top of page

Zneužitá muzea | Tip na návštěvu Národního muzea

Výstava v Nové budově Národního muzea v Praze prostřednictvím Sbírky Muzea dělnického hnutí poukazuje na dějinnou roli a možné způsoby využití zachovalých předmětů z ideologicky tvořených kolekcí v dnešní době. Učitelům a učitelkám nabízí možnost, jak spolu se žáky vnímat naši nedávnou historii a porozumět tomu, jak komunistická ideologie prorůstala životem společnosti.



Výstava v Nové budově Národního muzea představuje dobové předměty ze sbírek stranických muzeí, která vznikala ve druhé polovině 20. století v Československu a sovětských satelitech a měla za úkol prezentovat vládnoucí komunistickou ideologii. Po roce 1989 hromadně zanikala a jejich sbírky ztratily původní smysl. Prostřednictvím takto tvořené ideologické kolekce Sbírky Muzea dělnického hnutí poukazuje výstava na dějinnou roli a možné způsoby využití zachovalých předmětů v dnešní době.


Předměty samy za své využití nemohou, vždy je v nich obsažen lidský skutek a dobová interpretace. Zapomenutí těchto sbírek či zavírání kapitol jistých částí historie je nesmyslné.

V rámci výstavy je k vidění první vydání Komunistického manifestu v Londýně v roce 1848, jeden z raritních výtisků revolučního spisu Karla Marxe a Bedřicha Engelse ze sbírky Muzea Klementa Gottwalda. Dalším zajímavým exponátem je čepice prezidenta Antonína Zápotockého, v níž se vrátil z koncentračního tábora. Památku na svého muže zapůjčila v roce 1961 Marie Zápotocká pro expozici v Sachsenhausenu, ale Ústav dějin KSČ ji předal do Muzea Klementa Gottwalda a nevrátil ji zpět majitelce ani po písemné žádosti. I dnes umělecky ceněným dílem je plastika Sokola Jozefa Kemka, který ji v roce 1952 daroval Klementu Gottwaldovi. Sokol nejprve rozšířil Výstavu darů prezidentu Gottwaldovi, později byl uložen v depozitáři a po převzetí sbírky Národním muzeem zrestaurován a v současné době je považován za významné dílo naivního slovenského umělce. V Muzeu Klementa Gottwalda byly uloženy také předměty, jež se kvůli obsahu nebo původu nevystavovaly. Příkladem je tisk karikatury T. G. Masaryka od Bedřicha Fritty z 30. let 20. století. Více se o vystavených exponátech a jejich příbězích bude možné dozvědět také v rámci autorských komentovaných prohlídek a workshopů.


Hlavním cílem výstavy je předat myšlenku, že předměty samy za své využití nemohou, vždy je v nich obsažen lidský skutek a dobová interpretace. Zapomenutí těchto sbírek či zavírání kapitol jistých částí historie je nesmyslné. Jejich současná reflexe nám naopak usnadňuje historické poznání a vyrovnávání se s minulostí. Kontroverzní dědictví tak nemusí být pouze předmětem opovržení, ale může se stát cestou k širšímu vzdělávání či výzkumu.

Výstava je výstupem projektu NAKI II Muzeum dělnického hnutí ve 21. století, který sdílí Národní muzeum s oddělením vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. Muzeum dělnického hnutí sestává ze sbírek tří dobových angažovaných muzeí – Muzea Klementa Gottwalda, Muzea V. I. Lenina a Muzea Julia Fučíka, jež obsahují nejrůznější materiály a dobové předměty.


TIP!

Zúčastněte se semináře pro pedagogy zdarma!

Zneužitá muzea: Badatelská výuka v muzeu

Více zde.




Text: Tisková zpráva Národního muzea

Foto: Archiv Národního muzea

Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page