top of page
Obrázek autoraUčitel21

Faktory ovlivňující přechod dětí z mateřské do základní školy | Česká školní inspekce

Jedním z negativních rysů spojených se začátkem primárního vzdělávání je přetrvávající vysoká míra odkladů zahájení povinné školní docházky, a to navzdory řadě opatření, která byla za účelem jejich redukce v uplynulých letech zavedena. Bližší informace přináší aktuálně zveřejněná tematická zpráva České školní inspekce.



Jaká zjištění toto šetření přineslo? Jedním z nich je fakt, že navzdory prokazatelně pozitivnímu vlivu včasného zapojení dětí do předškolního vzdělávání na odpovídající školní připravenost, prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání i pozdější úspěšnost ve vzdělávání stále existují regiony, ve kterých relativně vysoký podíl dětí zahajuje předškolní vzdělávání až v pěti letech. Přitom se ukazuje, že naplněnost mateřských škol není nijak výrazně limitujícím faktorem pro včasnější zahajování předškolního vzdělávání.

 

Mateřské školy se mimo jiné také v nedostatečné míře věnují logopedické prevenci, ačkoli logopedické vady a poruchy řeči představují jednu z nejčastějších příčin odkladů povinné školní docházky a jako častý nedostatek z hlediska školní připravenosti je označují i učitelé 1. ročníku základních škol. Mateřské školy většinou pouze vyhledávají děti s narušenou komunikační schopností a doporučují je k diagnostice a odborné péči mimo mateřskou školu. Pouze dvě pětiny mateřských škol využívají služeb interního pedagogického pracovníka, jako je logoped, logopedický asistent či logopedický preventista, a pětina škol zajišťuje logopedickou prevenci a péči prostřednictvím služeb externího pracovníka docházejícího do MŠ.

 

Například zapojení 3–5letých dětí do předškolního vzdělávání v mateřských školách se v České republice pohybuje na úrovni 90 % (ve školním roce 2023/2024), nicméně z hlediska regionálního rozložení není rovnoměrné.



Vysoký podíl dětí zahajujících docházku do mateřské školy až v pěti letech ovšem ne vždy souvisí s vysokou naplněností mateřských škol, neboť například v okresech Ústeckého kraje naplněnost osciluje kolem hodnoty 82 %, v okresech Karlovarského kraje se pohybuje od 78 % do 83 %. Mateřské školy s vysokou naplněností (nad hranicí 90 %) se nachází především ve Středočeském kraji, naopak nejnižší naplněnost je v okresech Jeseník, Přerov a Bruntál, kde se pohybuje v rozmezí od 76 % do 78 %. Je tedy evidentní, že naplněnost mateřských škol není nijak výrazně limitujícím faktorem pro včasnější zahajování předškolního vzdělávání.


O tom, jak velký podíl dětí s odkladem povinné školní docházky setrvává v mateřských školách, vypovídá míra zastoupení šestiletých dětí v mateřských školách vyjádřená podílem 6letých na počtu 6letých v mateřských školách, přípravných třídách a v prvním ročníku ZŠ. S ohledem na specifika speciálních mateřských škol a v zájmu větší výpovědní hodnoty budou dále uvažovány pouze běžné třídy mateřských škol.

 

Jednoznačně nejvyšší podíl dětí s odkladem povinné školní docházky v mateřských školách se nachází v okrese Jeseník (32 %) v Olomouckém kraji. Tento kraj se vyznačuje nejnižším zastoupením šestiletých v základních školách a zároveň velice nízkým podílem dětí v přípravných třídách. Přímo v okrese Jeseník se nachází pouze jedna přípravná třída, což znamená, že většina dětí s povoleným odkladem školní docházky setrvává v mateřských školách.

 

Nejnižší podíl dětí s odkladem povinné školní docházky, které setrvávají v mateřských školách, je patrný v okresech Ústeckého a Karlovarského kraje a rovněž i v Praze. V těchto případech je zřejmá přímá souvislost s vyšším podílem škol s přípravnou třídou a výraznějším zastoupením dětí v přípravných třídách, což dobře ilustruje mapa nahlížející na odklady povinné školní docházky z pohledu zastoupení šestiletých v mateřských školách a přípravných třídách základních škol. Mapa poskytuje obdobné informace jako graf, ovšem v detailnějším regionálním členění, přičemž nezachycuje zastoupení šestiletých v základním vzdělávání.



Převážná většina (97 %) učitelů vyučujících v 1. ročníku základní školy očekává, že nově nastupující žáci budou splňovat určitý standard z hlediska školní připravenosti. Zejména učitelé těch škol, jejichž součástí není mateřská škola, přitom zastávají názor, že reálná školní připravenost těchto žáků je velmi rozdílná. Ve sloučených školách vnímají učitelé rozdíly v připravenosti o něco méně intenzivně (zhruba o 4 procentní body).

 

Pozitivním zjištěním je, že z hlediska toho, zda by mělo být připraveno dítě na školu, či naopak škola na dítě, se učitelé více kloní k názoru, že základní škola by měla zejména v počátcích své práce s dítětem počítat s přirozenými rozdíly ve vzdělávacích možnostech i výkonech dětí a promítat je náležitě do individualizace vzdělávání (prostřednictvím odlišných cílů, forem a metod vzdělávání) – s tímto názorem rozhodně souhlasí více než polovina dotázaných učitelů a dvě pětiny učitelů spíše souhlasí. Zároveň se však většina z nich domnívá, že rozdílná připravenost žáků působí výrazné problémy ve výuce.


Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.


Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce


Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page