Nejnovější příspěvek naší bloggerky Petry Šobáňové představí možnosti umělé inteligence ve výtvarné tvorbě a výchově. Nabízí konkrétní příklady typů úloh do výuky a otevírá debatu o změnách, jež přinese dostupnost neurálních systémů a generativních sítí. Článek doplňují obrazové ukázky vzniklé v DALL·E.
Obrázek vznikl s využitím DALL·E. Došlo k editaci autorské fotografie a jejímu variování na základě textových pokynů.
Umělá inteligence (AI) se zabývá vývojem algoritmů a metod poskytujících strojům schopnosti, které by normálně vyžadovaly lidskou inteligenci. Tyto schopnosti mohou zahrnovat rozpoznávání řeči, rozpoznávání obrazu, učení a plánování.
AI vychází z neurálních systémů, tedy matematických modelů, jež se inspirovaly funkcí a strukturou mozku. Tyto modely se často používají k řešení úloh, jako je rozpoznávání řeči nebo obrazu. Neurální sítě jsou jednou z hlavních bází pro AI a používají se k řešení těchto úloh. Druhem neurálních sítí jsou generativní sítě, jež jsou schopny generovat nový obsah na základě svého pochopení dat. Tyto sítě se často používají ke generování textu, obrazů nebo zvuků.
V posledních letech došlo k velkému pokroku v oblasti neurálních sítí i sítí generativních. Tyto nástroje se stávají stále více sofistikovanými a schopnými generovat velmi realistický obsah. V současnosti se tento druh AI používá v různých oblastech, mezi nimiž nechybí umělecká tvorba, reklama, automobilový průmysl nebo zdravotnictví.
Nástroje umělé inteligence lze samozřejmě využít ve vzdělávání, a to na mnoho různých způsobů. Hovoří se přitom o výhodách, jako je:
personalizace vzdělávání (adaptivní systémy jsou schopny se učit z chování studentů a přizpůsobovat se jejich individuálním potřebám např. poskytováním personalizovaného cvičení a testů, což může vést ke zlepšení výsledků učení),
automatizace administrativních nebo opakujících se formálních úkonů (využití chatbotů a dalších nástrojů AI),
zlepšení efektivity práce pedagoga (AI napomáhá automatizaci rutinních úkonů, jako je zpracování dat nebo generování cvičení, což umožňuje učitelům věnovat více času individuálnímu vedení studentů),
dostupnější nabídka interaktivity a imerzivních zkušeností pro výuku (virtuální a rozšířená realita a další nástroje AI).
Samozřejmě se zmiňují také rizika, např. to, že přílišná závislost na technologii může vést k oslabení kritického myšlení a kreativity studentů, že potenciálně hrozí ztráta pracovních míst pro učitele nebo administrativní pracovníky, kteří jsou nahrazováni automatizovanými systémy. Existují také bezpečnostní rizika, jako jsou útoky hackerů nebo zneužití dat.
Současné nástroje umělé inteligence, jež generují texty a obrazy, jsou velmi rozmanité a používají se pro různé účely. Tyto nástroje jsou často známé jako generativní modelování nebo generativní sítě.
Náhled prostředí DALL·E, v němž došlo k automatickému variování existujícího uměleckého díla.
Jedním z nejznámějších generativních nástrojů je GPT-3 (Generative Pre-trained Transformer 3), který byl vyvinut společností OpenAI. Tento nástroj je schopen generovat různé druhy textu, jako jsou články, povídky, komentáře, nebo dokonce kód. GPT-3 je schopen použít své pochopení jazyka k tomu, aby generoval text, který je gramaticky správný a srozumitelný. Dalšími generativními nástroji jsou StyleGAN (Generative Adversarial Network) od Nvidia nebo DALL-E od OpenAI. Tyto generativní nástroje představují jen malou část současných možností. Nepřetržitě se vyvíjejí a jejich dostupnost pro širokou veřejnost se stále zvyšuje.
Umělá inteligence může být samozřejmě využita také ve výtvarné výchově, a to například pro generování nových či pozměněných obrazů nebo pro obrazovou analýzu a rozpoznávání existujících děl.
Umělá inteligence může přinést do výtvarné tvorby řadu nových možností a přístupů. Zde je několik příkladů:
generativní umění, kde jsou algoritmy použity k vytvoření unikátních obrazů nebo videí, která by jinak nebyla možná;
AI může být použita k rozpoznávání a analýze existujících děl, což může vést k novým pohledům na umění a historii;
AI může být použita k automatizaci rutinních činností, jako například korekce barev nebo rozpoznání a vyhledání motivů, což umožňuje umělcům věnovat se více samotné tvorbě nebo jiným tvůrčím úkonům;
AI může být použita k vytváření interaktivních děl nebo pro tvorbu prostředí pro virtuální reality, což přináší nové způsoby zapojení diváků.
Obrázek vznikl s využitím DALL·E. Došlo k apropriaci existujícího díla a jeho dotvoření na základě textových pokynů.
Je důležité mít na paměti, že AI nenahrazuje uměleckou tvorbu, ale nepochybně nabízí nové možnosti a přístupy k ní. Využití nástrojů umělé inteligence v umění vyvolává řadu otázek a bude mít vliv na hodnotu výtvarné tvorby.
Vytváření unikátních obrazů nebo videí pomocí algoritmů může zpochybnit tradiční pojetí autorství a umělecké originality. Problém může přinést také nadměrná kvantita, protože AI může být použita k rychlému vytváření velkého množství obrazů nebo videí, což může vést k devalvaci hodnoty jednotlivých děl. AI může ovlivnit také to, jak se na umění díváme a jak mu rozumíme. Například strojové rozpoznávání stylů nebo obrazová analýza děl může vést k novým pohledům a interpretacím. AI nabízí nové způsoby tvorby a interakce s díly, což může přinést nové formy umění a změnu tvůrčího procesu.
AI jako skicář? Obrázek vznikl s využitím DALL·E. Došlo k editaci autorské fotografie a jejímu variování na základě textových pokynů. Vybraný návrh může být rozpracován např. v médiu malby.
Zajímavou otázkou je, jak je možné AI využít při práci s žáky. Níže uvádíme několik příkladů úloh s využitím umělé inteligence, které mohou být pro žáky v rámci výuky výtvarné výchovy zajímavé a zároveň rozvíjejí tvořivost.
Generativní tvorba: Žáci mohou použít algoritmy pro generování vlastních obrazů. Mohou si stanovit vlastní parametry nebo použít existující modely a upravit je – a přitom uplatňovat určitá kritéria výběru a posuzování.
Transfer a tvůrčí aplikace vybraných prvků vizuálně obrazných vyjádření: Žáci mohou naučit AI rozpoznávat styl různých umělců nebo epoch a pak jej použít k vytváření vlastních obrazů. Mohou experimentovat s variováním výtvarných prostředků a sledovat jejich vliv na vyznění výsledku.
Umělecká analýza: Žáci mohou použít AI k analýze existujících děl, například k rozpoznání stylu nebo tématu, a poté vytvořit vlastní dílo na základě získaných poznatků.
AI jako skicář: experimentováním s AI lze vytvářet podklady a návrhy pro vlastní tvorbu s využitím klasických výtvarných prostředků.
Virtuální realita: Žáci mohou použít AI pro vytváření děl na bázi virtuální reality.
Úloh může být mnoho, je ale samozřejmě důležité, aby byly přizpůsobené věkové skupině, úrovni žáků a dostupnosti technologií. Důležité je, aby úkol přinášel nové možnosti pro tvorbu a rozvoj tvořivosti, ale zároveň zachovával atributy kvality umělecké tvorby a jejího procesu. Je na učiteli, aby věděl, s jakým záměrem připravuje úlohu, a aby posoudil, jestli k naplnění jeho cílů může umělá inteligence pomáhat.
To be continued.
Autoři textu: Umělá inteligence a Petra Šobáňová
Obrázky: Umělá inteligence a Petra Šobáňová
Poznámka PŠ: Článek byl vytvořen s využitím aplikace https://chat.openai.com metodou postupného kladení otázek a autorské editace a doplnění odpovědí. Autorský vstup lidské autorky spočíval ve způsobu kladení otázek, ve zhodnocování a úpravě odpovědí a v doplnění některých hodnotících pasáží nebo zpřesňujících termínů. Editace samotná byla založena na promazávání, propojování částí, relativně drobné stylistické úpravě. Je zřejmé, že tento způsob psaní textů bude brzy zcela běžný, a nespatřuji na něm nic ohrožujícího. Je také zřejmé, že ve vzdělávacím kontextu bude třeba změnit způsob zadávání písemných prací, resp. změnit jejich kritéria a posuzování.
PS: Slibuji, že příští článek o AI napíšu sama, protože mám v úmyslu představit pár nápadů na modelové úlohy pro žáky, jež využívají generování obrazu a přitom si uchovávají tvůrčí potenciál. Budu moc ráda, když se se svými nápady přidají i další učitelé!