Václav Zimmermann jako rozevlátý výtvarkář? Dnes především pedagog, herec a šéf festivalu Horem Dole

Aktualizováno: 10. 2.

Vždycky ho bavilo tvořit, hrát si a objevovat. Do Olomouce se dostal z rodného Provodova přes Zlín, a právě v Olomouci našel potřebné inspirativní prostředí. Nejen ve městě samém, ale především v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Na její Pedagogické fakultě absolvoval obory Výtvarná tvorba a Učitelství výtvarné výchovy. Dnes, s odstupem takřka deseti let, může Václav Zimmermann inspirovat jiné. Jako pedagog, ředitel festivalu Horem Dolem či divadelní a příležitostně i filmový herec.



Absolvent Univerzity Palackého Václav Zimmermann říká, že si po středoškolském studiu ve Zlíně přijel do Olomouce prohloubit vědomosti v různých formách umění, a to jak teoreticky, tak hlavně prakticky. A taky zdůrazňuje, že se tehdy přijel osamostatnit se.


„Poznal jsem zde spoustu nových lidí, s nimiž jsem i dnes v aktivním či příležitostném kontaktu. Studium na katedře výtvarné výchovy mi dalo možnost objevit a nahlédnout pod pokličku umění v širokém kontextu. Inspirace byla všude tam, kam mě to táhlo. Čerpal jsem z ateliérové tvorby, zaměřené na kresbu, malbu, sochařství i fotografii. Učil jsem se architekturu i například dějiny umění. Katedra výtvarné výchovy mi poskytla prostor zamyslet se nad sebou jako nad autorem, výtvarníkem, pedagogem,“ říká.


„Uvědomil jsem si, jak důležité je v dialogu formovat myšlenku do slov tak, aby byla vyjádřena co nejpřesněji a nedocházelo k interpretaci, která by vedla k nedorozumění, jež by mohlo vyústit až ve vlastní frustraci z nepochopení parťákem či kolektivem.“

I s odstupem let si rád vzpomene na ateliér kresby a docenta Petra Jochmanna, který mu vedl i diplomovou práci. „Učil nás o věcech mluvit a přemýšlet o nich do hloubky. Bavili jsme se snad o všem, co nás zajímalo. Díky těmto debatám jsem si uvědomil, jak důležité je v dialogu formovat myšlenku do slov tak, aby byla vyjádřena co nejpřesněji a nedocházelo k interpretaci, která by vedla k nedorozumění, jež by mohlo vyústit až ve vlastní frustraci z nepochopení parťákem či kolektivem. Je to podle mě velmi důležité i v běžném životě,“ dodává a vzápětí připomene i ateliér intermédií s profesorem Vladimírem Havlíkem a zároveň práci s kamerou při natáčení různých videí a videoartů.


„Nerad bych na někoho zapomněl. Na všechny z budovy konviktu vlastně vzpomínám rád,“ zdůrazňuje sympatický třiatřicetiletý mladý muž. Snad jen ve vzpomínce na předměty z pedagogického základu v něm zůstává jakási výhrada. „Velký počet studentů neumožňoval obdobný přístup, na jaký jsem si rád zvykl v konviktu. Pamatuji si, že přístup k posluchačům v budově na Žižkově náměstí byl odlišný a ne vždy v rovině kolegiální. Pobavilo mě například, když nám tam občas říkali: Jo to jste vy výtvarkáři, jste takoví rozevlátí…“



Když se pak zeptám Václava na to, co mu studium na Univerzitě Palackého vzalo, s úsměvem vzpomene na hodiny a peníze, které strávil a vydal v olomouckých podnicích. „To beru ale jako součást studia a v žádném případě toho nelituji! Vždyť i tam jsem se v dobré společnosti bavil především o umění. A taky o životě. Tedy o tématech, která se navzájem prolínají.“


S katedrou i po letech rád zůstává v kontaktu. „Například s Davidem Bartošem, Robinem Michenkou, oba jsou jejími doktorandy a s oběma spolupracuji. Nedávno kupříkladu na natočení spotu pro sbírku Donio na náš festival Horem Dolem,“ zdůrazňuje Václav Zimmermann, spoluzakladatel festivalu a také jeho ředitel. Přehlídka nemainstreamové kultury pro všechny generace je pro něj srdeční záležitostí. Založil ji před lety s partou kamarádů, kterým záleží na kulturním životě obce, z níž vzešli. Jde o festival, v němž se mísí současná nezávislá kultura s folklorem.


„Nabídli jsme návštěvníkům prostor a možnost vyzkoušet si zahrát přímo na festivalovém pódiu před diváky. Když jsem pak viděl ty kluky a holky, kteří překonali strach a šli na jeviště zpívat, hrát či tančit, a diváky, kteří jim fandili, pochopil jsem, že tohle je přesně to, co jsem si na Horem Dolem přál.“

„Na provodovských lukách se letos v červenci uskutečnil jeho jedenáctý ročník, mimo jiné i díky uvedené kampani, jež vznikla také ve spolupráci s výše uvedenými doktorandy katedry výtvarné výchovy. Přišlo okolo tisícovky lidí a hlavní host, výtvarník František Skála, předvedl s místní dechovou hudbou Provodovjané koncert, který se zapsal do dějin našeho festivalu. Velmi mě též překvapila nenápadná část programu Open mic. Nabídli jsme návštěvníkům prostor a možnost vyzkoušet si zahrát přímo na festivalovém pódiu před diváky. Když jsem pak viděl ty kluky a holky, kteří překonali strach a šli na jeviště zpívat, hrát či tančit, a diváky, kteří jim fandili, pochopil jsem, že tohle je přesně to, co jsem si na Horem Dolem přál. Inspirovat a motivovat, a to nejen mladé a začínající tvůrce,“ říká absolvent olomoucké katedry výtvarné výchovy, jemuž dnes někteří připisují roli buditele lokální kultury.


„Pro mě osobně znamená festival Horem Dolem hlavně spojení s Provodovem, kam se stále rád a často vracím. S kamarády se pouze snažím připravit akci, která dokáže přitáhnout lidi se zájmem o daný druh kultury. Jejím prostřednictvím vytváříme prostor pro setkávání, odkazujeme k místním tradicím, i tím, že na sobě máme místní kroje. Chceme tak návštěvníkům říct: Tohle jsme my, kluci z Provodova v současnosti, oblečeni v tom, co se nosilo dříve. K tradicím kraje takhle kostýmovaně odkazujeme s úctou a pokorou. Jsme na Provodov hrdí.“


Kdo je Václav Zimmermann?


Václav Zimmermann je absolventem Výtvarné tvorby a Učitelství výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého a zároveň také absolvoval Autorské herectví na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Je spoluzakladatelem a také ředitelem festivalu Horem Dolem. I když na profesní dráhu pedagoga nikdy moc nemyslel, dnes působí jako asistent Dialogického jednání na DAMU a jako lektor divadelní improvizace. Je ale také herec a autor filmové detektivní komedie s názvem Případy Léona Cliftona. Pochází z Provodova, nyní žije v Praze.

V současné době ho nejvíc baví práce v improvizačním souboru s názvem 20 000 židů pod mořem. S kolegy má rozpracovány dva plány, z nichž v jednom dokončuje filmový dokument věnovaný pětiletému výročí souboru, v druhém se zkouší nový formát pro pražské Divadlo NoD, který se zabývá reality show a který bude uveden v lednu 2022. S malým týmem připravuje i šestidílný seriál z detektivního prostředí s názvem Léona Cliftona, jehož dva testovací díly jsou ke zhlédnutí na YouTube.


Text: Milada Křížková Hronová

Autorka fotografií: Vendula Burgrová, uvnitř textu archiv festivalu Horem Dolem.

135 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše