Anna Nesázalová studovala jednooborový studijní program Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Její magisterská diplomová práce patří k těm, jež jsou úzce propojeny s aplikační sférou, v tomto případě s Muzeem a galerií v Prostějově. Muzeum má ve správě Červený domek Petra Bezruče v Kostelci na Hané a v budoucnu zde plánuje založit relaxační prostor modré zahrady. A právě pro Modrou zahradu vytvořila studentka Anna Nesázalová soubor botanických ilustrací v podobě čtyřiceti digitálních kreseb modře kvetoucích rostlin. Protože muzeum zatím nemá zahradu vyřešenou a je pravděpodobné, že kresby zůstanou nějaký čas v šuplíku, čtenáři portálu Učitel21 si je mohou prohlédnout už teď!
Muzeum a galerie v Prostějově, to není pouze hlavní budova na hlavním prostějovském náměstí. Muzeum má ve správě také tzv. Červený domek Petra Bezruče v nedalekém Kostelci na Hané. Významný básník, vlastním jménem Vladimír Vašek, zde žil od 30. let 20. století až do své smrti v roce 1958. Národní básník se narodil 15. září 1867 v Opavě a proslulost získal díky svým Slezským písním, jež byly vydány na počátku 20. století a tematizovaly sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska.
Proslulý slezský bard prožil závěr svého života v Kostelci na Hané a zemřel ve věku devadesáti let. A jaké byly osudy jeho skromného domku? Jeho majitelkou byla Františka Trnková, jež nemovitost po Bezručově úmrtí věnovala státu. Ve skutečnosti se jednalo o domky dva — jeden červený a druhý bílý — a od 70. let minulého století v nich byla stálá muzejní expozice. V roce 2004 se stal majitelem Olomoucký kraj, jenž také v roce 2019 zahájil celkovou rekonstrukci objektu. Oba domky byly v dezolátním stavu. U bílého došlo vzhledem k neutěšenému stavu k demolici a na jeho místě se nově nachází altán. Červený domek se dvěma malými světničkami prošel komplexní rekonstrukcí.
V přízemí je sezónní expozice Petra Bezruče: básníkův autentický pokoj s osobními předměty a vedle toho místnost s informačními tabulemi o životě a díle básníka. Přestože objekt je po celkové rekonstrukci a má novou expozici, bezprostřední okolí — tedy malá zahrada, jež k domku patří — zůstalo neupraveno a prozatím i bez oplocení.
Jak uvádí současná ředitelka muzea Mgr. Veronika Hrbáčková, je zřejmé, že se zahrada bude muset v dohledné době řešit, a to ve spolupráci se zahradními architekty. Muzeum hledalo nějaký originální nápad, který by domek Petra Bezruče mohl proslavit i za hranicemi regionu. Navrhlo proto koncept modré zahrady, která by zahrnovala jak rostliny okrasné, tak i rostliny užitkové.
Výsledný soubor ilustrací Anny Nesázalové obsahuje byliny i okrasné rostliny; celkem jich studentka katedry výtvarné výchovy PdF UP nakreslila čtyřicet.
„Petr Bezruč měl velmi rád přírodu a květiny, v zahradě u domku byl zvyklý pobývat dlouhé hodiny. Modrá barva byla zvolena na základě inspirace básní Stužkonoska modrá a zároveň jako nejvhodnější a nejatraktivnější kontrast k cihlově červené fasádě domku. Na tuto akci vybudování zahrady hledáme teprve finanční zdroje,“ upřesňuje Veronika Hrbáčková. První krůček k budoucí zahradě už byl ale vykonán. Veronika Hrbáčková se totiž podílí na výuce studentů a studentek programu edukace v kultuře a napadlo ji zapojit do přípravy právě studenty — a vznikl nápad na diplomový projekt, kterého se ujala absolventka výtvarné tvorby a studentka učitelství výtvarné výchovy Anna Nesázalová. „Ke konceptu zahrady jsme hodlali vytvořit publikaci s pestrou škálou modrých květin, které by v zahradě kvetly po celý rok. Studentka Anna Nesázalová si toto téma – publikaci s názvem Modrá zahrada — vybrala pro svou diplomovou práci,“ dodává Veronika Hrbáčková. Po mnoha konzultacích s kurátory muzea a samotnou ředitelkou vznikl ucelený soubor digitálních ilustrací rostlin, jež se jednou objeví v chystaném projektu zahrady. Ilustrace pak muzeu poslouží pro tvorbu doprovodné publikace a také pro edukační využití zahrady, jež doplní její relaxační a turistickou funkci.
Výsledný soubor ilustrací Anny Nesázalové obsahuje byliny i okrasné rostliny; celkem jich studentka katedry výtvarné výchovy PdF UP nakreslila čtyřicet. Součástí práce bylo rovněž psaní základního popisu, jenž byl konzultován s odbornými pracovnicemi muzea. Základní botanická fakta doplňují rovněž informace z lidového léčitelství nebo rady z domácnosti vypozorované na základě zkušeností předků.
Studentka ilustrace doplnila také návrhem edukativního využití: navrhla edukační naučnou stezku s Petrem Bezručem – a to v podobě návrhu edukačního programu, pracovního listu a didaktické úlohy.
Budoucí publikace má zvýšit povědomí návštěvníků muzea o zájmech slavného básníka, stejně jako o části jeho tvorby zaměřené na přírodu, konkrétně na motivy rostlin a motýlů. V rámci nabízejících se mezipředmětových přesahů si mohou návštěvníci prohloubit také znalosti v botanickém oboru. Dodejme, že téma Bezručova vztahu k rostlinám bylo prozatím zpracováno pouze ve formě bibliofilských tisků Byliny v básních Petra Bezruče a Byliny Bezručovy.
Sama autorka Anna Nesázalová už práci úspěšně obhájila a zpětně k ní dodává: „Linie a body se v mé tvorbě odrážejí již od začátku studia. Samotná kresba rostlin pro mne proto byla dá se říci až meditativní záležitost, kdy jsem se mohla od rodičovství, domácnosti a studia ponořit do tvorby. Nová a obohacující pro mne byla zkušenost pracovat s grafickým tabletem, na němž jsem ilustrace rostlin vytvářela. V této oblasti digitální tvorby bych se chtěla v budoucnu dále zdokonalovat.“ A co pro ni bylo nejnáročnější? „Na práci pro mne bylo nejprve náročné udělat samotný výběr rostlin, které by se pro zahradu nejlépe hodily, a pak je opatřit zajímavým popisem — protože to není můj obor.“
Dnes již téměř absolventka pedagogické fakulty má před sebou mnohé plány. Nyní jí zabírají většinu času rodičovské povinnosti. Po rodičovské dovolené by se ráda vrátila k práci s žáky. „Jelikož jsem už měla možnost učit výtvarnou výchovu na 2. stupni základní školy, umím si představit v tomto oboru pokračovat i nadále.“
Protože muzeum zatím nemá zahradu vyřešenou a je pravděpodobné, že kresby zůstanou nějaký čas v šuplíku, práci Anny Nesázalové můžete obdivovat alespoň na portále Učitel21. Prohlédnout si můžete například pracovní návrh publikace nebo návrh pracovního listu pro žáky.
O diplomovém projektu Anny Nesázalové
Anna Nesázalová studovala jednooborový studijní program Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ. Její magisterská diplomová práce Modrá zahrada se zabývá realizací ilustrací pro brožuru s názvem Modrá zahrada u Červeného domku Petra Bezruče. Ta bude sloužit jako podpůrný materiál pro Muzeum a galerii v Prostějově. Teoretická část práce se zaobírá Muzeem a galerií v Prostějově, Červeným domkem v Kostelci na Hané a osobností Petra Bezruče, stejně jako osobnostmi, které se inspirovaly Bezručovou tvorbou. Téma je zakotveno v problematice botanické ilustrace a doplňuje je výběr současných ilustrátorů. Praktická část je tvořena autorským ztvárněním čtyřiceti modře kvetoucích rostlin, jež jsou spolu s krátkým popisem graficky zpracovány v pracovním návrhu brožury. Didaktická část obsahuje pracovní list, který volně navazuje na brožuru a je určen jako edukační materiál k Červenému domku Petra Bezruče pro žáky 2. stupně ZŠ a SŠ.
Vedoucí práce: Mgr. Veronika Hrbáčková
Text: redakce U21
Ilustrace a foto: Anna Nesázalová a její archiv