Jsou aktivní a méně aktivní blogeři. Musím bohužel konstatovat, že jsem jeden z těch neaktivních. I když právě komunikace je tou základní esencí mé práce. V poslední době jsem zažil dvě komunikační lahůdky. A obě mi udělaly velikou radost.
První souvisí s tím, že se fakulta rozhodla podpořit interními prostředky projekt TETRECOM pomáhající začínajícím čtenářům. Podpora nám umožnila dopracovat a vydat metodiku, připravit vzdělávací kurz pro první desítku pedagogických týmů, v budoucnu licencovat toto řešení do škol a tím získávat nejen finanční prostředky, ale především reálná data pro další výzkum. Vedení fakulty nám dokonce umožnilo prezentovat výstup na konferenci Kam kráčíš češtino mezi pedagogy základních škol. Ačkoli náš stůl se dvěma počítači a pár černobílými letáky byl na první pohled mnohem chudší než okolní stoly plné barevných učebnic a obestavené poutavými roll upy zavedených nakladatelství, u našeho stolečku si vyzkoušelo či alespoň testování zhlédlo v omezeném čase přestávek několik desítek pedagogů. Letáky, ač černobílé, rychle zmizely. Lákat učitele do našeho „krámku“ sice přinášelo pocity „trhovce“ a bylo za hranicí mé komfortní zóny, ale komunikačně to bylo velice zábavné. A zájem pedagogů, kde mnozí oželeli i část oficiálního programu, o produkt pedagogické fakulty mě velice potěšil a byl motivací nejen pro mě, ale pro celý tým TETRECOM.
Tou další bylo mé působení v roli zastupujícího učitele. Mám vystudovaný projektový management jak v certifikaci IPMA tak i PRINCE2, a proto mi fakulta nabídla možnost výuky právě v oblasti projektového managmentu a fundraisingu. Jak projekty, tak cizím slovem označené získávání prostředků na ně jsou součástí tvorby společenského „impaktu“. Realizovat projekt je smysluplné, jen když jeho výstup poskytne někomu hodnotu. A získat peníze na takový projekt je o to snadnější, čím je tato hodnota vyšší. A to platí jak pro projekty v neziskové sféře, tak pro projekty čistě komerční. Učil jsem vlastně naše studenty svou práci pro fakultu. A to bylo hezké. Naplno jsem si také uvědomil, jak složitá je role učitele. Máte omezený čas a musíte za něj desítkám studentů současně předat znalosti motivačně, zábavně a pochopitelně. Pak čekáte na zápočtové práce a doufáte, že budou odrazem vaší vložené energie. Ačkoli jsem je zatím nestihl projít všechny, těch několik opravdu skvělých mi přineslo obrovskou radost.
A mít radost z práce je to nejhezčí, co člověku může pracovně-právní vztah přinést. Fakulto i mí studenti, vám všem mnohokráte díky.
Filip Auinger
Comments