou splňovat určitý standard z hlediska školní připravenosti. Zejména učitelé těch škol, jejichž součástí není mateřská škola, přitom zastávají názor, že reálná školní připravenost těchto žáků je velmi rozdílná. Ve sloučených školách vnímají učitelé rozdíly v připravenosti o něco méně intenzivně (zhruba o 4 procentní body).
Pozitivním zjištěním je, že z hlediska toho, zda by mělo být připraveno dítě na školu, či naopak škola na dítě, se učitelé více kloní k názoru, že základní škola by měla zejména v počátcích své práce s dítětem počítat s přirozenými rozdíly ve vzdělávacích možnostech i výkonech dětí a promítat je náležitě do individualizace vzdělávání (prostřednictvím odlišných cílů, forem a metod vzdělávání) – s tímto názorem rozhodně souhlasí více než polovina dotázaných učitelů a dvě pětiny učitelů spíše souhlasí. Zároveň se však většina z nich domnívá, že rozdílná připravenost žáků působí výrazné problémy ve výuce.
Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.
Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce
Comments