Vděčnost

Ve svém nejnovějším autorském dialogu Hany Vackové a Jiřího Vymětala se naši bloggeři věnují vděčnosti. Adventní čas nám mohl pomoci zamyslet se a říct si, za co jsme vděční. Přečtěte si další příspěvek blogu zajímavého tím, že jde o společný blog dvou autorů – tentokrát mimo jiné na téma reflexe pandemií poznamenaného období. Hana Vacková a Jiří Vymětal – zkušená středoškolská učitelka z prestižního gymnázia a její někdejší žák, který sám je dnes nejen učitelem, ale i úspěšným ředitelem základní školy. Originální dvojice bloggerů, pro které je učitelství posláním a životním stylem. Jak říkají, společné psaní je pro ně způsobem reflexe vlastního pedagogického počínání a taky svého druhu terapií. Oba totiž berou svou práci vážně, kladou si důležité otázky a prostřednictvím psaní a vzájemného dialogu na ně hledají odpovědi.


„Zastavte stresování nad věcmi, které nemůžete ovládat ani měnit. Přemýšlení vede k negativním myšlenkám. Buďte vděční a zaměřte se na pozitivní.“ Ralph Smarth

Lehko se řekne, hůř se provádí. Už od konce listopadu myslím na svátek Díkůvzdání, který slaví v Americe. Jednou za rok se scházejí lidé, aby si veřejně řekli, za co jsou vděční. Myslím, že nám v Evropě by to též prospělo, zamyslet se. Bavila jsem se o tom se svými studenty. Někteří o tom, za co jsou vděční, přemýšleli skoro týden, ale většinou zaznívalo: za rodinu, za přátele, za zdraví, za svobodu.


I advent nám v tom může pomoci, i když doba, kterou žijeme, není příliš radostná.


Tak to zkusím i já…


Jsem vděčná za to, že moje rodina i já jsme zdraví

Jsem vděčná za to, že ještě pořád mám svobodu vyjadřování

Jsem vděčná za to, že mám kolem sebe dobré lidi, kteří se snaží o prospěšnou činnost

Jsem vděčná za většinu svých studentů

Jsem vděčná za to, že celý život dělám něco, co mě baví, i když překážky jsou za každým rohem

Jsem vděčná za to, že jsem zažila dobu kolem roku 1989, plnou nadšení

Jsem vděčná za to, že prvním prezidentem po roce 1989 byl Václav Havel

Jsem vděčná za to, že mám kolem sebe lidi, jimž není budoucnost ukradená

Jsem vděčná za hudbu, divadlo, filmy i výtvarné umění, které nás naplňuje a dává naději

Jsem vděčná za ty studenty, kteří už školu opustili a jsou z nich skvělí lidé

Jsem vděčná speciálně za ty studenty, kteří dnes bojují v nemocnicích, a už jim nikdo netleská, ještě jim nadávají


Myslíme na vás, naši milí, jsme s vámi v těžké době, a hlavně kvůli vám je dnešní příspěvek.

Jak Vám pomoci?


„Pokud věčností nerozumíme nekonečné trvání, ale spíš bezčasí či nadčasovost, pak věčně žije ten, kdo žije přítomným okamžikem“, Ludwig Wittgenstein


Držte se!


Hana Vacková

36 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše