Klíčem dobré výuky je síla pozitivního přesvědčení | Radka Dofková o budoucích učitelích matematiky


Radka Dofková se věnuje zejména výzkumu psychodidaktických aspektů pregraduální přípravy budoucích učitelů matematiky. Domnívá se, že pozitivní formování těchto aspektů je nezbytným předpokladem kvalitního působení učitele matematiky.


Docentka Radka Dofková působí na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci od roku 2006. Zabývá se aktuálními trendy ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ, je didaktičkou matematiky pro primární školy a aktivně se zapojuje do dění na katedře matematiky – je členkou státnicových komisí, vede přijímací řízení, koordinuje obsah webových stránek pracoviště a podílí se na propagaci katedry. Pravidelně vede a oponuje řadu kvalifikačních prací a realizuje výuku v anglickém jazyce pro studenty programu Erasmus+. Za zmínku stojí také její participace na přípravě mezinárodní soutěže Matematický klokan v ČR. Na svém kontě má několik vydaných monografií a spolupráci na zajímavých projektech.


Vědecká práce Radky Dofkové je zaměřena na zkvalitnění pregraduální přípravy učitelů v oblasti matematiky, zejména na psychodidaktické determinanty – vnímání vlastní úspěšnosti, jejich didaktické přesvědčení a připravenost pro výuku. O zaujetí pro věc svědčí zejména dvě monografie, které doc. Dofková k tématu publikovala a které vycházejí z aktuálně realizovaných výzkumných šetření – kvantitativních i kvalitativních.


V první monografii s názvem Přesvědčení o připravenosti budoucích učitelů matematiky jako didaktická výzva primárního vzdělávání vychází z předpokladu, že pozitivní přesvědčení pregraduálních učitelů matematiky primárního školy o kvalitě jejich didaktické přípravy může být zárukou kladného vztahu k jejich budoucí profesi. „Přesvědčení budoucích učitelů má velký vliv na jejich výuku. Sílu přesvědčení si lze představit třeba na známém tzv. placebo efektu, kdy se pacient uzdraví jen díky tomu, že je silně přesvědčen o tom, že aplikovaný lék funguje. Ve výuce je to stejné – pokud bude budoucí učitel přesvědčen, že je dobře připraven pro výuku, je velká pravděpodobnost, že bude opravdu dobrým učitelem matematiky. A o to nám jde,“ dodává autorka.


O kvalitě zpracování monografií svědčí fakt, že druhá monografie s názvem Vnímání vlastní efektivity učitelů primárního vzdělávání: kvalitativní analýza matematické a didaktické připravenosti v pregraduální přípravě získala v roce 2018 čestné uznání rektora. Publikace je zaměřena na koncept vnímání vlastní účinnosti (self-efficacy) budoucích učitelů matematiky primární školy, tedy na úroveň jejich přesvědčení o tom, jak kvalitně budou schopni učit žáky matematiku. Výsledky publikované v práci, jež byly získány dotazníkovým šetřením a analýzou textu výpovědí studentů, dokládají, že je třeba se tomuto tématu stále věnovat, neboť studenti mají v dané oblasti značné rezervy.


Jako pracovnice na pozici didaktička matematiky se také podílela na publikaci reflektující vzdělávací potřeby učitelů matematiky 1. a 2. stupně ZŠ s názvem Reflexe vzdělávacích potřeb učitelů matematiky jako východisko jejich profesního rozvoje, jejíž zaměření vycházelo z rozsáhlého výzkumného vzorku na školách v Olomouckém kraji.


Kromě obsáhlé publikační činnosti a výsledků, jejichž velké množství je indexováno v databázi WOS a Scopus, se doc. Dofková také aktivně účastní tuzemských a zahraničních konferencí, kde prezentuje dosažené výstupy. Dlouhodobě je také přímo zapojena do organizování konference Elementary Mathematics Education, kterou každé dva roky pořádá katedra matematiky. „Tato konference je vždy skvělou příležitostí pro všechny, kteří se zabývají matematikou v primárním vzdělávání,“ dodává Dofková.


Radka Dofková se během své profesní dráhy podílela na řešení mnoha projektů vědecko-výzkumných, rozvojových i projektů dotovaných z evropských strukturálních fondů. Na pozici hlavní řešitelky šlo např. o projekt zaměřený na vytváření výukových modulů matematických disciplín v anglickém jazyce, jehož cílem bylo poskytnout studentům odborné matematické materiály v anglickém jazyce. Svým charakterem ojedinělé bylo také vedení projektu fondů EHS a Norska, zaměřeného na stínování učitelů matematiky v norském Oslu, v jehož rámci bylo možno porovnat různé přístupy k výuce matematiky a navázat spolupráci se zahraničními kolegy.


Radka Dofková je také pravidelně spoluřešitelkou různých projektů. K nim aktuálně patří například projekt ITEP, jenž se zabývá zvyšováním kompetencí studentů pedagogické fakulty v oblasti aktivizačních metod a jehož hlavním řešitel