Můj malý příběh | Každé zrnko rýže znamená utrpení

Náš student Han Snow ve svém úvodním příspěvku vznikajícího blogu vzpomíná na své dětství v Číně a představuje se.



Jmenuji se Jiang Xue, Jiang v mém jménu znamená řeka a Xue znamená sníh. Narodil jsem se v severní Číně, kde v zimě hustě sněží a klima je tam podobné jako v České republice. Půda v mém rodném městě je velmi tmavá a pěstuje se na ní velmi lahodná rýže. Vzpomínám, že když jsem byl malý, můj dědeček při jídle často říkával rčení ze starobylé básně: „Kdopak to ví, že na talíři každé zrnko rýže znamená utrpení.” Tehdy mi to připadalo otravné a byl jsem netrpělivý.


V době, kdy jsem byl malý, měl můj dědeček malý statek, podél nějž tekla říčka plná ryb. Nejšťastnější jsem byl právě u vody – obklopen čistou řekou a bezstarostný. Mým jediným příležitostným úkolem bylo nachytat kobylky a nakrmit kuřata.


Vzpomínám, že když jsem byl malý, můj dědeček při jídle často říkával rčení ze starobylé básně: „Kdopak to ví, že na talíři každé zrnko rýže znamená utrpení.” Tehdy mi to připadalo otravné a byl jsem netrpělivý.

Později jsem vyrostl a náš dům, dvorek, řeka i ryby zmizely. Ztratily se ve smogu rozvíjejícího města.


Nyní jsem znovu našel svou malou vesnici a venkovský dům, dvorky, řeku a ryby... Pod modrou oblohou se někdejší dědečkovo “otravování” stalo mým životním stylem. Pečuji o každou rostlinu. Miluji zvířata, ať už domácí, nebo divoká.


Moje dnešní malá vesnička je na Moravě. Má také černou zemi.



Foto: archiv autora

Překlad a redakce: Petra Šobáňová

35 zobrazení0 komentář

Související příspěvky

Zobrazit vše