top of page

Ohlédnutí za sbírkou Daruj knihu, daruj radost

Pamatujete si na sbírku Daruj knihu, daruj radost, o které jsme vás informovali před Vánoci? Tuto sbírku použitých dětských knížek organizoval studentský spolek z katedry českého jazyka a literatury PdF UP. Vybrané knihy putovaly dál k dětem, které osobně darovanou knížku pod stromečkem moc často nevidí. Jak se ale tento projekt zrodil? Co je jeho záměrem a jak se bude vyvíjet? Nejen na tyto otázky odpověděla studentka Lenka Měchurová, která projekt vymyslela a iniciovala zapojení spolku.



Leni, jsi autorkou projektu Daruj knihu, daruj radost, který Češtinářský spolek realizoval letos podruhé. Jak se zrodil nápad na tento projekt?


Myslím, že to bylo na první adventní neděli, kdy jsem při úklidu procházela doma knihovnu a zjistila jsem, že mám nějak moc knih, některé dvakrát, nebo dokonce třikrát. Tak jsem si řekla, že by bylo fajn je posunout dál a udělat tím někomu radost. A proč to nespojit se Češtinářským spolkem, že jo. (úsměv) Navíc jsem při speciálněpedagogické praxi zjistila, jak málo dětí čte právě z toho důvodu, že nemají ke knihám přístup. Taky tím můžeme dělat dobrý skutek společně.


Co je hlavní myšlenkou projektu?


Vzhledem k tomu, že projekt nevznikl s nějakým konkrétním a jasným účelem, hlavní myšlenka tam byla asi udělat radost a předat kus svého dětství někomu dalšímu. Až letos jsme tomu dali formu, které bychom se chtěli držet i další roky – darující vyzýváme k napsání krátkého osobního vzkazu na lísteček do knížky. Co do něj napíší, necháváme na nich.


Jaké bylo zapojení dárců v prvním roce o Vánocích 2021 a jaké letos?


Přesný počet dárců nikdy nevíme, je to anonymní. Ale knih se hned první rok vybralo přes třicet, letos dokonce kolem padesáti! Víme o zapojení studentů a také vyučujících z katedry českého jazyka a literatury, což nám udělalo velkou radost. Letos nás oslovil dokonce jeden skautský oddíl, vybrali mezi sebou spoustu knížek. A byli i zájemci z řad studentů dálkového studia – jedna dálkařka nás oslovila, jestli může ještě poslední sobotu před Vánoci knížky přivézt. Všem dárcům patří naše velké DÍKY! Je moc fajn vidět, kolik lidí rádo dělá radost jiným.



Proč myslíš, že se do darování knížek zapojilo tolik lidí?


Zajímavá otázka, v takovém projektu těch motivací může být vícero, možná rádi dělají radost potřebným. Darující totiž vždycky vědí, komu knížky darují. Někteří se možná rádi užitečným způsobem „zbaví“ titulů, které už nebudou potřebovat.


Podle čeho vybíráte organizace, kterým knížky darujete?


Organizace vybíráme víceméně náhodně, ale vždycky jsou to instituce, které nějakým způsobem pomáhají sociálně slabším, znevýhodněným, nebo ohroženým. První rok jsme knihy darovali dětem a matkám z Domova pro ženy a matky s dětmi a letos jsme vybrali dětský domov tady v Olomouci, shodou náhod je to i fakultní zařízení.


Jak byly knížky v domovech přijaté?


Knížky vždy předáváme pracovnicím v domovech, se kterými se předem domlouváme. Loni i letos byly přijaty s úsměvem a vděčností, že je to krásný nápad. Loni měla vedoucí směny skvělý nápad – společně jsme na každý dárek napsali jméno dítěte, pro které byla daná knížka z hlediska pohlaví a věku vhodná. Ještě společně se vzkazem v knížce se z toho stává téměř osobní dárek.


Když se ohlédneš zpátky, vnímáš postupem času nějaký další rozměr projektu?


Původně jsem chtěla udělat radost dětem, pro něž nejsou knihy samozřejmostí. Až později mi došlo, že tím můžu ovlivnit jejich vztah k četbě. Věřím, že knihy mohou působit i terapeuticky. Děti se v některých příbězích mohou ztotožnit s hlavními hrdiny, najít si v nich imaginární kamarády, to je taky fajn!


Budete se spolkem v projektu pokračovat i příští rok?


Určitě! Přijde nám to jako krásný projekt, chtěli bychom z toho udělat celofakultní tradici. (úsměv) Možná časem i celouniverzitní, ale to se uvidí. Přijímáme kromě knih také nápady na další místa, kde bychom mohli potěšit.


Text: Češtinářský spolek

Foto: Češtinářský spolek

댓글


bottom of page