Výtvarník a student učitelství výtvarné výchovy Han Jiangxue navázal spolupráci s Muzeem Kroměřížska, pro které připravoval edukační komiks mapující život jednoho z kroměřížských rodáků, Františka Färbera. Hanovy kresby mohli návštěvníci muzea zhlédnout i na nedávno proběhlé výstavě. Jak komiks vznikal a komu je určený? Nejen na to jsme se zeptali ředitelky muzea, Martiny Miláčkové.
Vážená paní ředitelko, v nedávných dnech v Muzeu Kroměřížska probíhala výstava obrazů studenta pedagogické fakulty Hana Jiangxue. Jak jste se dostali ke vzájemné spolupráci?
Když jsme se rozhodli, že chceme příběh pana Františka Färbera představit prostřednictvím komiksu, hledali jsme výtvarníka, který by nám obrázky nakreslil. Text sestavili pracovníci muzea. Muzeum Kroměřížska a Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci mají podepsáno memorandum o spolupráci. Proto se nám jevila jako logická volba obrátit se s naší prosbou na paní docentku Petru Šobáňovou, která nám doporučila Hana a poskytla nám na něj kontakt. Komiksem jsme chtěli přiblížit složitou dobu 20. století zejména školákům, domnívali jsme se, že komiks je pro ně vhodnou formou. Kresby se nám natolik líbily, že jsme se je rozhodli vystavit i samostatně – viz odpověď níže.
Jak tato spolupráce probíhala?
Od paní docentky Šobáňové jsme získali kontakt na Hana. Napsali jsme mu e-mail, v němž jsme mu náš záměr představili. Následně jsme se sešli v muzeu s tím, že Han přinese nějaké své práce, abychom viděli styl jeho tvorby. Jeho kresby se nám líbily, tak jsme se domluvili na spolupráci. Představili jsme mu příběh pana Färbera, dali jsme mu k dispozici dobové rodinné fotografie, portréty členů rodiny Färberových (František, jeho otec, matka, sestra, dědeček) nebo třeba fotografii kroměřížské synagogy, která byla za války nacisty zničena, dále fotografie z pohřbu pana Färbera či CD z odhalení pomníku Lotova žena v Kroměříži. Vysvětlili jsme Hanovi, že některé obrazy potřebujeme nakreslit podle těchto dobových dokumentů, u jiných musí popustit uzdu své fantazie. Han pravidelně chodil na schůzky do muzea, kde nám průběžně ukazoval kresby ke komiksu. Tvořil v různých formátech, do výsledné malé komiksové podoby obrázky uzpůsobil muzejní grafik.
Obrazy vznikly jako podklad ke komiksu přibližujícímu život Františka Färbera; jaké je přesně využití zmíněného komiksu v rámci expozic Muzea Kroměřížska? Kdy a kde si ho mohou návštěvníci prohlédnout?
Hanovy kresby se nám líbily, proto jsme si řekli, že je škoda je nevyužít více než „jen“ ke zmíněnému komiksu. Uspořádali jsme výstavu nazvanou Han Jiang Xue: Touha žít. (Ne)obyčejný příběh Františka Färbera z Kroměříže. Vernisáž byla 27. září 2023 a výstavu bylo možné vidět do 5. listopadu 2023 v Malé galerii Muzea Kroměřížska. Byly na ní představeny Hanovy originály, jež jsou doplněny o muzejní sbírkové předměty. Celý celek tak vypráví dějiny 20. století prostřednictvím příběhu pana Färbera. Každý návštěvník navíc dostal komiks – skládačku, která jej provedla výstavou. Využíváme jej i pro edukační program pro školy, který doprovází zmíněnou výstavu. Nyní po skončení výstavy běžní návštěvníci už nebudou mít možnost si komiks prohlédnout. Bude sloužit žákům základních a středních škol, kteří do muzea přijdou na stálý edukační program zaměřující se na židovskou komunitu v Kroměříži. Tento program bude spuštěn od ledna 2024 a je zpracován ke druhé části naší stálé expozice nazvané Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948, jež se právě zaměřuje na druhou světovou válku a židovství.
Budete na tento projekt navazovat i další spoluprací, ať už s Hanem, či s jinými studenty pedagogické fakulty?
Určitě se žádné další spolupráci se studenty pedagogické fakulty nebráníme. Naopak se na ni těšíme a doufáme, že může být velmi prospěšná pro obě strany.
Mohla byste trochu přiblížit životní osudy Františka Färbera?
František Färber žil v letech 1913–2003 v Kroměříži. Narodil se do židovské rodiny, která však nebyla příliš nábožensky založená. Když mu bylo 12 let, zemřel mu otec a matce s jeho výchovou pomáhaly židovské rodiny ve Strážnici, kde se více seznámil s židovskou vírou. Vyučil se obchodním příručím v obchodě s koženým zbožím svého strýce Maxe, kde i pracoval. Byl fyzicky velmi zdatný. Zúčastnil se dokonce 1. Makabiády (židovské olympiády), která se konala v roce 1932 v Tel Avivu. Byl členem Makabi Hacair, což byla židovská obdoba skauta. Věnoval se tam dětem, chodil s nimi do přírody, zlepšovali si fyzickou kondici. Hned 1. září 1939 byl zatčen gestapem, věznili jej na Špilberku, v Dachau a následně až do konce války v Buchenwaldu, kde nejdříve pracoval v kamenolomu, poté prováděl zednické práce, např. stavěl odvodňovací kanály. Koncentrační tábor přežil, ale hned po svém návratu zjistil, že z celé rodiny mu zůstali jen dva bratranci, kteří sloužili v britské armádě. Po válce mu vrátili obchod strýce Maxe, ale netěšil se z něj dlouho, komunisté mu jej sebrali. Pracoval pak jako vedoucí prodejny Řempo. Věnoval se numismatice. Byl dosud nejdéle sloužícím předsedou České numismatické společnosti v Kroměříži. Podílel se na záchraně budovy zdejší biskupské mincovny. Po roce 1989 několikrát navštívil Izrael. Aktivně se účastnil konferencí Židé a Morava, které od roku 1994 pořádá Muzeum Kroměřížska. Jeho pohřeb byl v Kroměříži posledním, který byl proveden podle židovských zvyků. Je pohřben na místním hřbitově.
Níže také naleznete zmíněný komiks v digitální podobě!
Zpracováno redakcí U21
Foto: Muzeum Kroměřížska
