Jak souvisí osobnostní charakteristiky studentů s akademickým stresem?




Mezi dlouhodobě aktuální témata související s vysokoškolským studiem patří stres a jeho vliv na studenty. Právě na tuto oblast se zaměřil projekt Evy Sedlákové z Ústavu pedagogiky a sociálních studií.


Řešitelky se konkrétně zaměřily na vliv tzv. self-efficacy (můžeme volně přeložit jako vnímání vlastní účinnosti) a dalších osobnostních charakteristik na míru akademického stresu, se kterým se studenti mohou potýkat. Kromě toho se řešitelky tohoto projektu podívaly i na vliv různých demografických charakteristik na vnímanou míru stresu.


Jaké závěry výzkum složený z několika různých dotazníkových šetření přinesl? Ukázalo se například, že studenti s vyšším self-efficacy se potýkají s vyšším stresem. Pokud se podíváme na stresové faktory, jakými jsou učení a příprava na zkoušky, ústní prezentace, zkoušení, množství učiva a informací, které musí zvládnout, pochopení obsahu učiva nebo zvládání plnění úkolů včas, jsou na tom se stresem obecně hůře ženy. Kromě toho se dá také říct, že vyšší stres obecně vnímají studenti učitelských oborů oproti svým kolegům z oborů neučitelských.


Výzkum také ukázal, že stresující může být pro studenty například i komunikace s asistenty jednotlivých kateder nebo se zaměstnanci studijního oddělení. Vzhledem k aktuální situaci rozšířily autorky svůj výzkum i na otázky spojené s pan