top of page

Práce vs. sluchové postižení – mohou být neslyšící vším, kým chtějí být?

Začleňování neslyšících do pracovního procesu často naráží na řadu překážek, jednou z nichž je třeba i omezená schopnost telefonické komunikace. Naše bloggerka Kristýna Mariáková ale ve svém dnešním inspirativním textu ukazuje, že i neslyšící mohou dosáhnout odpovědných a dokonce i vedoucích pracovních pozic. A není potřeba mnoho – jak sama říká, stačí, když budou pracoviště otevřená výzvě přijmout i neslyšícího uchazeče.


Každý ví, že bez práce nejsou koláče. Na ty se musí nějak vydělávat. Práce je činnost, která je pro naprostou většinu obyvatelstva nutná. Běžíme pracovní kolečka, abychom žili nebo přežili. Práce má mnoho forem a také mnoho významů. Pro někoho představuje práce opruz, pro další pracovat znamená se realizovat. Někdo má práci snů, někdo naopak pracuje v nuzných podmínkách. Někdo pracovat nemusí, či nemůže. Možnosti pracovního uplatnění se redukují, když máte omezené určité dovednosti a schopnosti. Pak logicky nemůžete dělat cokoliv a být vším, čím chcete být.


Neslyšící lidé ve slyšící – telefonické společnosti si musí hodně vybírat, jaké pracovní pozice mohou zastávat. Neslyšící člověk může splňovat všechny požadavky pro výkon dané pracovní pozice, ale kdo nahradí jeho indispozici – nesluch, když na většině pracovních pozic je zcela přirozeně žádoucí telefonická komunikace nebo týmová kooperace… Málokde toto NEvyžadují.


Neslyšící rozhodně mohou být vším, čím chtějí být, ale neobejde se to bez věčných překážek. Právě ony každodenní komunikační – informační – sociální bariéry, které už tak neslyšící lidé zdolávají v běžných životních situacích, jsou často důvodem, proč pracují především ve společnosti neslyšících, čili uvnitř své komunity. Nebo na běžném pracovním trhu zastávají mnohdy podřadné pracovní pozice, kde se po nich (tolik) nevyžaduje onen telefonický kontakt či aktivní sociální interakce.


Existují neslyšící lidé, kteří jsou plnohodnotně integrování a kteří nezviditelňují své sluchové postižení. Jsou neskutečně a úctyhodně adaptabilní. Vykonávají náročná povolání, jsou běžnými zaměstnanci bez potřeby individuálního přístupu, u kterých častokrát kolegové ani netuší o jejich sluchovém postižení, zastávají odpovědné nebo vůdčí pracovní role. Z toho vyplývá, že sluchové postižení nerozhoduje o tom, jak se bude neslyšící člověk profesně rozvíjet. Spíš jsou to jeho osobnostní kvality (např. vysoká psychická odolnost, adaptabilita, znalost úředního/většinového jazyka aj.).


Jak je možné, že někteří neslyšící jsou ve vysokých pracovních pozicích, když se s nimi nedá telefonicky domlouvat, potápí se v sociálních interakcích nebo když bravurně neovládají český jazyk? Mají za svými zády tzv. Allies. Jedná se o slyšící podporovatele, spojence členů komunity neslyšících, kteří pomáhají neslyšícím v jejich růstu, začleňování… Odstraňují komunikační, potažmo kulturní propasti mezi slyšícími a neslyšícími. Ally můžeš být i ty. Stačí být vnímavý ke svému okolí a prosazovat rovnost pro neslyšící v jakémkoliv rozsahu. Každý krok k rovnosti se totiž počítá.

 

Příklady těch, kteří navzdory nesluchu dokázali velké věci:

 

Je neslyšící, ovládá několik jazyků, včetně těch znakových, vzdělává se v korejštině a momentálně žije v Jižní Koreji. Podívejte se na úžasnou neslyšící Češku Zdeňku Šlamborovou.

 

Skryté titulky představují důležitou součást informačního obsahu neslyšících osob. Tématu skrytých titulek v oblasti legislativy se v České republice neúnavně a dlouhodobě věnuje neslyšící Věra Strnadová, mimo jiné také autorka několika publikací, byla u vzniku organizace Česká unie neslyšících a časopisu Unie (časopis ze světa neslyšících).

Ohluchla během dospívání a musela se znova poskládat v tak křehkém období, jako jsou teen léta. Navzdory tomu došla vlastně co nejdál. Řeč je o neslyšící Evě Vontrobové s diagnózou Auditory neuropathy, která vystudovala mikrobiologii a vede svůj byznys se svíčkami – Vontree Candle.

 

Být neslyšící politik nebo právník? I to je možné a máme jich na světě mnoho. Nahodile můžu zmínit Janu Havlovou – je to naše česká neslyšící právnička, absolventka práv na Masarykově univerzitě a uživatelka kochleárního implantátu, pracovala v Kanceláři veřejného ochránce práv, nyní ji najdete v Teiresiás – ve Středisku pro studenty se specifickými nároky. Dále Adam Kósa – maďarský neslyšící politik, který to jako první neslyšící dotáhl až do Evropského parlamentu nebo Shirley Pinto – izraelská neslyšící právnička, která se zasloužila o uznání izraelského znakového jazyka jakožto oficiálního jazyka Izraele.

 

Můžete ohluchnout později a zcela změnit životní směr, jak se to stalo Jaroslavu Winterovi. Ten proměnil profesní novinařinu v aktivní osvětovou edukaci o sluchovém postižení, založil portál www.helpnet.cz, několik let organizoval konferenci INSPO a díky němu se simultánní přepis mluvené řeči zavedl jako sociální služba.

 

Marie Chudožilov Bendová a Kateřina Holubová se řadí k minimu neslyšících psychologů a psychoterapeutů u nás. Jsou nepostradatelnou součástí psychologické péče o neslyšící klienty, protože jim mohou poskytnout maximální psychologickou podporu v jejich mateřském jazyce. Philip Zazove je americký průkopnický nedoslýchavý lékař, jeden z prvních neslyšících lékařů Ameriky, který se ve své praxi zaměřuje na rodinné lékařství a úzký vztah k pacientovi.

 

Umělec Lubomír Kuča je známý pod značkou Deafmessanger. Již několik let vytváří ikonické artové předměty pomocí recyklačních metod. „Jsem nahluchlej (DEAF), naše diáře-deníky jsou dost bordelářský, kvůli těm všem blbostem, co do nich cpeme (MESS) a občas nás něco sere, což asi úplně každýho (ANGER).“ (citace z Tichezpravy.cz)

 

Mezi neslyšícími máme samozřejmě mnoho dalších inspirativních a důležitých osobností u nás a po celém světě, a myslím si, že všichni by si zasloužili svých 5 minut slávy. To kvantum překážek, které chtě nechtě musí dennodenně absolvovat, je skutečně vyčerpávající martyrium. Což ostatně také nejednoho neslyšícího přimělo profesně rezignovat.


Přála bych si, aby se neslyšícím lidem – uchazečům o práci dostalo čím dál většího, přirozeného až automatického přijetí na pracovním trhu. Pracoviště nemusí být stoprocentně inkluzivní, stačí, když budou otevřená výzvě přijmout i neslyšícího uchazeče. Může se totiž stát, že zrovna on bude tím, koho hledají. Mám tu ještě jeden krátký a stejný vzkaz pro všechny neslyšící a zaměstnavatele: Člověk je víc než postižení. Inkluze bude vždy trendy oproti exkluzi. Zkuste to a nevzdávejte to předem.


Kristýna Mariáková

Související příspěvky

Zobrazit vše

Commentaires


bottom of page