Odborníci z přírodovědecké fakulty připravili hmatovou hru pro nevidomé a slabozraké děti

Lépe pochopit základní zákonitosti geometrie pomůže nevidovým a slabozrakým dětem nová hmatová hra nazvaná Trojúhelníkové puzzle, kterou připravili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Hra může také posloužit jako pomůcka při výuce geometrie na základních školách či v nižších ročnících gymnázií. Katedra experimentální fyziky už na svých 3D tiskárnách zahájila její sériovou výrobu.



„Naše geometrická hra je primárně určena pro děti se zrakovým postižením, u kterých je velmi důležité povzbuzovat a podporovat geometrii ve vzdělávacích aktivitách. Pro nevidomé děti je totiž obvykle značně obtížné vypořádat se s prostorem a jeho zákonitostmi. Také jejich učitelé a vychovatelé často zanedbávají geometrii mezi školními předměty a považují ji za nesplnitelnou výzvu,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP, která je autorkou hmatové hry.


Trojúhelníkové puzzle obsahuje základní šablonu ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, do které se bez překrytí vkládají vždy tři nebo čtyři menší moduly. Úkolem hráče je umístit vybrané moduly tak, aby vyplnily bez překrytí celou šablonu. Sada obsahuje celkem 11 modulů, které se skládají z různých geometrických tvarů. Puzzle lze zařadit do skupiny her s geometrickými náměty, které slouží k rozvoji prostorové a geometrické představivosti, obrazotvornosti, odhadu, orientaci v rovině a v prostoru, tvořivosti a kombinačního myšlení. Hra žáky také učí taktice a strategickému myšlení.


„Trojúhelníkové puzzle je proto vhodným doplňkem i ve výuce geometrie, neboť podporuje rozvoj manipulativních činností, rozvíjí geometrické a kombinační myšlení, napomáhá tvořivosti a podněcuje kreativitu,“ podotkla Jana Slezáková. Hmatová hra umožní bezproblémovým žákům i školákům se speciálními vzdělávacími potřebami lépe porozumět základním vztahům a vlastnostem geometrických útvarů v rovině.


„Trojúhelníkové puzzle je vhodným doplňkem i ve výuce geometrie, neboť podporuje rozvoj manipulativních činností, rozvíjí geometrické a kombinační myšlení, napomáhá tvořivosti a podněcuje kreativitu.“

Hmatová hra je vyráběna pomocí 3D tiskáren na katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty. Je složena z třinácti kusů. „Vzhledem k malému objemu zakázky a vysoké variabilitě výroby byl zvolen tento postup. Největší výhodou je, že lze kdykoliv modifikovat tištěné součásti podle potřeb zákazníka, který si může zvolit velikost hmatových bodů či barvu. Pro účely slabozrakých je rám tisknut černě, zbytek zářivě oranžovou. Nic ale nebrání tomu mít každou kostičku vytvořenou jinou barvou,“ doplnil Martin Ochmann z katedry experimentální fyziky.


Nová hra byla konzultována s předsedou Oblastní pobočky Sdružené organizace nevidomých a slabozrakých Olomouc (SONS) Janem Příborským, který testoval Trojúhelníkové puzzle jako nevidomý. Podle jeho názoru hra podporuje logické uvažování, prostorovou představivost i zručnost. O hmatovou skládačku projevili zájem v prodejnách SONS a Tyflopomůcky Olomouc. Podle vedoucí Tyflopomůcek Olomouc Jindřišky Dvorské se nejedná pouze o hru, ale Trojúhelníkové puzzle dobře poslouží k procvičování hmatu a jemné motoriky. Je proto přesvědčena, že hra zaujme klienty různých věkových kategorií.


Autorka hry Jana Slezáková se dlouhodobě zabývá didaktikou matematiky, problematikou prostorové a rovinné představivosti žáků ve věku 11 až 16 let a řešením geometrických úloh bez výpočtu. Trojúhelníkové puzzle jsou její druhou hrou v pořadí. „Ráda bych poděkovala kolegovi Liboru Machalovi za podporu a možnost realizace výroby hmatové hry přímo na katedře experimentální fyziky. Bez něj by se můj projekt neuskutečnil," dodala Jana Slezáková.


Text: Žurnál UP

Foto: Žurnál UP

13 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše