Kombinovaná výuka | Tematická zpráva České školní inspekce

Kombinovaná výuka, tedy systematické střídání prezenční a distanční formy vzdělávání, byla v českých školách testována v rámci pokusného ověřování od roku 2021. Nová tematická zpráva ČŠI shrnuje zkušenosti základních a středních škol a hodnotí její dopady na výsledky vzdělávání. 

Pro prezenční tematickou inspekční činnost bylo na základě informací z inspekčního elektronického zjišťování mezi 53 školami vybráno 35 škol (15 základních a 20 středních), ve kterých byly uskutečněny rozhovory nejen s vedením školy, ale především s vyučujícími, kteří realizují kombinovanou výuku. 

V distanční části kombinované výuky častěji převažovala jen asynchronní forma výuky (u 45 % učitelů), pouze synchronní formu využívalo 18 % učitelů a kombinaci obou forem 35 % učitelů. Ze sledovaných činností žáků při distanční výuce převládalo samostatné plnění asynchronních úkolů, samostatné vytváření prezentovatelného výstupu a konzultace s vyučujícím (podpora, zpětná vazba), což jsou činnosti podobné i běžně využívané domácí přípravě v základních a středních školách; ve většině případů tedy kombinovaná výuka v rámci distanční části nepřináší zřetelné obohacení vzdělávání.  

Rozsah realizace kombinované výuky co do podílu zahrnutých žáků, tříd a vzdělávacích oborů byl ve skupině oslovených škol velmi rozmanitý, bez rozpoznatelného motivu nebo kritérií, na jejichž základě by školy o rozsahu distanční výuky rozhodovaly.  

Ve více než třetině škol byli do kombinované výuky zahrnuti žáci ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, jejich výuku zajišťovala pětina oslovených učitelů. Učitelé upozorňovali na problémy, s nimiž se žáci ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí z důvodu snížené podpory v rodině a horší dostupnosti potřebných technologických nástrojů potkávají a které škola může jen omezeně kompenzovat. Kombinovaná výuka může z toho pohledu zesilovat rozdíly ve vzdělávání hůře a lépe sociálně situovaných žáků.  

Většina škol využívala shodné metody ověřování dosahovaných výsledků v kombinované výuce i v běžné výuce. Jen pětina škol uvedla odlišné metody ověřování (např. výstupy z projektové činnosti, využití online nástrojů s automatickým vyhodnocováním). Podíl výsledků z distanční části kombinované výuky na celkovém hodnocení žáků je spíše malý a celkové hodnocení převažující měrou ovlivňují výsledky zaznamenané v běžné výuce. 

Nejčastěji využívanými doklady o dosahovaných výsledcích byly často doklady podobné jako v běžné výuce, např. prezentace, digitální dokumentace dokládající práci žáků (např. dokument, protokol apod.), výstupy z projektové práce, testy a kvízy, portfolia žáků, doklady sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků. 

Závažným problémem v souvislosti s realizací kombinované výuky byl celkově malý důraz na sledování a vyhodnocování dokladů o dosažených výsledcích žáků, které by mohly následně dokládat přínos distanční části výuky. Jen část učitelů využívala porovnatelné podklady výsledků žáků v distanční části kombinované výuky a v běžné výuce, a to v polovině základních škol a ve dvou třetinách středních škol. Většina učitelů, která byla schopna porovnat výsledky žáků zapojených a nezapojených do kombinované výuky, uvedla, že výsledky jsou podobné (podobně se vyjádřili i ředitelé). Ve školách, kde došlo k porovnání výsledků vzdělávání žáků, se jednalo většinou o porovnávání systematické a dlouhodobé. 

Z inspekčního hodnocení vlivu kombinované výuky na výsledky vzdělávání žáků a hodnocení celkových výsledků vzdělávání žáků zapojených do kombinované výuky plyne, že častěji byl konstatován pozitivní dopad ve středních školách; v základních školách byl vliv kombinované výuky na výsledky žáků spíše méně zřetelný nebo okrajový. Málo zřetelný nebo žádný pozitivní dopad kombinované výuky byl konstatován především ve školách s absencí nebo nízkou kvalitou dokladů o výsledcích vzdělávání zaznamenávaných učiteli. 

V základních školách se téměř nelišila míra vlivu kombinované výuky na výsledky žáků mezi kategoriemi předmětů – ve většině škol nebyl zaznamenán prokazatelný pozitivní dopad kombinované výuky na výsledky žáků. Ve středních školách byl pozitivní dopad kombinované výuky nejméně zřetelně vnímán u českého jazyka, matematiky a cizího jazyka, silněji u odborných a praktických předmětů. 

Zjištění naznačují vysokou míru shody mezi učitelským a inspekčním hodnocením ohledně vlivu kombinované výuky na výsledky žáků. Vyšší přínos kombinované výuky byl zpravidla konstatován jen ve školách, v nichž byl zaznamenán vyšší podíl kvalitní asynchronní formy distanční části a učitelé systematicky sledovali výsledky žáků včetně porovnávání dosažených výsledků žáků v distanční a běžné výuce. 

Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.

Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce