top of page
Bannery Příběh 17. listopadu XL (1).png
253762410_3115908465359847_6167039014705606546_n.jpg
Opletal_demonstrace_celek_M.jpg

CO BUDOU ŽÁCI PŘI PRÁCI ROZVÍJET?

ÚCTU K LIDEM, KTEŘÍ PŘINESLI OBĚŤ ZA SVOBODU

ZNALOSTI O DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE A SITUACI V NAŠICH ZEMÍCH

CHÁPÁNÍ VÝZNAMU UDÁLOSTÍ V ROCE 1989 A VÍTĚZSTVÍ DEMOKRACIE V NAŠÍ VLASTI

SVÉ HODNOTY A OBČANSKÉ POSTOJE

KRITICKÉ MYŠLENÍ

SAMOSTATNOST PŘI PRÁCI S TEXTEM A PŘEMÝŠLENÍ

SPOLUPRÁCI V TÝMU

SCHOPNOST DISKUTOVAT A HLEDAT SOUVISLOSTI

DOVEDNOST TVŮRČÍHO ZPRACOVÁNÍ TÉMATU

Příběh 17. listopadu

Metodická minisite s materiály do výuky pro učitelky a učitele, kteří by chtěli své žáky přivést k zamyšlení nad tragickými událostmi roku 1939. Ty se staly podnětem pro ustavení Mezinárodního dne studentstva – jediného dne mezinárodního významu, jenž má český původ.
Dlaždice U21 (2).png
Nahoru

Příběh 17. listopadu

Milí návštěvníci,
na této stránce najdete balíček didaktických materiálů, které lze využít ve výuce na 2. stupni základních škol nebo na gymnáziích a středních školách. Balíček uveřejněný na této edukativní minisite obsahuje autorské komiksové kresby, textové materiály a návrh vyučovací jednotky s využitím metod kritického myšlení. Záměrem tvůrců je připomenout příběh 17. listopadu, jenž začal masovými demonstracemi proti nacistické okupaci v roce 1939 a je spojen s oběťmi na životech mladých lidí a uzavřením českých vysokých škol.
 
Mezinárodní den studentstva jako symbol perzekucí začal žít svůj druhý život už po druhé světové válce, oficiální připomínky formou státního svátku se ale dočkal až v roce 2019. K tomuto odkazu se přihlásili i vysokoškolští studenti v roce 1989 a součástí příběhu jsme i my, kteří si 17. listopad – jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – každoročně připomínáme jako státní svátek. 

Autor námětu: Vojtěch Češík
Autor kreseb: Matěj Komínek 

Návrh metodiky, grafické řešení & webdesign:
Petra Šobáňová

deaf
Dlaždice U21 (1).png
Příběh

Příběh
17. listopadu

Opletal_demonstrace_celek_M.jpg

Krvavé potlačení demonstrací

Demonstrace byly tvrdě potlačeny německými ozbrojenými složkami, a to i za použití střelných zbraní.
248335186_249650520560814_3757578885382533385_n.jpg

Oběť střelby Jan Opletal

Jedním ze zraněných byl i student medicíny Jan Opletal. Ten svým zraněním nakonec podlehl 11. listopadu.
Opletal_pohreb_vyrez_ramecek_M.jpg

17. listopad 1939 | Poprava studentů a pedagogů

Německé úřady reagovaly uzavřením českých vysokých škol a zatčením asi 1200 studentů, kteří byli transportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět vůdčích postav z řad studentů i pedagogů bylo ještě 17. listopadu 1939 popraveno v ruzyňských kasárnách.

28. října 1939 | Demonstrace proti okupantům

Všechno začalo 28. října 1939, kdy se oslavy výročí vzniku samostatného Československa proměnily v masové demonstrace proti nacistické okupaci.
253762410_3115908465359847_6167039014705606546_n.jpg

Oběť střelby Václav Sedláček

Během střetů s okupačními bezpečnostními složkami byl zastřelen dvaadvacetiletý dělník Václav Sedláček a těžce zraněno bylo 15 dalších osob.
248450653_626316351834563_5679858762844013298_n.jpg

15. listopadu 1939 | Pohřeb Jana Opletala

Opletalův pohřeb 15. listopadu, kterého se účastnily tisíce vysokoškolských studentů, se proměnil v další protinacistickou demonstraci.
254630563_210033307814380_7170427461457907428_n.jpg
Ustaveni svatku_S.jpg

16. listopadu 1941 | Ustavení Mezinárodního dne studentstva

Obnovenému Ústřednímu svazu československého studentstva se ve spolupráci s exilovou vládou podařilo během roku 1941 úspěšně ukončit vyjednávání o připomenutí listopadových událostí roku 1939. V londýnské Caxton Hall bylo 16. listopadu 1941 podepsáno Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, které vdechlo život Mezinárodnímu dni studentstva.

17. listopad 1989 | Sametová revoluce

Ani po druhé světové válce nebyl 17. listopad v Československu oficiálně připomínán. K jeho odkazu se vrátili až pražští vysokoškolští studenti, kteří se sešli na pražském Albertově k 50. výročí uzavření vysokých škol. Tato manifestace postupně přerostla v masovou protikomunistickou demonstraci, která odstartovala události sametové revoluce.
255773680_4396784583710211_8194366241550477387_n.jpg
Dlaždice U21 (2).png
248335186_249650520560814_3757578885382533385_n.jpg

Václav Sedláček

 

(22. dubna 1917 – 28. října 1939)

Narodil se v německém Recklinghausenu nedaleko Dortmundu a v Německu žil se svými rodiči až do roku 1933. Po nástupu Hitlera k moci museli Sedláčkovi Německo opustit a usadili se v Ústí nad Labem, Václav se ale po okupaci československého pohraničí na podzim 1938 přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako pekařský učeň. Během potlačování demonstrace 28. října 1939 byl postřelen a na místě zemřel. Sedláčkova pohřbu se i přes zákaz účastnilo množství Pražanů a celý pohřeb byl bedlivě sledován gestapem.

Jan Opletal

 

(31. prosince 1914 – 11. listopadu 1939)

Narodil se ve Lhotě nad Moravou nedaleko Olomouce a po maturitě na gymnáziu v Litovli a absolvování základní vojenské služby nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Jako studentovi z chudých poměrů, ale s vynikajícím prospěchem se mu podařilo přihlásit se na Hlávkovy koleje, které sloužily hlavně nemajetným studentům. Během osudného 28. října 1939 byl Opletal postřelen na stejném místě jako Václav Sedláček a i když byl hned dopraven do nemocnice a operován, jeho stav se postupně zhoršoval. Nakonec svým zraněním 11. listopadu 1939 podlehl, a stal se tak jedním ze symbolů nacistických represí v českých zemích.
248450653_626316351834563_5679858762844013298_n.jpg
Dlaždice U21 (2).png
254630563_210033307814380_7170427461457907428_n.jpg

Popravení 17. listopadu 1939

Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek, Jan Weinert

K odkazu událostí roku 1939 se přihlásili vysokoškolští studenti v roce 1989 a jejich demonstrace byla počátkem sametové revoluce.

Součástí příběhu jsme i my, kteří si 17. listopad – jako Den boje za svobodu a demokracii – každoročně připomínáme jako státní svátek. Co znamená pro vás osobně?

255773680_4396784583710211_8194366241550477387_n.jpg
Metodika

Jak téma zpracovat ve výuce?

Využijte naše nápady! Anebo vymyslete vlastní a podělte se o ně s ostatními!
Text 1.png
Text 2_01.png
Text 2_02.png
Balíček ke stažení Listopad.png
Balíček ke stažení Listopad (1).png
Balíček ke stažení Listopad (2).png
Balíček ke stažení Listopad (3).png

Obsah našeho balíčku do výuky: 
komiksové kresby ilustrující příběh 17. listopadu, 2 texty

Co je třeba připravit si do výuky? Jaké další pomůcky budete potřebovat?

oba naše texty je třeba vytisknout tak, aby je měl k dispozici ideálně každý žák, komiksové ilustrace je třeba vytisknout v takovém počtu, aby jednu sadu dostala každá skupina žáků (skupiny budou po cca čtyřech žácích); dále je třeba připravit tabuli nebo flipchartový papír, papír většího formátu (např. A2) pro každou skupinu, fixy, kancelářské papíry (A5 pro každého žáka)

Průběh vyučovací jednotky na téma Příběh 17. listopadu
Časový plán: 90 min.
TIP!

Pokud využijete náš postup, neukazujte žákům předem naši stránku! Během hodiny bude jejich úkolem přiřadit části příběhu k ilustracím. Tak ať jim neprozradíte správné řešení!

1.

Brainstorming (společná práce)

Na tabuli nebo na velký flipchartový papír napíšeme heslo 17. listopad. Žáci mají ve vymezeném čase (např. 10 min.) heslovitě napsat všechno, co je napadne k tématu. Nemusí se jednat pouze o fakta, která se jim vybaví, ale také o domněnky, pocity nebo otázky – pokud si nejsou jistí, na co všechno datum odkazuje. Myšlenky se během práce nekritizují, učitel je ale může komentovat a žákům pomoci s formulacemi, případně může klást doplňující otázky a nebo žáky jiným způsobem vhodně usměrňovat. Hesla mohou zapisovat sami žáci nebo jeden z nich v roli zapisovatele. Pokud žáci zmiňují převážně hesla týkající se 17. listopadu 1989, nevadí, záměrně je nenavádíme k tomu, aby zmiňovali události roku 1939. Po uplynutí času vymezeného na úvodní aktivitu se nechá papír či tabule bokem; v závěru se k ní s žáky vrátíme a doplníme to, co v ní třeba chybí.
255271956_260400092719747_8781915660218255663_n.jpg
254809231_313875933580018_5599232449500860759_n.jpg
255239852_377481474068159_1500455446347493161_n.jpg

2.

Práce s texty metodou Poslední slovo patří mně
(samostatná práce a práce v kolektivu)

Metoda „Poslední slovo patří mně“ patří stejně jako brainstorming k metodám programu čtením a psaním ke kritickému myšlení. Učitel si ji může přizpůsobit podle počtu žáků a podle času, který má k dispozici. Základní princip metody je tento: rozdáme žákům dva připravené texty a jednu kartičku A5. Vyzveme žáky k tomu, aby si texty samostatně přečetli a aby si v nich podtrhli jednu větu, resp. myšlenku, která je nejvíce zaujala. K této větě pak vypracuje svůj osobní písemný komentář na kartičku.

Komentář může mít libovolnou podobu, ale měl by se držet tématu a nějak rozvinout vybranou myšlenku nebo skutečnost. Komentář může obsahovat důvod, proč si žák vybral zrovna tuto myšlenku, může obsahovat nějakou asociaci nebo osobně zbarvené souvislosti.

V další fázi se žáci posadí do kruhu a jednoho z nich učitel vyzve, aby přečetl myšlenku, kterou si v textu vybral – zatím bez jakéhokoliv komentáře. Tento žák bude mít privilegium diskusi také uzavřít – četbou svého komentáře.

Poté, co žák myšlenku přečte, učitel vybídne ostatní, aby se k ní vyjádřili a aby ji nějak okomentovali. Učitel zaujímá roli moderátora – a pokud diskuse pohasíná, může reagovat buď nějakou doplňující otázkou, nebo diskusi vést k závěru.

Diskuse by měla být hodnotná, může odbíhat k dalším souvisejícím tématům, ale měla by být „o něčem“. Jakmile pohasne a bude se zdát, že vše podstatné bylo řečeno, učitel udělí poslední slovo vybranému žákovi. Požádá jej, aby přečetl svůj komentář. Pokud nemáme dostatek času, tato fáze hodiny tímto může skončit. Pokud ještě můžeme pokračovat, udělíme výsadu posledního slova dalšímu žákovi a postup opakujeme, dokud text nerozebereme celý.
255931814_459909825849330_2104258582188759541_n.jpg
256458510_629561281415361_1232615260289985418_n.jpg
248202755_781976082656871_754400298619083134_n.jpg
255927939_258155586368968_2034452314503992947_n.jpg

3.

Práce s komiksovými obrázky, tvorba posteru
(skupinová práce)

V této fázi rozdělíme žáky na skupiny po cca 4 žácích. Každé skupině předáme komiksové obrázky a podkladový papír. Žáci mají za úkol obrázky vystřihnout a přiřadit k jednotlivým částem příběhu 17. listopadu. Jakmile obrázky identifikují, začnou vytvářet poster. Ten bude mít podobu koláže tvořené obrázky, bublinami, různými poznámkami a kartičkami s komentářem, které žáci vytvořili v předešlé fázi. Nalepené obrázky by měly doprovázet popisky: buď lze použít rozstříhaný text, nebo je žáci mohou dopsat rukou. Pokud mají zájem, mohou k obrázkům přidat komiksové bubliny s vlastním textem.
254351947_257902949687152_4713458924474252508_n.jpg
Bublina 2.png
Bublina 1.png
254445145_1014976315785817_3556045432379673092_n.jpg
255120794_1242713016197508_3281647279840123421_n.jpg
243460538_411883730418459_3585487641998154255_n.jpg
Bublina 3.png
Bublina 3.png

4.

Reflexe: prezentace posterů a metoda nedokončené věty (společně v kruhu)

Žáci prezentují ostatním své postery a během popisu svého výtvoru znovu opakují jednotlivé části příběhu 17. listopadu. Každé skupiny se učitel zeptá, jestli by nechtěla něco doplnit do původní myšlenkové mapy vzniklé během úvodního brainstormingu. Dbáme na to, aby se na tabuli objevila hesla související s událostmi roku 1939.
Následuje závěr s reflexí v kruhu s využitím metody nedokončených vět. Větu si učitel předem připraví podle svého uvážení; nabízí se např. některá z podobných vět:
Státní svátky, např. 17. listopad, bývají pro mnoho lidí hlavně dnem volna. Významné události je ale potřeba připomínat, protože...
17. listopad je pro mne osobně připomenutím toho, že...
Příběh 17. listopadu nám ukazuje, že...
Během hodiny jsem si uvědomil/a, že...
Každý žák řekne začátek věty a dokončí ji svým vlastním způsobem. Touto reflexí, jež zároveň žáky přivádí k vyšší úrovni myšlení o tématu, vyučovací jednotka končí. Postery je vhodné vystavit na nástěnku nebo pověsit na zeď.
255394347_1232860180569094_5402014781290861874_n.jpg
254762942_856323588492968_2564446922339131155_n.jpg
254724402_191000979856191_6427642523060869260_n.jpg
Dlaždice U21 (1).png

TIP PRO VÁS!

Chtěli byste s žáky téma rozvinout?

Využijte naše komiksové karty k Listopadu 1989!

1989.png
listo.png
Tým
Opletal_demonstrace_celek_M.jpg

Příběh 17. listopadu

Metodická minisite pro učitele a učitelky

 

Autor námětu: Vojtěch Češík

Autor kreseb: Matěj Komínek

Návrh metodiky, grafické řešení & webdesign: Petra Šobáňová

Vzniklo u příležitosti 80. výročí ustavení Mezinárodního dne studentstva. Připravila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci v rámci naplňování konceptu Učitel21.

2021

UP_logo_PdF_horizont_bila_cz.png
ucitel_21_srdce_mozek_svet_02-04.png

Zajímá vás, kdo je autorem našich kreseb?

Tvář celému tomuto edukativnímu materiálu daly ilustrace mladého umělce Matěje Komínka, studenta učitelství výtvarné výchovy a dějepisu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Tento autor se realizuje ve vlastní volné tvorbě a zároveň spolupracuje na edukativních projektech své fakulty. Ilustroval cyklus karet s názvem Listopad 1989 | 7 klíčových momentů Sametové revoluce nebo výzvu Čtěte Komenského a přemýšlejte.
DSC_1802.jpg
Podívejte se, jak obrázky vznikaly!

Chtěli byste si stáhnout další materiály z naší knihovny?

kom.png
listo.png
bottom of page