Náš student Han Snow ve svém blogu vzpomíná na to, jak poprvé navštívil Českou republiku a jak mu učarovala historická architektura českých měst. Tento díl jeho blogu je věnován unikátnímu olomouckému orloji.
Když jsem před sedmi lety poprvé zavítal do České republiky, doslova mě ohromila krásná architektura vašich měst. Vzpomněl jsem si s úsměvem na to, jak jsem před lety v Číně vzal své české spolužáky na prohlídku čínských ulic a lákal je k návštěvě jedné krásné budovy kopírující evropskou architekturu. Považoval jsem tu budovu za nádhernou, ale když jsme před ní stanuli, moji spolužáci se podivovali, jakou krásnou architekturu mám na mysli. Pro ně byla úplně obyčejná a já jsem tomu tehdy nerozuměl.
Nyní po letech jsem si už zvykl na to být obklopen krásnými ulicemi a cítím, jak je tato nádherná architektura zdrojem mých tvůrčích schopností.
Když jako student programu blízkého umění každý den procházím půvabnými ulicemi Olomouce, připadám si jako v nebi. Krásné kostely, středověké kamenné cesty, holubi poletující nad starodávnými sochami, šťastné děti hrající si kolem bronzové želvy... Je to nádhera jako v ráji.
Nyní po letech jsem si už zvykl na to být obklopen krásnými ulicemi a cítím, jak je tato nádherná architektura zdrojem mých tvůrčích schopností.
V Olomouci je mnoho známých historických památek, ale dnes bych se chtěl zmínit o orloji. Jak známo, původně byl postaven ve středověku; legenda prý říká, že původním tvůrcem orloje byl slepý muž. Nejstarší písemná zmínka o olomouckém orloji pochází z roku 1519. Starobylost této památky je fascinující! Myslím, že umění tvůrců, kteří svá díla vytvářeli v minulosti, se můžeme jen stěží rovnat.
Jak plynula staletí, olomoucký orloj měnil svůj vzhled – prošel údajně nejméně osmi změnami. Dnes jsou ve spodní části orloje dvě vysoké postavy, dělník a vědec. Narodil jsem se v komunistické Číně a snad právě proto mi tato výzdoba ve stylu socialistického realismu byla od počátku podivně blízká a vyvolávala ve mně příjemné pocity. Když jsem byl malý, právě tento styl byl v mém rodném městě běžný.
Poté, co se Československo v roce 1989 stalo demokratickou zemí, vznikla v Olomouci občanská iniciativa požadující obnovení původního vzhledu orloje. To ve mně vyvolává mnoho otázek. Může mít tato iniciativa úspěch? A mohla by vzniknout i v daleké Číně? Uvolní jednoho dne vědec s dělníkem své místo původní výzdobě? Vzpomínám si, že když jsem jednou pozoroval olomoucký orloj, náhodou jsem zaslechl učitele základní školy vysvětlovat dětem historii orloje. Vyprávěl o tom, že kdysi byl orloj mnohem krásnější než nyní...
Neznám odpověď na to, která podoba orloje by byla hodnotnější, vím ale jedno. Poklady, které se nám z historie zachovaly, byly pečlivě udržovány celými generacemi. Uchovaly se nám nejen díky umění svých tvůrců, ale zejména díky péči těch, kteří se o ně starali. Zničeny ale mohou být snadno – doslova během několika okamžiků.
Foto: archiv autora
Překlad a redakce: Petra Šobáňová