top of page
Obrázek autoraUčitel21

Sbírejte s námi příběhy míst a získejte hodnotné ceny! Připravili jsme na léto tvůrčí výzvu

Projekt Bez názvu. Nedatováno. ve spolupráci s fotografem Svatoplukem Klesnilem a dalšími spolupracovníky z pedagogické fakulty připravil pro pedagogy, žáky, ale i nejširší veřejnost tvůrčí výzvu s názvem Sbírejte s námi příběhy míst. Letní výzva, jejíž účastníci budou odměněni hodnotnými dárkovými předměty fakulty, trvá do 15. 10. 2021.



Projekt Bez názvu. Nedatováno. ve spolupráci s fotografem Svatoplukem Klesnilem a dalšími spolupracovníky z katedry výtvarné výchovy a katedry společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci připravil pro pedagogy, žáky, ale i nejširší veřejnost tvůrčí výzvu s názvem Sbírejte s námi příběhy míst.


K této výzvě byla připravena kompletní metodika ke stažení, tak aby ji podle svého uvážení mohli využít učitelé nebo rodiče. Tato letní výzva pedagogické fakulty tak překračuje obvyklý formát letních soutěží a má také široké edukativní využití ve školách nebo v zájmovém vzdělávání. V této fázi výzvy je připravena webová stránka Obrazy a paměť místa a soubor pracovních listů ke stažení. Postupně k ní přibude ještě část orientovaná na rozvinutí tématu do dalších oborů, zejména do dějepisu.



Děti, ale i dospělí jsou pozváni k tomu, aby zachytili příběhy spojené s konkrétními místy.


A co je podstatou výzvy?


Jde o participativní projekt, jehož cílem je zamyslet se nad lidskou pamětí, historií a místy, s nimiž jsou spojeny lidské příběhy. Děti, ale i dospělí jsou pozváni k tomu, aby zachytili příběhy spojené s konkrétními místy a aby reflektovali fenomén kolektivní paměti, pluralitu osobních historií a důležitost zapomenutých nebo potlačených příběhů pro vyrovnání se s minulostí.


Impulsem pro tuto výzvu je jedinečný projekt umělce Svatopluka Klesnila působícího na katedře výtvarné výchovy. Ten ve svém cyklu nazvaném Dočasná přítomnost zachytil příběhy německých rodin, které po 2. světové válce musely opustit své domovy. Klesnil vyhledal někdejší obyvatele různých míst v Sudetech a zdokumentoval jejich osudy – včetně míst, která byla kdysi jejich domovem.


Jak sám fotograf vysvětluje, dlouhodobě jej zajímají témata, která spoluutváří identitu společnosti. „V konečném důsledku ovlivňují mě i mé blízké. Období okolo 2. světové války se zdá být již hodně vzdálené, ale prožitky účastníků i různé reakce na proběhlé události nejsou časově ohraničené, předávají se a v nějaké podobě se objevují i dnes,“ dodává Svatopluk Klesnil.



V období komunismu tam stál kostel, ve kterém lidé ze zemědělského statku parkovali traktory. Dnes tam už po této sakrální památce nezbylo nic.


A jak jeho fotografický projekt vznikl? „V roce 2011 jsem se jel podívat na jedno zvláštní místo na Rýmařovsku, kde v období komunismu stál kostel, ve kterém lidé ze zemědělského statku parkovali traktory. Dnes tam už po této sakrální památce nezbylo nic. Začal jsem pátrat po kořenech této události a dostal jsem se až do období 2. světové války, kdy na tomto území žilo výhradně německé obyvatelstvo, které bylo po válce nuceně vystěhováno za hranice naší republiky. Podařilo se mi v Německu najít lidi, kteří byli ještě pokřtěni v tomto kostele a žili v okolních vesnicích do jejich poválečného vyhnání z domovů,“ přibližuje fotograf začátky svého pátrání.


Klesnil poté zaznamenal příběhy těchto pamětníků pomocí vlastních fotografických portrétů a shromáždil i písemné nebo obrazové dokumenty. Z tohoto materiálu pak připravil výstavní cyklus, který je hodnotným uměleckým zpracováním tématu. Cyklus byl nominován na cenu v kategorii série roku v prestižní soutěži Czech press photo; v soutěži, v níž je velkým úspěchem již samotná nominace, Klesnil se svými dalšími projekty opakovaně zvítězil v kategorii Každodenní život (v roce 2009 a 2015).


A proč je podle Svatopluka Klesnila důležité uchovávat podobné vzpomínky? „Tito lidé a jejich předci žili ve velkém počtu na českém území od 13. století a jsou součástí českých dějin i naší identity. O historii a společenských tématech se často dozvídáme pouze v obecné rovině, ale tvoří je příběhy konkrétních jednotlivců,“ vysvětluje. Období okolo 2. světové války je podle něj často redukováno na zjednodušující „ti zlí Němci“. „Tenhle přístup ale zahrnuje také velké procento lidí německé národnosti, které s nacismem nemělo nic společného. To se u nás projevilo na konci války, kdy byla na české Němce (až na výjimky) uplatněna tzv. kolektivní vina a téměř všichni museli bez náhrad odejít mimo naše území. Při této události zemřely – nebo byly zabity – tisíce Němců. Seznámením se s konkrétními příběhy účastníků můžeme objektivněji vyhodnotit danou událost než jen vstřebávat všeobecné fráze,“ objasňuje souvislosti svého uměleckého projektu fotograf.


Tvůrčí výzva pedagogické fakulty se ale nezaměřuje přímo na tragické nebo kontroverzní kapitoly českých dějin. Její autoři chtějí účastníky přimět k tomu, aby si uvědomili důležitost osobního hlediska při utváření „velké“ historie. Pokud tedy máte chuť vyzkoušet si podobné mapování příběhů a přispět k tomu, aby se příběhy spojené s místy uchovaly, pak se můžete přidat a stát se sběrateli příběhů. Výzva – byť je formulována jazykem, kterému porozumí i děti – je samozřejmě určena i dospělým. Zúčastnit se jí mohou rovněž školní kolektivy – proto také běží až do 15. října 2021.


Jak na to?


1. Zeptejte se svých rodičů nebo prarodičů, jestli si pamatují nějaký zážitek z míst, která je v dětství a mládí obklopovala. Nemusí jít o něco výjimečného, zajímavé jsou zdánlivě obyčejné věci – kudy chodil dědeček do školy, kde se máma seznámila s tatínkem, kde strýčka popíchaly vosy. Zážitek spojte s životním příběhem vypravěče a s dobou, ve které se stal.


2. Požádejte vypravěče, aby s vámi dané místo navštívili. Nechte si vše ukázat, příběhy si zapište nebo nahrajte. Zeptejte se na všechno, co vás zajímá!


3. Pak zdokumentujte místo, které se s příběhem pojí. Můžete je vyfotografovat, natočit nebo nakreslit.


4. Text a výtvarné zachycení místa spojte do celku. Můžete například nalepit kresbu nebo fotografii na podkladový papír a přidat k ní vyprávění.


5. A nakonec místo zakreslete do mapy nebo si poznamenejte souřadnice. Aby je někdo další v budoucnu mohl objevit!


Příběhy spolu s údajem o lokaci zašlete autorům výzvy do 15. 10. 2021 (na e-mail petra.sobanova(v)upol.cz); více informací včetně metodiky ke stažení najdete zde. Všichni účastníci získají materiály projektu Bez názvu. Nedatováno. a hodnotné dárky – samozřejmě i pro všechny zapojené žáky (pokud se zúčastní kolektivy). Společně vytvoříme velkou interaktivní mapu a kolekci příběhů spojených s danými místy.





Projekt vyústí do prezentace zaslaných výstupů spolu s přednáškou fotografa Svatopluka Klesnila; o historickou linii jej plánují doplnit také pracovníci katedry společenských věd, kteří připravují materiály využitelné ve výuce dějepisu.





Text článku a autorka výzvy: Petra Šobáňová

Výtvarné a grafické řešení: Pavla Baštanová & Petra Šobáňová

Foto: Archiv Svatopluka Klesnila a projektu Bez názvu. Nedatováno.


Prezentace projektu Svatopluka Klesnila Dočasná přítomnost na stránkách Czech press photo zde.



Související příspěvky

Zobrazit vše

Commenti


bottom of page