Přinášíme vám první příspěvek z rubriky Vybíráme z Tichých zpráv, jež nabízí výběr toho nejzajímavějšího z internetového zpravodajství Tichého světa. Víte, že na služby tlumočníků do českého znakového jazyka se někdy čeká týdny? Z odhadů asociace neslyšících a nedoslýchavých vyplývá, že na jednoho tlumočníka připadá až 150 klientů. V České republice působí zhruba 120 tlumočníků do českého znakového jazyka a navíc ne všichni mají tlumočnictví jako svoji hlavní profesi. Většinou totiž tlumočí tzv. po práci.
Příčina nedostatku tlumočníků do ČZJ
Důvodem nedostatku tlumočníků je podle zástupců organizací pro sluchově postižené a neslyšící absence jasně nastavených požadavků na kvalifikaci; tyto požadavky nejsou ani zakotveny např. v zákoně o sociálních službách. V legislativě tak není nikde definováno, co by tlumočníci měli ovládat. S tím souvisí příčina vyplývající z nejasného statutu tlumočníka ČZJ. Ministerstvo školství totiž uvedlo, že „tlumočník ČZJ není pedagogickým pracovníkem…“. Tlumočníci tak zatím ani nemohou být dle zákona zařazeni mezi pedagogické pracovníky.
Studium tlumočnictví do ČZJ
V současné době se tlumočnictví do ČZJ může studovat na Vyšší odborné škole v Hradci Králové. Dle vyjádření ředitelky školy se letos přihlásilo deset studentů, ale zhruba třetina uchazečů studium nedokončí, protože je studium je velmi náročné.
Česká republika by potřebovala ročně několik desítek nových tlumočníků, ale realita je taková, že každým rokem přibude jen pár jednotlivců. Situace by se ale měla zlepšit za dva roky, kdy na Masarykově univerzitě v Brně absolvují první absolventi bakalářský studijní program Tlumočnictví českého znakového jazyka.
Tichý blog