top of page

Ohlédnutí za náslechovou praxí studentů a studentek Učitelství pro 1. stupeň

Studenti a studentky z katedry primární a preprimární pedagogiky Pedagogické fakulty UP na konci března tohoto roku absolvovali náslechovou praxi v olomoucké ZŠ a MŠ Svatoplukova. O své zkušenosti s touto praxí se rozhodly podělit Lenka Kykalová a Andrea Málková, studentky 3. ročníku Učitelství pro 1. stupeň.



28. a 29. března 2023 proběhla náslechová praxe studentů a studentek 3. ročníku programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na fakultní a inkluzivní škole ZŠ a MŠ Svatoplukova v Olomouci. Studenti byli rozděleni do tříd od 1. do 5. ročníku, ve kterých měli možnost vidět práci s žáky s podpůrnými opatřeními a s žáky nadanými. Hospitace probíhala čtyři vyučovací hodiny, a poté následovala diskuze s ředitelem, školním psychologem, výchovnou poradkyní, učitelem a učitelkou 1. tříd a jedním z asistentů pedagoga.


Studentům se ředitel a jeho kolegové snažili předat informace o chodu školy, speciální výchovně-vzdělávací podpoře, systému tandemové výuky a obecně principech, jimiž se škola řídí. Studenti tak dostali příležitost položit otázky, které je zajímají, či doptat se na postřehy z hospitace. Většina otázek směřovala k tandemové výuce, která na této fakultní škole probíhá.



„Hospitaci na Základní škole Svatoplukova hodnotím jako velmi přínosnou pro svou budoucí profesi. Paní učitelka v kmenové třídě, ve které jsem měla možnost hospitace, nám objasnila problematiku vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří tuto třídu navštěvují. Vzhledem k tomu, že je zde několik žáků s podpůrnými opatřeními i žáci nadaní, tak bylo skvělé vidět práci v takto heterogenní třídě. Paní učitelka měla strukturu hodiny sestavenou vhodně pro všechny žáky, nebylo tak vidět, že by se někdo nudil či nestíhal v probíraném učivu. Díky pomoci asistentů pedagoga všichni žáci pracovali stejným tempem a jako pozorovatelka bych bez informací od paní učitelky ani nepoznala, kteří žáci mají podpůrná opatření.“


Nejvíce mě zaujalo relaxační cvičení, které je uskutečňováno každou poslední hodinu vyučování daného dne. Žáci se zklidní, zrekapitulují si celý den a vyzdvihnou jeho důležité momenty. Do relaxačního cvičení jsou vždy zapojovány i hudební nástroje, díky kterým je atmosféra celého okamžiku ještě silnější.

„Já jsem měla možnost pozorovat výuku ve 2. třídě, kterou navštěvují tři žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Obdobně jako ve třetím ročníku byla v této třídě viditelná souhra třídní učitelky a asistentů pedagoga. Rozdíl oproti chodu ‚běžné‘ třídy byl jen nepatrný. Nejvíce mě však zaujalo relaxační cvičení, které je uskutečňováno každou poslední hodinu (cca 10 min) vyučování daného dne. Žáci se zklidní, zrekapitulují si celý den a vyzdvihnou jeho důležité momenty. Do relaxačního cvičení jsou vždy zapojovány i hudební nástroje, díky kterým je atmosféra celého okamžiku ještě silnější. Já jsem měla možnost zúčastnit se relaxačního cvičení, které bylo doprovázeno na djembe a japonskou flétnu. Tyto hudební nástroje nejsou jediné, které pan asistent s paní učitelkou využívají. Snaží se je střídat a seznámit žáky s co největším počtem hudebních nástrojů a možností relaxace.“



Byly bychom rády, kdybychom i v budoucnu měly možnost navštívit podobné vyučování, a obohatit tak svou pedagogickou praxi nejen o práci s žáky se SVP.


Lenka Kykalová, Andrea Málková

Související příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page