top of page

Kovyho optimismus vs. školní realita: Kde selhává mediální výchova?

  • Obrázek autora: Hana Vacková
    Hana Vacková
  • 27. 6.
  • Minut čtení: 3

Jak vypadá mediální výchova z pohledu učitelky, která ji denně prožívá ve třídě? V dnešním textu se naše bloggerka Hana Vacková zamýšlí nad tím, proč nesdílí optimismus některých influencerů ohledně boje s dezinformacemi. A proč věří, že právě hlas žáků psaný „mimo tabuli“ může přinést naději.

 


Kovyho Mediální ring, který teď na konci roku pouštím, končí velmi optimisticky. Když budeme vědět odpovědi na otázky KDO, CO, JAK, KOMU a PROČ v rámci mediálních sdělení, zvládneme boj s dezinformacemi a fake news. Natočeno bylo v roce 2018 a od té doby se mnoho změnilo ve světě i v technologiích.

 

V roce 2022 Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vypracovaly „Analýzu připravenosti ČR čelit závažné dezinformační vlně“. Z dokumentu vyplývá, že Česko postrádá koncepční, organizační, personální a právní nástroje k efektivnímu boji proti dezinformacím a kampaním, které už probíhají a vedou k poklesu k důvěry v demokratické instituce, polarizují společnost a zvyšují její radikalizaci.

 

Přitom většina dětí a mladých lidí dnes tráví na mobilu průměrně 4 h denně a informace čerpá jen ze sociálních sítí (!). Velká část seniorů je na tom podobně. Podle průzkumu STEM dokáže rozeznat falešné zprávy pouze čtvrtina Čechů a Češek! 75 % národa nakukáte cokoliv, co se vám hodí do krámu. Přestáváme se zajímat o veřejné dění – apatický národ je pro dezinformátory velká výhra. Klesá naše všeobecná důvěra v cokoliv. Přestáváme věřit v politiky („kradou“), státní instituce („ČT lže“, „soudy podplacený“), EU („nová totalita“), experty („vakcíny zabíjí“), ekologii („zelené šílenství“) či samotnou demokracii („chceme vládu silné ruky“).

 

Přestáváme se zajímat o veřejné dění – apatický národ je pro dezinformátory velká výhra. Klesá naše všeobecná důvěra v cokoliv.

Ale je tu jedna dobrá zpráva. Jsou tu neziskovky („pijavice – zakázat je!“, jak mnozí volají), které stát v mediální výchově suplují. Je to především Člověk v tísni a jeho vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS). Už 20 let z vlastní iniciativy podporuje školy a učitele ve výuce mediální výchovy. Poskytuje jim metodiku, materiály, školení… Hodně škol má zájem, více sami učitelé než vedení. Jenže celé je to dobrovolné, stát to nekoordinuje, nemotivuje školy, neevaluuje tuto výuku a ČvT a ostatní mají omezenou kapacitu. Ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (podle průzkumu mezi školami) mediální vzdělávání nepovažuje za příliš důležité. Neškolení učitelé tak stále neví, jak výuku uchopit. Řada škol mediální výuku neučí vůbec, a pokud ano, začínají až od páté třídy. Sedm let skluz oproti Finům“. Tolik Visegrádský jezdec.

 

Nesdílím Kovyho optimismus, mám reálné zážitky ze školy: „Proč plivete na TikTok? To je soukromá společnost! Nemá s vládou nic společného! A bez reklam by firmy nevydělávaly! Vždyť vydělávat musí, to by pak lidé byli nezaměstnaní! Co říkáte o manipulaci? Vždyť i já se se spolužáky bavím hezky proto, aby mě měli rádi!”

 

Z mých zkušeností vyplývá, že jiná situace nastává, když se žáci nevyjadřují před třídou, ale píšou mi své názory. Mnohdy žasnu, jak jasnozřivě věci vidí a kolik je v nich otevřenosti, kritického myšlení.

Ve stručnosti tohle jsou ohlasy na JSNS o TikToku a Mediální ring od Kovyho. Co s tím? Je to velmi těžké, zvláště, když je vše pro dobrovolné a všude zuří fake news a dezinformace. Přece jedním z cílů školy je být prodemokratická.

 

Potýkáme se s tím všichni učitelé. Z mých zkušeností vyplývá, že jiná situace nastává, když se žáci nevyjadřují před třídou, ale píšou mi své názory. Mnohdy žasnu, jak jasnozřivě věci vidí a kolik je v nich otevřenosti, kritického myšlení.

 

Proto jsem se rozhodla, že vás příští školní rok budu seznamovat s těmito psanými názory a že možná zaslzíte se mnou. Zdá se, že mnohé duše jsou čisté, jen se k nim prokopat!


Hana Vacková

Comments


bottom of page