top of page

Jak jsou témata genderu a LGBT+ zařazována do výuky v základních školách? | Tematická zpráva České školní inspekce

  • Obrázek autora: Učitel21
    Učitel21
  • 30. 6.
  • Minut čtení: 3

V české společnosti stále existují rozdíly v postavení žen a mužů, přičemž tradiční rozdělení jejich rolí je stále patrné. Ve srovnání s průměrem zemí Evropské unie má Česká republika v této oblasti ještě prostor pro zlepšení, což dokládají i mezinárodní srovnání, například index rovnosti vypracovaný Evropským institutem pro genderovou rovnost (EIGE). Tyto rozdíly se promítají i do školního prostředí, kde se objevují v různých oblastech vzdělávání a fungování škol. Význam tohoto tématu podtrhuje také skutečnost, že v roce 2024 vláda schválila aktualizovanou Strategii rovnosti žen a mužů na období 2021–2030. Tento dokument navazuje na předchozí snahy o podporu spravedlivějších podmínek ve společnosti a stanovuje konkrétní cíle, mezi které patří i provedení tematického šetření Českou školní inspekcí.

 


V české společnosti stále přetrvávají genderové nerovnosti a do velké míry také tradiční dělení rolí žen a mužů. Česká republika v této oblasti zaostává za průměrem států Evropské unie (měřeno např. indexem genderové rovnosti EIGE – European Institute for Gender Equality). Genderové nerovnosti se objevují také přímo ve školství, a to v různých oblastech. O důležitosti tématu svědčí i to, že vláda schválila 2. října 2024 aktualizovanou Strategii rovnosti mužů a žen na léta 2021–2030, která je již druhým klíčovým dokumentem, jenž se tématu genderové rovnosti věnuje. Z vládní strategie mimo jiné vyplývá úkol tematického šetření pro Českou školní inspekci (dále „ČŠI“).

 

Vedle tématu genderu nabývá ve společnosti na významu také téma LGBT+ (nebo také LGBTQI). Ačkoli v současném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) není o problematice genderu a LGBT+ explicitní zmínka, revidovaný rámcový vzdělávací program již s tématem genderu a genderových identit počítá. Současně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále „MŠMT“) připravuje pro školy příručku Podporující a bezpečná škola: metodická příručka pro základní a střední školy k práci s transgender a genderově rozmanitými studujícími. Zásada rovného přístupu ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace z důvodu pohlaví je pak jasně deklarována v § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

 

Z prvních výsledků celonárodního výzkumu sexuálního chování a wellbeingu obyvatel České republiky (CZECHSEX) z roku 2024 vyplývá, že k jiné než heterosexuální orientaci se hlásí 7 % obyvatelstva a 0,4 % obyvatel je nebinárních nebo genderově rozmanitých. To odpovídá zhruba 70 000, resp. 4 000 žáků*yň základních škol. Jiné výzkumy, např. studie Být LGBT+ v Česku 20227 pak přinášejí zjištění, že LGBT+ osoby mají často zkušenost s posmíváním, zesměšňováním, urážkami či vyhrožováním během školní docházky. Současně bylo ve výzkumu CZECHSEX zjištěno, že 17 % žen a 5 % mužů se někdy setkalo se sexuálním násilím, 30 % žen a 17 % mužů uvedlo zkušenost s nevyžádaným kontaktem se sexuálním záměrem. I z těchto důvodů je třeba tématům, jako jsou gender, LGBT+ komunita a sexuální či genderově podmíněné násilí, věnovat náležitou pozornost.

 


Metodika šetření

 

ČŠI uskutečnila ve dnech 6. až 30. listopadu 2024 výběrové šetření na téma gender a LGBT+ a jejich integrace do vzdělávání formou inspekčního elektronického zjišťování. Do šetření bylo zapojeno celkem 592 běžných základních škol, 3 281 vyučujících, 528 výchovných poradců*kyň a 543 školních metodiků*ček prevence. Dotazníkové šetření bylo doplněno o metodickou část zjišťované problematiky pro respondenty.

 

Cílem šetření bylo získat od vedení škol informace o tom, jakým způsobem je v současnosti téma zařazováno do výuky v základních školách, jak se promítá do organizace vzdělávání (zda jsou předměty, kroužky, případně semináře rozdělovány podle pohlaví), zda školy sledují, jestli nedochází k rozdílům ve výsledcích žáků*yň podle pohlaví a zda ve školách došlo k nežádoucím incidentům spojeným s genderově podmíněným násilím, náznakům domácího násilí či sexuálního obtěžování.

 

U vyučujících bylo sledováno např. zařazování témat genderu, genderové rovnosti, genderově podmíněného násilí, domácího násilí, sexuálního násilí a LGBT+ do výuky, jaké materiály jsou k tomu používány a nakolik jsou tyto materiály podle názoru vyučujících dostačující. Součástí dotazníku byly také informace o zapojení vyučujících do dalšího vzdělávání v těchto oblastech.

 

V případě výchovného poradenství byla pozornost zaměřena na kariérové poradenství, a to zejména z hlediska nestereotypní volby povolání.

 

Dotazník pro školní metodiky*čky prevence se soustředil na zprostředkování tématu genderově podmíněného násilí, domácího násilí a sexuálního obtěžování a tématu LGBT+ žactvu a preventivní aktivity v této oblasti. Další oblastí zájmu bylo řešení případů týkajících se šikany nebo problémů spojených se sexuální orientací, genderovými identitami a tranzicí žactva a nastavení jednotných postupů pro řešení těchto případů.

 

Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.

 

Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce

Comments


bottom of page