Milí studenti a milé studentky,
na této stránce najdete balíček didakticky zpracovaných materiálů (pracovní a studijní listy, videa, audionahrávky, ilustrace, námět ke čtení), které lze využít k výuce či volnočasovým aktivitám na 1. a 2. stupni základních škol. Balíček uveřejněný na této edukativní minisite obsahuje textové a audioviziuální materiály, autorské kresby, návrh vyučovací či volnočasové jednotky s využitím badatelsky orientovaných úkolů i námět k tvořivé činnosti inspirovaný výtvarným uměním k rozvíjení vaší vnímavosti a výtvarného cítění ve vztahu k přírodě.
Záměrem tvůrců je ukázat vám, kolik různých podob může nabýt řeka tím, že na ni v čase působí sama “matka příroda” či “pán tvorstva – člověk”, který si ji přizpůsobuje k obrazu svému. V kontextu souvislostí různých podob řeky bychom vám rádi představili i ekosystém, jehož je každá řeka součástí a vyzvali vás k zamyšlení se nad významem řeky (třeba té ve vašem nejbližším okolí) pro váš život.
Téma několika podob řeky vám předkládáme k prozkoumání, k poznání a k navnímání skrze úkoly badatelských i tvůrčích činností. Naplňování těchto činností vám poskytne potřebný základ k diskusi a k přemýšlení v souvislostech, stejně tak jako i zábavu při poznávání a vnímání vaší řeky.
CO SE ZDE NAUČÍTE?
ÚCTU K LIDEM, KTEŘÍ PŘINESLI OBĚŤ ZA SVOBODU
ZNALOSTI O DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE A SITUACI V NAŠICH ZEMÍCH
CHÁPÁNÍ VÝZNAMU UDÁLOSTÍ V ROCE 1989 A VÍTĚZSTVÍ DEMOKRACIE V NAŠÍ VLASTI
ČLOVĚK A VODA V KRAJINĚ – NEDÁVNÁ MINULOST
Vodohospodářské úpravy vodních toků
V České republice máme přibližně 100 000 km vodních toků (informace každoročně obnovovaná). Česká republika je pramennou oblastí vyznačující se významným podílem drobných vodních toků na celkové délce říční sítě. ČR leží na střeše střední Evropy, na hlavním evropském rozvodí. Máme jen srážkovou vodu, která k nám spadne. Tuto srážkovou vodu bychom měli systematicky zachytávat, a to nejen v síti přehrad a upravených vodních toků, ale celou krajinou, která by tak mohla plnit svou „původní funkci* houby, jež se nacucá vodou a pak ji pomalu pouští.”
Máme za sebou století „technických úprav” vodních toků – od roku 1890 až do roku 2009 se u nás na vodních tocích odehrály důležité vodohospodářské úpravy vedoucí ke zvětšování rozsahu zemědělské půdy, ochraně půdy před zamokřením, před povodněmi, k protipovodňové ochraně sídel. Vodní toky byly upravovány pro plavbu, voda využívána pro energetiku, vznikala víceúčelová gigantická vodní díla atp.
Tyto vodohospodářské úpravy vodních toků byly konány v dobré víře, nicméně dnes již můžeme pozorovat důsledky těchto opatření, jež vedly k postupnému odřezávání spousty vodních prvků v krajině – říčních ramen, mokřadů, tůní, zúžily se potoční a říční pásy, přírodní koryta vodních toků byla nahrazena jednoduchými tvary, které urychleně odváděly vodu. Čas ukázal, že tato opatření spojená s historickými úpravami vodních toků nám nejenže nepomáhají z hlediska přírody a vody v krajině, ale ani nás nechrání před povodněmi. Jde o efekt spíše opačný, neboť soustředění proudnice do jednoho hladkého koryta má při povodni za následek to, že voda se kapacitním korytem žene na nejbližší sídla rychleji a s větší silou.
Pro názornost si zde pojmenujme a ukažme příklady různých úprav koryt vodních toků. Zamysleme se nad pozitivními a negativními důsledky těchto úprav pro řeku, krajinu, přírodu, člověka.
PŘÍKLADY ÚPRAV KORYT VODNÍCH TOKŮ
.png)
Zcela přírodní koryto řeky
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Nullam feugiat, turpis at pulvinar vulputate, erat libero tristique tellus, nec bibendum odio risus sit amet ante. Duis risus. Quisque porta. Donec quis nibh at felis congue commodo. Ut enim ad minima veniam, quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam, nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur? Pellentesque pretium lectus id turpis. Etiam posuere lacus quis dolor. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. In convallis.
Téměř přírodní koryto řeky
Koryto řeky Bečvy v tomto úseku není úplně přírodní, ale je téměř přírodní – to znamená, že „kopíruje” svůj vlastní přírodní vzor tak, jak vypadal přibližně před 130 lety: štěrky, štěrkonosná řeka, štěrkové lavice… Říční voda v tomto přirozeném korytě natéká do dna, protéká štěrky, teče kolem řeky. Díky svému přirozenému dnu funguje celé podříčí i okolí řeky jako jakási „úpravna vod”, což má obrovský význam pro samočištění řeky. Díky tomu je tu i paleta rozličných stanovišť a úkrytů pro okolní faunu. Tato řeka sytí krajinu vodou, protože její hladina je dostatečně vysoko.
Upravené zahloubené koryto
Koryto řeky Bečvy ve svém jiném úseku je upravené – zahloubené. Je až 8 m hluboké a stabilizované – opevněné při březích. Koryto je narovnané, má lichoběžníkový tvar a je bez překážek. Zahloubená řeka odvádí vodu z krajiny pryč.
Uměle vytvořené koryto řeky v obci
Původní funkce koryta řeky se změnila. Co byla původní funkce řeky a jakou funkci plní tato řeka nyní? Tato řeka je pouhým betonovým kanálem, který vede vodu. Kde jsou ryby v řece a kde děti hrající si u řeky?
Uměle vytvořené koryto řeky v lese
Toto uměle vytvořené koryto je opevněným betonovým kanálem, který vede vodu lesem.
Uměle vytvořené koryto řeky v černé gumové hadici
V tomto uměle vytvořeném betonovém korytě je navíc naším zrakům voda řeky „ukryta”, neboť protéká černou gumovou hadicí.
Řeka uzavřená v rouře
Toto je příklad z průmyslové oblasti severních Čech. Řeka Bílina zde teče přírodou rourami, přes které se chodí po žebřících. Z rour na některých místech „voda z řeky” vytéká. Odborníci, kteří stav „řeky” v rourách sledují, dokládají, že každý den má voda jinou barvu – záleží na znečištění způsobené průmyslovou oblastí. Tato řeka (stejně jako i předchozí příklady řek, které nemají přirozené dno) nemá samočisticí funkci. Nemá ani přirozená stanoviště a úkryty pro okolní faunu. Nemá význam pro krajinu ani pro člověka.
A jak vypadá koryto řeky ve vaší obci?
Řeka je kontinuum...
Spodní část řeky je závislá na horní části řeky a naopak. (river continuum: migrace*, kolonizace*, rekolonizace*, postup organické hmoty řekou – štěrkonosnou řekou postupují štěrky, které se brousí: kameny se postupně zmenšují). Přerušení kontinua řeka (když dáme do řeky překážky) má za následek změnu říčních společenství*.
Jaký vliv mají přehrady na říční ekosystém*? Přehrada využívá hydroenergetický potenciál vody a tzv. špičkování čili opakované periodické zvyšování a snižování průtoku vody řekou má neblahý efekt na ekosystém. Vlivem přehrad se mění i teplota vody v řece. Přirozené by bylo kolísání teploty vody v řece v závislosti na ročním období a okolní teplotě. Vlivem přehrad však voda v řece během roku nekolísá, ale je stále stejná. Přehrady mění nejen teplotu vody v řece, ale i dynamiku průtoku a biologickou fregmentaci* a splaveninový režim* řeky (redukuje se transport sedimentů). Toto ovlivňování řek přehradami má mohutný vliv na říční ekosystém a tím následně i na krajinu.
Prohlédněte si videa, jež ukazují unikátní řeku Bečvu!
Pět videí představuje 2 km přírodně revitalizované části řeky Bečvy nedaleko Oseka nad Bečvou, kde si po povodních v roce 1997 vzala řeka zpět svou historicky původní přírodní podobu.
Video první: Štěrkonosná Bečva
V tomto videu vás ekololog Jan Koutný seznámí s historií druhé největší řeky olomouckého kraje, která je celorepublikově unikátní tím, že je největší a zároveň i poslední štěrkonosnou řekou u nás. Víte, co to znamená štěrkonosný tok?
Video druhé: Co dokáže povodeň
Myslíte si, že povodeň, která je lidem nebezpečná na životech i na majetku může přinést něco pozitivního? Co znamená, že se řeka zrenaturalizovala? Podívejte se na druhé video, ve kterém se dozvíte o proměně řeky Bečvy v důsledku povodně v roce 1997.
Video třetí: Říční ekosystém
Vstupte společně s ekologem Janem Koutným do parmové části řeky Bečvy a nechte si omývat nohy proudem anebo si je ohřejte o krok dál v mělčině. Podívejte se na rozmanitost zpřírodněného úseku řeky Bečvy a zamyslete se nad tím, co taková přírodní rozmanitost znamená pro ryby a další organismy a živočichy žijící v řece i v jejím okolí.
Video čtvrté: Fauna přirozeného koryta řeky
Nechte se unést činorodostí břehulí říčních hnízdících v erozních březích podél zpřírodněné Bečvy. Tyto břehy jsou domovem i ledňáčka říčního. Video si zastavte na 00:56, abyste uprostřed záběru mohli vidět i jednoho z našich nejkrásněji vybarvených ptáků, kterým je vlha pestrá. Podívejte se, co to jsou štěrkové lavice, které ke svému životu potřebují další dva významné druhy, kterými jsou kulík říční a pisík obecný. V tomto videu objevte vzácné druhy ptáků, ryb a mlžů, kterým se v této části řeky mimořádně daří.
Video páté: Přírodní řeka v kulturní krajině
Řeka je součástí kulturní krajiny hojně využívané člověkem (lány polí, komunikace, stožáry vysokého napětí atd.) Proto se může stát, že pokud si řeka povodní zpět vybojuje svůj původní prostor a zpřírodní se do své jedinečné podoby, může se stát překážkou lidem a jejich aktivitám. Existuje řešení, když stožár vysokého napětí stojí takové řece v cestě a naopak?
Ilustrace fauny v okolí přírodně revitalizované části řeky Bečvy
V rámci této minisite pro vás naše ilustrátorka Aneta Pastrňáková připravila ilustrace vzácných živočišných druhů, kteří žijí ve zpřírodněné části řeky Bečvy a v jejím okolí. Podrobnosti o nich naleznete ve čtvrtém videu. Všechny ptáky, které pro vás Aneta nakreslila, měla možnost pozorovat přímo u osecké Bečvy. O životě a podobě ryb, které v parmové části Bečvy žijí, se pak více dozvěděla z knih, z internetu i od ekologa Jana. Před shlédnutím čtvrtého videa vám doporučujeme si ilustrace ptáků, ryb i mlže pozorně prohlédnout a třeba si je můžete zkusit i sami nakreslit.
Zaujalo vás téma řeky v krajině? Zde je pár tipů na zajímavé aktivity!