Současné nástroje umělé inteligence otevírají ve výuce nové možnosti pro rozvoj kreativity, práci s obrazem i hledání nečekaných výtvarných řešení, zároveň však vyžadují citlivé a reflektované pedagogické vedení. V tomto textu představujeme metodiku zaměřenou na využití AI ve výuce výtvarné výchovy, která ukazuje, jak lze generativní nástroje smysluplně zapojit do tvůrčí práce, interpretace obrazu i rozvoje vizuální gramotnosti žáků. Metodika Umělá inteligence ve výuce výtvar

Na pedagogické fakultě se 31. března v rámci cyklu Odpoledne s vědou a ve spolupráci s  Oddělením pro zahraniční vztahy PdF UP uskutečnil seminář A Woman’s Journey in Academia , který přinesl inspirativní pohled na akademickou dráhu z mezinárodní i mezikulturní perspektivy. Hostkou byla dr. Lucy M. Delgadillo z Utah State University, která v letním semestru akademického roku 2025/2026 na fakultě působí v rámci Fulbrightova stipendijního programu. Zájemci si mohou osobnost

Na U21 nově přinášíme sérii blogových textů, které vznikají pro web ASNEP (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel) a otevírají různá témata spojená s každodenním životem neslyšících lidí. Prostřednictvím zkušeností, postřehů i širšího společenského kontextu přibližují světy, které zůstávají slyšící většině často skryté. Jejich autorkou je Kristýna Mariáková, jejíž texty čtenáři U21 dobře znají a která se na obsahu našeho portálu dlouhodobě podílí. Nik

Každý z nás je jedinečný – jako vzácný, ručně broušený kámen. Každý máme své tvary, barvy, jiskru i hloubku. Možná to tak nevidíme na první pohled, ale právě proto je důležité si čas od času připomenout, kdo jsme , jak jednáme  a v čem spočívá naše vnitřní hodnota . K tomu nám může pomoci jednoduchá metoda s poetickým názvem Drahokam. Drahokam je nástroj pro sebereflexi a zároveň pozitivní sebepoznání. Můžeme ho použít kdykoliv chceme podpořit zdravý vztah k sobě samému – ať

FOMO je zkratka z anglického Fear of Missing Out, tedy strach, že člověku něco uteče. Jde o psychologický jev, při kterém má člověk pocit, že ostatní právě zažívají něco zajímavého, důležitého, zábavného nebo výhodného bez něj, a on o to přichází. Nejde přitom jen o obyčejnou zvědavost. FOMO bývá spojeno s vnitřním napětím, s nejistotou, s potřebou být neustále v obraze a s pocitem, že člověk musí průběžně kontrolovat, co se děje kolem něj. V dnešním digitálním prostředí je F

Umělá inteligence otevírá ve vzdělávání nové možnosti, jak učitelům usnadnit přípravu na výuku a současně podpořit individuální přístup k žákům, zároveň však vyžaduje promyšlené a odpovědné používání. V tomto textu představujeme metodiku zaměřenou na využití umělé inteligence ve výuce výchovy ke zdraví, která ukazuje, jak lze AI využít při tvorbě vizuálně atraktivních materiálů i při rozvoji zdravotní gramotnosti žáků. Metodika Umělá inteligence ve výuce výchovy ke zdraví se

Jarní Olomouc ožila diskurzem, který dalece přesáhl zdi univerzitních poslucháren. Ve dnech 24. a 25. března 2026 hostila Pedagogická fakulta UP jedenáctý ročník akce – Olomoucké speciálněpedagogické dny. Letošní setkání, jež neslo promyšlený a ambiciózní podtitul „Mosty ve speciální pedagogice“, neslibovalo pouze tradiční akademickou reflexi. Stalo se živoucí platformou, jež pod svými křídly spojila hned tři významné události: Mezinárodní konferenci k problematice osob se sp

Co se kde peče a jí, kde se háže vejci a proč se na Velikonoce raději vyhnout návštěvě Filipín? Kdo koleduje ve Finsku? Proč se cizinci u nás pozastavují nad pomlázkou? Jakou roli hraje o australských Velikonocích vakojezevec ušatý? A jak u nás slavili Velikonoce dřív a jak se jejich oslava liší podle jednotlivých krajů? Nejen to se dozvíte na tematické stránce na portále ČT edu! Velikonoce jako nejvýznamnější křesťanský svátek se slaví po celém světě. Jak, to se ale v jednot

V novém textu se naše bloggerka Hana Vacková vrací k tématu, které dnes rezonuje školami: co se děje s rolí učitele ve světě okamžitých odpovědí a nekonečné digitální dostupnosti. Prostřednictvím komentáře k textu Ondřeje Štefla ukazuje, že největší obavou není samotná AI, ale oslabování vztahů, kritického myšlení a schopnosti žáků zůstávat mentálně přítomní. Tento název jsem si přečetla na facebooku u článku Ondřeje Štefla. Velmi s ním souzním, myslím, že nikdo tak přesně ne

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého se i letos připojila k projektu Učitel roku Olomouckého kraje. V rámci slavnostního setkání konaného u příležitosti Dne učitelů udělil děkan PdF UP Vojtech Regec vlastní ocenění třem výjimečným pedagožkám, jejichž práce mimořádně obohacuje vzdělávání v regionu. Fakulta tím potvrzuje dlouhodobou spolupráci s Olomouckým krajem i svou podporu kvalitní, inovativní a lidsky citlivé učitelské praxe.   U příležitosti výročí narození Jana Amos

Když si stoupne před své žáky, zjistí, že někteří z nich jsou starší než on. Jeho dospělí studenti se v hodinách nechtějí jen učit. Chtějí si i odpočinout od pracovního stresu. Když by je výuka nezaujala, nebylo by pro ně nic jednoduššího, než že by si našli jiného lektora. „V tom je má pozice učitele v soukromém sektoru ve srovnání s učiteli ve školách trochu odlišná,“ říká Jan Sítař, absolvent Univerzity Palackého.   Učitelem chtěl být vlastně odmala. „Učila moje máma. Už j

Školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra) představují klíčový prvek podpory ve vzdělávacím systému. Poskytují odbornou pomoc dětem, žákům i jejich rodičům, podílejí se na nastavování podpůrných opatření ve školách a významně ovlivňují to, zda se daří naplňovat princip rovného přístupu ke vzdělávání. V posledních letech se přitom ukazuje, že význam těchto zařízení dále roste. Zvyšuje se nejen počet klientů, ale také složitos