top of page

Rabbit Hole i Hate Speech. Studující píší Wikipedii ve speciálním předmětu

Wikipedie. Jak dlouho trvá vytvoření jednoho hesla? A kolik termínů a článků zatím její studující vytvořili? To přibližuje Pavlína Mazáčová z katedry informačních studií a knihovnictví (KISK) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

 


Online encyklopedii Wikipedia využívá Pavlína Mazáčová během cestování, když si dohledává informace k místům, která navštěvuje. Jako garantka a vyučující předmětu Píšeme Wikipedii vede studentky a studenty k tomu, aby znalosti dokázali zúročit při studiu i v praxi.

 

Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů. Z jakého podnětu spolupráce katedry a Wikipedie vznikla?


Vznikla neformálně na jednom z odborných bloků největší české knihovnické konference Knihovny současnosti v Olomouci v roce 2022. Metodik a lektor společnosti Wikimedia Pavel Bednařík zde vystoupil s nabídkou rozvoje otevřené Wikipedie. Ještě v průběhu konference jsme se domluvili na spolupráci katedry a Wikimedie v tématech knihovnictví, informační gramotnosti a informační vědy.

 

Projekt – kurz Píšeme Wikipedii – jste do výuky poprvé zařadila loni, zamýšlíte v něm pokračovat?


Ano, poprvé jsme kurz implementovali do výuky v podzimním semestru 2022 a zpětná vazba studentů byla velmi pozitivní, proto projekt poběží dál. Kurz Píšeme Wikipedii není vyučován samostatně, ale je projektovou součástí povinného předmětu Psaní odborných textů na katedře informačních studií a knihovnictví v podzimním semestru prvního ročníku bakalářského studijního programu.

 

Jak konkrétně si lze proces vzniku článků a hesel představit?


Jako garantka a vyučující kurzu vytvářím spolu s lektorem Wikimedie Jaroslavem Maškem objemnou databanku hesel na Wikipedii. Ta se doplňuje, reviduje, přidáváme oborová hesla, která zatím nejsou zpracovaná. Jedná se často o aktuální pojmy, koncepty či osobnosti vztahující se k problematice mediální nebo informační gramotnosti a přesahů k informační vědě. Současně s tím požádáme studenty, aby si našli témata, která by pro Wikipedii chtěli zpracovat nebo revidovat. V této fázi předmět Psaní odborných textů pracuje s takzvaným otevřeným kurikulem.

 

Pracují studenti v týmech, nebo individuálně?


Předmět si obvykle zapisuje okolo 100 studentů a hesla vypracovávají ve dvojicích. V prostředí ISu pak mají metodiku psaní Wikipedie. Studenty nejdříve seznámím s tím, že si mají doma nastudovat potřebné materiály pro prezenční výuku, a dostanou všechny informace ohledně toho, co je čeká při práci na otevřené Wikipedii. Poté začíná výuka, do níž vstupuje lektor Wikipedie a projektu Wikimedia Jaroslav Mašek. V jeho hodině se studenti se svými ICT zařízeními přihlašují do prostředí Wikipedie a lektor je jako facilitátor provází procesem editace hesel. Je zde samozřejmě také prostor pro otázky a doplnění čehokoli, co je nejasné. Pracujeme s nově příchozími univerzitními studenty, mají tedy různé, někdy minimální nebo žádné zkušenosti s odborným psaním a s prostředím Wikipedie. Mým cílem je, aby se prostřednictvím projektu Píšeme Wikipedii naučili odborný text tvořit a využívat při tom informační, mediální a digitální gramotnost, což jsou dovednosti, které ve svém studiu zúročí.


Předmět si obvykle zapisuje okolo stovky studentů a hesla vypracovávají ve dvojicích. V prostředí ISu pak mají metodiku psaní Wikipedie.

 

Jaké dodržujete při vytváření nových hesel kontrolní mechanismy?


Důležitou součástí práce na heslech je prostředí takzvaného Pískoviště, což je takové tréninkové prostředí v rámci Wikipedie sloužící k průběžnému ukládání rozpracovaných článků, a tedy také ke kontrole a zpětné vazbě ze strany lektorů. Pískoviště studenti využívají a postupně v něm tvoří své texty. Je to takové neveřejné cvičiště. Po odevzdání všech hesel je jako první kontroluji já. Ve své zpětné vazbě se zaměřuji hlavně na práci se zdroji, na zvládnutí citační gramotnosti a na jazykovou a stylistickou rovinu. Kontrola ze strany lektora Wikipedie je zaměřená na strukturu článků a na správnost uvádění odkazů a prolinkování do jiných částí Wikipedie. Poté, co studenti udělají opravy a doplnění, opouštějí jejich články a hesla Pískoviště a stávají se součástí otevřené Wikipedie.

 

Jak dlouho vytvoření jednoho hesla nebo článku trvá?


Od zadání až po umístění na otevřeném portálu Mediální gramotnosti v rámci Wikipedie to trvá šest týdnů až dva měsíce, vždy vzhledem k tematické náročnosti článku a míře potřebných oprav po zpětných vazbách.

 

Obrazové materiály má na starosti také KISK?


Pokud se autoři článku, tedy studenti, rozhodnou, že součástí článku bude obrázek, musí do textu vložit takový, který je již nahrán v úložišti Wikimedia Commons a splňuje licenci pro používání zdrojů v otevřeném znalostním prostředí. Je ale možné, že k danému tématu žádný vhodný obrázek v úložišti není. V tom případě studenti do úložiště nahrají vlastní obrázek a ten poté z úložiště vkládají do svého článku na Wikipedii. Podmínkou pro nahrávání vlastního obrázku je mít k němu autorská práva nebo svolení autora k jeho vložení do Wikimedia Commons.

 

Můžete uvést příklady, která hesla jste už zpracovali?


V kurzu jsme vytvořili nebo zrevidovali přes 40 hesel nebo článků. Všechny jsou součástí otevřené encyklopedie a studenti za svoji pečlivou práci zaslouží pochvalu. Z hesel jsou to například Kritická gramotnost, Rabbit Hole, Hate Speech, Reuters, Technologická singularita, Měsíc hrdosti LGBT+, Alternativní zpravodajský web, Digitální hygiena nebo Mediální obraz.

 

Jaký tým lidí Wikimedii utváří?


Spolupracuji konkrétně se dvěma jeho členy: s hlavním metodikem a lektorem Pavlem Bednaříkem a lektorem Jaroslavem Maškem. Potenciálně jsou wikipedisty, tedy těmi, kdo se starají o kvalitu článků a podílejí se na aktivitách Wikipedie, také studenti KISKu, kteří prošli mým kurzem. V závěru kurzu projevila zájem spolupracovat s Wikimedií více než polovina studentů. S kolegy lektory se setkávám online v rámci konzultací a řešení projektů a aktivit mediálního a digitálního vzdělávání, s kolegou Jaroslavem Maškem nás opět čeká společná výuka. Osobně se potkáváme i na odborných akcích – například v panelu věnovaném mediálnímu a digitálnímu vzdělávání, který jsem společně s dalšími experty garantovala na konferenci Knihovny současnosti 2023 v Olomouci.

 

Není vám někdy coby vystudované filoložce líto, že současní studenti k vyhledávání nevyužívají encyklopedických svazků v knižní podobě, jak to ještě před digitalizací zdrojů bylo běžné?


Současní studenti humanitních věd i dalších vědních disciplín ke studiu tištěné zdroje a prameny stále využívají. Díky rozšiřující se digitalizaci však mají v současnosti možnost dostat se k obrovskému množství zdrojů v digitální formě, a to přes ezdroje.muni.cz, rozhraní digitálních knihoven nebo na speciálních oborových rozcestnících a úložištích, jakými jsou například Europeana nebo její česká odnož Manuscriptorium. Tyto zdroje mohou nejen číst, tedy si je zobrazit na svých ICT zařízeních, ale mohou je také poznámkovat, řadit do kolekcí a vytvářet z nich nové zdroje informací a znalostní platformy. Jako digital natives mají tedy příležitost kombinovat své offline a online zdroje poznání. A právě k takto pojaté odborné práci studenty na katedře informačních studií a knihovnictví vedeme.

 

Jak často Wikipedii používáte, ať už při práci či osobním vyhledávání informací?


S Wikipedií pracuji jako uživatel v posledních letech především tehdy, když jako turistka a cestovatelka navštěvuji různá místa a dohledávám si k nim informace, které mě o daném místě zajímají. Občas používám Wikipedii také jako rozcestník ke zdrojům v rámci své odborné práce nebo výuky.


Comments


bottom of page