top of page

Proč dávají i rodiče z měst své děti na venkovské školy? Nechtějí stres a anonymitu, ukázal projekt

Proč jsou některé vesnické školy žádanější než jiné? A čím vábí dokonce i rodiče městských dětí? Je prestiž to nejdůležitější, co rodiče pro své děti hledají? Na tyto otázky se zaměřil multidisciplinární projekt Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru. A ukázal, že well-being žáků a komunita je pro rodiny mnohdy podstatnější než prestiž školy.



Tým z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) propojil několik vědních oborů, aby se zaměřil na venkovské vzdělávání a odhalil jeho potenciál i úskalí.


„Cílem naší práce bylo nalézt, definovat a kategorizovat různé typy základních škol na venkově, které lze považovat za žádané, rodiči preferované. A to jak rodiči místními, tak i třeba rodiči z blízkých měst,“ přibližuje řešitelka projektu Silvie R. Kučerová, která působí na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.


Z projektu kromě jiného už nyní vyplývá, že žádaná škola nemusí na venkově nutně znamenat pedagogicky prestižní, jak tomu bývá ve městech. „Rodiče mohou volit venkovské školy i třeba proto, že nabízí kreativní vzdělávání a učitele, kteří s dětmi jednají slušně, dělají s nimi zajímavé aktivity, nebo třeba jen proto, že je škola dobře zainvestovaná, je dobře dopravně dostupná,“ dodává Kučerová.


Stejně jako neexistuje jediný typ venkova, neexistuje podle Kučerové ani žádný univerzální prototyp vesnické školy. Úspěšná venkovská škola se může nacházet téměř kdekoliv a rozhodně se neomezuje jen na exponované příměstské oblasti. „Může být i v Bohem zapomenutém kraji. Vše je o lidech, jaké se sejde vedení školy a obce, personál a jakou mají vizi. Celý projekt tedy směřoval k určité kategorizaci, řekněme typologii žádaných venkovských škol podle toho, co je důvodem jejich žádanosti,“ vysvětluje.


Výzkumný tým se dále dozvěděl, že lidé v Česku mnohdy upřednostňují před samotnou akademickou úspěšností a prestiží školy spíše takzvaný well-being žáků. Rodičům jde tedy o to, aby se s dětmi zacházelo slušně, nebyly vystaveny neadekvátnímu stresu, aby se podporovala týmovost nad soupeřivostí a podobně.


„Škola může být pro rodiče atraktivní proto, že využívá alternativní vzdělávací postupy, otevřeně a vstřícně s nimi komunikuje, nachází se v prostředí blízkém přírodě a aktivně toho využívá, dokáže uplatňovat individuální přístup k žákům či má nadstandardní moderní vybavení. Do takových kvalitních a zajímavých venkovských škol často dojíždějí i žáci z blízkých měst.“


U dětí z měst se mnohdy podle výzkumníků a výzkumnic dokonce jedná o úprk před městským stresem: „Vstupují tu do popředí faktory tlaku (tzv. push faktory), kdy příchozí žáci v podstatě unikají před svojí spádovou školou, například z důvodu přítomnosti rizikových jevů, šikany, problematických mezilidských vztahů, nevyhovujícího přístupu pedagogů nebo využívání diskutabilních metod práce. Pokud se v okolí nachází nějaká škola s takovými nepříznivými charakteristikami, může se i z běžné venkovské školy stát vyhledávaná alternativa a útočiště,“ popisuje další člen týmu Ladislav Zilcher z Pedagogické fakulty UJEP.


A dodává, že existuje ještě skupina venkovských škol, která nemá mnoho mimospádových studentů, ale je plně využívána místními žáky a rodiči, kteří jsou se svou školou spokojeni. „Například i proto, že naplňuje jejich představu o bezpečném prostředí s osobnějším přístupem a oproti anonymním městským školám klade důraz také na tradici a regionální identitu,“ popisuje.


„Geografové vytvořili mapy všech škol v Česku s uvedením důležitých parametrů, jako je jejich naplněnost či spádovost, my jsme jim naopak mohli nabídnout náš pohled na vybrané aspekty školského managementu a kvality pedagogické práce. Politolog přispěl cennými postřehy z oblasti vzdělávacích i veřejných politik. Kdybychom pracovali samostatně, některé souvislosti by nám bezpochyby unikaly. V týmu jsme měli unikátní možnost vše funkčně propojit.“

Projekt je unikátní kombinací teoreticko-metodologických přístupů odlišných disciplín. Za zmínku stojí práce s kvantitativními pedagogickými daty, jako jsou výkazová data z rejstříku ministerstva školství, která doposud nebyla téměř vůbec opatřena prostorovou informací a promítána do map. To vše tým kombinuje s kvalitativními metodami výzkumu v zájmových územích a případových studiích, tedy s rozhovory se starosty a starostkami, řediteli a ředitelkami škol a rodiči. A též s politologickým výzkumem veřejného prostoru.


„Geografové v našem týmu vytvořili mapy zobrazující všechny školy v Česku s uvedením důležitých parametrů, jako je jejich naplněnost či spádovost, kolegům geografům jsme naopak mohli nabídnout náš pohled na vybrané aspekty školského managementu a kvality pedagogické práce. Kolega politolog přispěl cennými postřehy z oblasti vzdělávacích i veřejných politik. Kdybychom pracovali samostatně, některé souvislosti by nám bezpochyby unikaly. V týmu jsme měli unikátní možnost vše funkčně propojit,“ popisuje Zdeněk Svoboda z Pedagogické fakulty UJEP.


Vznik nového výzkumného centra


Projekt zároveň přispěl ke vzniku výzkumného centra GEOEDU (Centrum geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii) na katedře geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.


„Pochopili jsme, že prostorové souvislosti vzdělávání doposud v Česku komplexně nikdo neřeší, a přitom konzultace ze strany decizní sféry jsou v tomto ohledu žádané. Naším cílem je také působit osvětu, aby nedocházelo k častým záměnám geografie vzdělávání s didaktikou geografie, tedy jak učit žáky geografii. Geografie vzdělávání je samostatná disciplína, která řeší prostorové aspekty vzdělávání, organizaci školské sítě, školskou politiku a podobně. Zastoupení v oboru je v současnosti, bohužel, velmi podhodnoceno jak v Česku (do deseti výzkumníků), tak ve světě. Na didaktiku geografie samozřejmě nezapomínáme a je druhou, oddělenou větví v centru GEOEDU,“ vysvětluje Petr Meyer z Přírodovědecké fakulty UJEP, který byl jedním z iniciátorů vzniku centra.


Tým: Zleva Ladislav Zilcher, Zdeněk Svoboda, Silvie R. Kučerová a Jan Šmíd


Výzkum již nyní zaujal například společnost EDUin, o. p. s., hlavní řešitelé projektu Silvie R. Kučerová a Petr Meyer následně vystoupili na konferenci pro zřizovatele škol Lepší škola 2022.


Výsledky byly využity jako podklady také v expertním posudku pro každoroční Audit vzdělávacího systému, ve kterém se Silvie R. Kučerová a Petr Meyer zaměřili na prostorovou analýzu kapacit a naplněnosti základních škol, přičemž právě naplněnost je v médiích ožehavým tématem zejména v souvislosti s dětmi ukrajinských válečných běženců. Základní poznatky z auditu vzal v únoru na vědomí Senát ČR, nabídka spolupráce přišla také z Poslanecké sněmovny.


„Zájem o problematiku projevil Martin Hájek, poslanec Parlamentu ČR, který chce téma venkovských škol ve veřejném prostoru více diskutovat,“ přidává Jan Šmíd z Filozofické fakulty UJEP.


Základní poznatky z auditu vzal v únoru na vědomí Senát ČR, nabídka spolupráce přišla také z Poslanecké sněmovny.

Komplexní řešení projektu Žádané školy: Podmínky volby základní školy ve venkovském prostoru tak přineslo stabilní výzkumný tým, který zamýšlí pracovat na dalších, i mezinárodních projektech.


Výsledky výzkumu publikovaly odborné časopisy, například časopis České geografické společnosti Geografie. Tým v současnosti připravuje také závěrečnou publikaci v Journal of School Choice.


„A na konci roku 2022 jsme spolu s několika zahraničními kolegy uzavřeli smlouvu s britským nakladatelstvím Edward Elgar Publishing o vydání Handbook of Geographies of Education, která má mít opravdu celosvětový rozměr reference o tématech v geografii vzdělávání. V současnosti oslovujeme přední experty například na problematiku marketizace školství, sociální a prostorové nespravedlnosti ve vzdělávání, demografických prognóz pro plánování školství, vzdělávání v kontextu migrací, proměnu časoprostorovosti vzdělávání s ohledem na informační technologie atd. a už se nám rodí asi čtyřicet kapitol,“ dodává Silvie R. Kučerová.


Text: universitas.cz

Foto: universitas.cz

Comments


bottom of page