ŘEKA BEČVA
CESTA DO MINULOSTI A ZASE ZPÁTKY
Je čas na výzkum!
Trochu si pohrajeme s mapami.
Přestože bylo koryto řeky Bečvy v minulém století souvisle kanalizováno a řeka přehrazena několika velkými jezy, štěrkonosná Bečva zůstala jednou z biologicky a ekologicky nejzajímavějších řek u nás. Jak ale řeka Bečva vypadala před technickou úpravou? Byla klikatější, delší, rozvětvenější? Zjistěte více pomocí srovnání map z různých období! Během práce si možná poněkud upravíte názor na kartografii. Stáhněte si naše pracovní listy a dejte se do práce!
ZKOUMEJTE ŘEKU POMOCÍ DAT
Věděli jste, že na netu jsou volně přístupná on-line data o vodních tocích?
Během této badatelské aktivity se zaměříte na vybranou řeku ve svém okolí a provedete její průzkum za pomoci datových souborů a map. Využijete přitom řadu zajímavých on-line zdrojů. Prozkoumáte vodní toky a záplavové oblasti v okolí své obce, zjistíte aktuální průtok nejbližší řeky a získáte zajímavé mapy. Podklady později využijete při výpravě do terénu!
VÝPRAVA ZA ŘEKOU — MAPOVÁNÍ V TERÉNU
Vyzkoušejte si přímo
v terénu práci
hydrobiologa!
V této aktivitě opustíme počítač a s přichystanými mapami se konečně vypravíme do terénu. Během badatelské aktivity se zaměříte na vybranou řeku ve svém okolí a provedete její terénní průzkum. Když stejnou činnost provádějí odborníci, v popisu práce mají napsáno, že monitorují hydromorfologické charakteristiky toků. My můžeme říct úplně obyčejně, že prozkoumáme řeku — její koryto, dno a břehy. Zkoumání nás přivede k posouzení ekologického stavu jednoho z úseků našeho vodního toku.
BIOTOP ŘEKY
Zajímá vás, co obnáší práce biologa zkoumajícího biotopy?
Během své výpravy za řekou jste mohli pozorovat zvláštnosti jejího koryta, dna a břehů. Každý z těchto faktorů ovlivňuje život v řece a v jejím okolí. V této aktivitě se zaměříte na rostliny a živočichy a dozvíte se, co znamená pojem biotop. Biotop své řeky na základě pozorování zhodnotíte z hlediska biodiverzity.
Jsem slíďák a pokud mě u řeky najdete, máte velké štěstí! Jsem kriticky ohroženým druhem a pokud se někde zabydlím, znamená to, že pobřežní společenstva jsou zachovalá!
ŘÍČNÍ BIOTOP A JEHO OBYVATELÉ
Říční voda v přirozeném korytě nabízí domov mnoha živočichům. Žijí nejen v řece, ale i v okolních úkrytech. Prohlédněte si ilustrace!
Ilustrace zachycují biodiverzitu říčního ekosystému. Na obrázcích najdete i velmi vzácné živočišné druhy; výskyt některých z nich je přímo závislý na specifických podmínkách říčního ekosystému, například na podobě erodujících břehů meandrující řeky. Prohlédněte si živočichy, kteří žijí ve zpřírodněné části řeky Bečvy a v jejím okolí.
Podrobnosti o nich naleznete v jednom z Honzových videí, pracují s nimi také naše aktivity. Máte-li chuť, zjistěte si o nich víc a třeba si je můžete zkusit také sami nakreslit.
V této galerii můžete některé z živočichů vidět v jejich různých podobách. Zjistěte si o nich víc!
METAMORFÓZY V PŘÍRODĚ
Na své výpravě za řekou potkáte různorodé živočichy, jež možná budete mylně považovat za různé druhy. Přestože vypadají úplně jinak, může jít o týž druh živočicha — jen v jiném stadiu vývoje.
Metamorfóza – nejobecněji řečeno změna přírodních forem – fascinuje lidstvo už od starověku. Už z tohoto období lidských dějin máme nepopiratelné doklady ve spisech řeckých a římských básníků a filozofů. Metamorfóza rostlin zaujala Johanna Wolfganga von Goethe a vůbec se jí věnoval nespočet vědců minulosti i současnosti. Proměny odpozorované v přírodě, ale i metamorfózy fantaskní, mýtické, během nichž se lidé stávají rostlinou nebo zvířetem… no, neměli bychom se jim věnovat také? Odpověď zní ano! Přestože téma proměn je nevyčerpatelné, my zůstaneme u řeky a jejích obyvatel.
JSEM CHROSTÍK!
MY TAKY!
MMMMMM
...
VODNÍ HMYZ A JEHO PROMĚNY
Prohlédněte si, jak vypadají vývojová stádia hmyzu, který žije v ekosystému řeky!
Na ilustracích si můžete prohlédnout vývojová stádia dvou zástupců vodního hmyzu. Každý z těchto druhů si vyvinul specifický způsob vývoje jedince od vajíčka až po dospělého jedince.
VĚDĚLI JSTE?
U hmyzu lze rozlišit proměnu dokonalou a proměnu nedokonalou. Tyto pojmy nechápejte jako hodnocení, tedy že některé druhy jsou dokonalejší než ty druhé. Je to termín, jenž pomáhá zachytit rozdíly mezi danými proměnami během životního cyklu určitých druhů -- od stádia vajíček přes housenku nebo larvu až po kuklu a dospělého jedince.
PROMĚNA DOKONALÁ
Proměna dokonalá znamená, že z nakladených vajíček se líhnou larvy nebo housenky, jež se dospělcům nijak nepodobají — ani vzhledem a někdy ani prostředím, v němž žijí. Larvy některých živočichů najdeme přímo v řece, jako dospělí žijí na vzduchu a mohou létat. Jak taková proměna dokonalá vypadá? Larvy vyvinuté z vajíček přijímají potravu, postupně rostou, svlékají se, až se nakonec zakuklí. Uvnitř kukly se pak odehraje zázrak přírody: tělo živočicha se celé promění a nakonec se vylíhne dospělý jedinec. Dokonalou proměnu u naší řeky prodělávají třeba chrostíci, ale jmenovat můžeme také mravence, včely, brouky nebo motýly.
Na obrázku nahoře vidíte vývoj chrostíka: vajíčka v rosolovité hmotě, jež má funkci ochrannou a slouží také jako první potrava pro vyvíjející se larvu. Ta hmotu využívá — spolu s pískem, kamínky a dalším dostupným materiálem — při budování své schránky, jež jsou pro chrostíky typické. Válcovité larvy žijí ve vodě a jejich schránky je chrání před nebezpečím. Larvy se několikrát svlékají, až se nakonec zakuklí. Jejich kukla je pohyblivá a přibližně 14 dní setrvává ve vodě. Poté se vyplaví na břeh a vylíhne se z ní dospělý chrostík. Ten se vyznačuje ochlupenými křídly a na rozdíl od larvy žije v okolí řeky.
PROMĚNA NEDOKONALÁ
Také proměna nedokonalá je fascinující, chybí ale stadium kukly. Jde o proměnu, během níž se tělo hmyzu postupně vyvíjí až k dospělému jedinci. Jak k tomu může dojít? Z vajíčka se plynule stává nymfa, jež se proměňuje a několikrát svléká — až nakonec vývoj dospěje k finální podobě. Nedokonalou proměnou prochází třeba vážka nebo jepice, ale najdeme ji také u termitů, ploštic nebo švábů. Mladé nymfy vážky nebo jepice ale nemají křídla! Jak je vlastně získají? No přece během metamorfózy! Starší stadia nymfy mají na hrudi neznatelné výběžky, v nichž se křídla postupně rozvinou.
Vlevo na obrázku nahoře můžete vidět vajíčka, z nichž se postupně vyvíjí nymfa. Můžeme sledovat, jestli se už v něčem nepodobá dospělé vážce. Oči má prozatím menší a dosud nemá křídla. Zadeček má kratší a širší než dospělí jedinci. Svlékání nymfy může proběhnout více než desetkrát a její vývoj probíhá dlouho: podle druhu vážky v řádu měsíců až let. Na poslední svlékání se vážka dobře připraví: přestává přijímat potravu, opouští vodu a hledá vhodný stonek. Na něj se přichytí a zahájí proces líhnutí, který trvá přibližně hodinu. Po vylíhnutí nespěchá: narovnává si křídla, osychá a tvrdne. Teprve poté je schopna odletět a zahájit novou etapu svého života. Stejně jako je tomu u chrostíků, také larvy vážek žijí ve vodě, zatímco dospělý jedinec létá na souši.
PRO ZÁJEMCE!
VYHLEDEJTE SI INFORMACE O TOM, JAK SE VYVÍJEJÍ BROUCI A PAVOUCI!
TVŮRČÍ PSANÍ U ŘEKY
Vyzkoušejte si psaní o řece... a taky trochu o sobě.
A o nás!
V následující úloze proměníte svou výpravu za řekou v literární text. Budete vnímat nejen řeku, ale i celou přírodu a sami sebe v ní. Pokusíte se vyjádřit, co právě prožíváte. Vyzkoušíte si jednu z metod tvůrčího psaní a zamyslíte se nad tím, proč básníky a spisovatele příroda fascinuje a jak se k ní vztahujeme jako lidé 21. století.
POCITOVÁ MAPA
Co myslíte?
Má řeka vliv na to, jak se cítíme a jak se nám žije?
Během své výpravy za řekou jste mohli nejen sledovat objektivní skutečnost, ale také pozorovat své emoce ovlivněné místy, jimiž jste k řece putovali. Subjektivním způsobem jste vnímali rovněž místo přímo u řeky a řeku samu. Zpracujte také tato pozorování a vytvořte originální pocitovou mapu!
ŘEKA JE MŮJ NEJLEPŠÍ SOUSED
Řeky pochopitelně neovlivňují pouze život rostlin a živočichů. Mají vliv také na člověka. Řeky nás fascinují, obdivujeme krásu přírodních koryt, ale mohou vzbuzovat také strach. To když se promění v nezkrotný živel, který může zaplavit lidská obydlí a brát životy. Krása řeky je předmětem zájmu mnoha umělců a každý z nich přináší jiný pohled na řeku. Sochař Robert Buček je řekou fascinován natolik, že ji ve svých sochách a instalacích nechává doslova protékat lidskými obydlími. Kromě řeky samotné jej přitahuje dřevo a sedimenty, které řeka přináší.
V galerii najdete ukázky z tvorby sochaře Roberta Bučka, jež je spojena s řekou. Když si díla pozorně prohlédnete, najdete v nich celou řadu témat, jimž jsme se na této stránce už věnovali. Dokážete je najít a vlastními slovy popsat souvislosti mezi umělcovou tvorbou a odbornými poznatky o vodních tocích?