Život ve Švédsku

Přinášíme vám krátký text našich studentek Kateřiny Augustové a Kristýny Mačátové z oboru Učitelství pro 1. stupeň základních škol, které díky studijnímu programu Erasmus+ v lednu na půl roku odcestovaly do Uppsaly ve Švédsku. Tam se kromě vlastního studia podívaly také na to, jak ve Švédsku pracují s konceptem udržitelnosti.

Přesvědčily jsme se, že je Švédsko právoplatně označováno jako vzor pro recyklaci, udržitelný způsob života apod. Duchem udržitelnosti se řídí i švédské obchodní řetězce jako H&M, Lindex nebo IKEA. Papírové sáčky v obchodech nahradily igelitové pytlíky. Třídí se tu snad vše a zálohovaná je tu dokonce i PET láhev nebo nápojová plechovka. Papírový odpad jako brčka, příbory nebo talíře, jsou převážně kompostovatelné. Nejen ve fastfoodech se zbytky po jídle pečlivě třídí.

Jeden den jsme měly možnost nahlédnout do vyučovacích hodin na základní a střední škole. Převážně šlo o hodiny anglického jazyka, abychom rozuměly obsahu učiva. Nejvíce nás zaujala školní jídelna ve stylu švédských stolů. Žáci i učitelé mají obědy zcela zdarma. Již zmíněné švédské stoly zabraňují zbytečnému plýtvání jídlem. Žáci si naberou tolik jídla, kolik sní. Zbytky z oběda vyhazují do mísy, která váží, kolik by z daného množství jídla mohlo být například hamburgerů. Na více informací o švédském školství a celkově o pohledu Švédů na enviromentální výchovu jsme se zeptaly naší švédské spolubydlící Stelly:

Máte nějaké předměty spojené s ekologií nebo recyklací?

Měli jsme „domácí vzdělávání“, kde jsme měli praktické hodiny, například vaření, a některé teoretické hodiny. Na těch teoretických jsme se většinou bavili o tom, jak být šetrný k životnímu prostředí, a o důležitosti recyklace. Například jedna hodina, kterou jsme měli, byla o praní prádla a paní učitelka nás učila, jak to dělat co nejefektivněji a nejekologičtěji. (Domácí vzdělávání probíhalo pouze od 6. do 9. třídy.)

Máte ve vaší zemi nějaký zájmový kroužek spojený s tématem ekologie?

Určitě jich je hodně, ale já osobně v žádném nejsem a ani neznám název žádného z nich. Nicméně aktivistka Greta Thunbergová inspirovala mnoho lidí k tomu, aby v pátek odpoledne chodili za školu a protestovali proti globálnímu oteplování, a mnoho lidí se k tomu přidalo.

Bylo běžné, že jste během studia absolvovali exkurzi do čističky odpadních vod nebo na skládky?

Jednou jsme byli v čistírně (myslím, že se to tak jmenuje), kde si pamatuji, že nám říkali, jak je důležité splachovat pouze s toaletním papírem, protože se ve vodě rozpouští. Mám pocit, že to i tolik nezatíží proces čistění vody. (To bylo možná v prváku nebo ve druháku na střední škole, ale mnoho tříd tam chodí i ve třeťáku)

Třídíte doma odpadky?

Na Flogstě (internát) ano. U rodičů jsme mívali popelnice na běžný odpad a na bioodpad a také jsme třídili plechovky. Teď vím, že se třídí i plasty a papírové obaly.

Co třídíte vy?

Na Flogstě třídím plasty, papír, čiré sklo, barevné sklo, plechovky, bioodpad, běžný odpad a kovy.

Považujete ve Švédsku za normální třídit odpad v každé domácnosti?

Ano, myslím si, že ano. Většina lidí třídí alespoň organický a běžný odpad.

Jaký jste měli pocit, že se školy a učitelé starají o ekologii?

V některých školách mají mnoho oddělených košů na různý odpad a většina učitelů v určitém okamžiku mluví o globálním oteplování a o tom, jak je důležité být šetrný k životnímu prostředí.

Třídí školy odpad?

Ano, některé školy to dělají, nicméně mnohé mají také jen jeden odpadkový koš na chodbě, kam žák vyhodí cokoli.

Jak nakládají s jídlem, které se ve školní jídelně nedojí?

V mé předchozí škole (gymnáziu) každý den vážili potravinový odpad, aby bylo vidět, kolik jídla jsme vyhodili. Po celou dobu školní docházky jsem byla vždycky nabádána, abych si nebrala příliš mnoho jídla, takže když mi nechutná, tak ho nevyhodím (A když mi chutná, tak si ho vždycky můžu vzít víc.)

Vyhodili to, nebo co s tím udělali?

Nejsem si jistá, co dělají s potravinovým odpadem, pravděpodobně ho jen vyhazují do bioodpadu.

Mluvíte obecně o udržitelnosti a recyklaci?

Ano, řekla bych, že velmi často! Jak ve škole, tak s kamarády.

V severských zemích je obecně přístup učitelů k výuce volnější a není na žáky kladen takový tlak, což jsme i osobně pocítily na VŠ, kde jsme se každý měsíc intenzivně věnovaly pouze jednomu předmětu. Naše hodiny byly velmi různorodé, nejenže byla klasická frontální výuka, ale také jsme velmi často při hodinách vedly diskuze spolu se spolužáky. Nechyběly také workshopy, kdy nám danou problematiku rozebral odborník z praxe nebo jsme si samy například zkusily vyučovat před spolužáky. Jedinou nevýhodou studia vysoké školy ve Švédsku bylo, že jsme musely přečíst mnoho knih, což nám zabralo dost času. Celkově vnímáme vztah učitel a žák ve Skandinávii více partnerský.

A jak bychom zhodnotily naši cestu do Švédska? Rozhodně kladně. Otevřelo nám oči v mnoha oblastech, nejen ve školství, ale právě také v recyklaci a celkově v přístupu k přírodě. Líbí se nám jaký minimalistický, ale přesto velmi krásný život Švédi žijí.

Kateřina Augustová, Kristýna Mačátová