Každý, kdo prošel jednotlivými stupínky vzdělávacího systému, dobře ví, že chodit do školy občas znamená stres a nepohodu. Na mnoha základních nebo středních školách se učitelům daří pěstovat přátelskou atmosféru, někde je ale stres velkým problémem, který přispívá k tomu, že čeští školáci – ve srovnání se žáky v jiných zemích – chodí do školy neradi. Mezinárodní výzkum TIMSS provedený mezi žáky čtvrtých ročníků dokonce ukázal, že žádní jiní žáčci v Evropské unii nechodí do školy tak neradi jako právě děti v Česku. Smutné je i to, že procento žáků, kteří do školy chodí neradi, se napříč ročníky zvyšuje.
Těžko říct, jaké faktory mají na nízkou oblibu školy u nás vliv, stres a nepohoda ve škole k nim ale bude velmi pravděpodobně patřit. Stres přitom neovlivňuje pouze náš pocit pohody, ale má mnohé negativní důsledky a prokazatelný neblahý vliv na studijní úspěchy. Pokud ještě na okamžik zůstaneme ve škole, za zmínku stojí závěry mezinárodních testů PISA, které poukázaly na to, že studenti zažívající stres mají i horší studijní výsledky. Ve výzkumu šlo o žáky, kteří uvedli, že zažívají ze strany učitele zesměšnění nebo urážky, nebo kteří dostávají negativní zpětnou vazbu od učitelů: domnívají se, že je učitel přísněji trestá, nebo jim dává najevo, že nejsou dost chytří. Negativní vliv na prospěch žáků mají podle šetření právě obavy a z nich plynoucí nepohoda.
Ani na vysoké škole se stresu pravděpodobně nevyhnete. Spíše naopak se s ním setkáte ve větší míře. Zesměšnění či urážky vás snad u nás nepotkají, přesto panuje v odborné literatuře shoda, že stres je pro většinu vysokoškolských studentů na světě přirozenou součástí studia; potvrzuje to ostatně i běžná zkušenost studujících. Oproti základní nebo střední škole zde totiž působí další specifické faktory typické pro vysokoškolské studium. Hovoří se dokonce o fenoménu akademického stresu – který je v odborné literatuře popsán a zkoumán.
A co je typickým zdrojem stresu v akademickém prostředí? Každý student či studentka odpoví, že zdrojem je už samotný způsob ověřování znalostí typický pro vysokou školu: tedy zkoušky koncentrované do určitého období (s velkým rozsahem učiva) a nutnost zvládnout nároky studijních plánů. Přidejme ještě tlak na výkon, vysokou studijní zátěž nebo nejistotu studujících tváří v tvář náročným požadavkům – někdy i nejisté vyhlídky na pracovní uplatnění a úspěch. Na některých vysokých školách nebo fakultách může panovat i nevraživost mezi studenty jako důsledek přehnaně soutěživého prostředí, roli jistě hraje i pohoda (nebo naopak nepohoda a stres) samotných akademiků. O tom, že stres vysokoškolských učitelů se může přenášet i na studenty, asi nikdo nepochybuje. Samostatnou kapitolou jsou pak osobní příběhy jednotlivých studentů, v nichž může hrát roli stresoru nadměrné očekávání rodičů nebo třeba nejistá rodinná a sociální situace. Finanční náročnost studia a obavy z narůstajících výdajů stresují jistě nemálo studentů.
Stres má negativní důsledky – zvláště když je dlouhodobý a když se člověku nedaří nacházet prostor pro relaxaci a úlevu.
Stres vyvolává také pocit nedostatku času a neschopnost splnit studijní povinnosti v daných termínech. Někdy se student dostane do časového skluzu nemocí, neúspěchem u dílčí zkoušky nebo třeba výjezdem do zahraničí. Stres je pak vyvoláván pocitem, že nezvládáme dohonit to, co jsme zameškali, a dalším narůstáním objemu nových úkolů.
Přestože někdy může určitá míra stresu výkon studenta i zvyšovat, většina odborníků spíš poukazuje na to, že stres má negativní důsledky – zvláště když je dlouhodobý a když se člověku nedaří nacházet prostor pro relaxaci a úlevu. Vystresovaný student se tak dostává do pasti, protože negativním důsledkem působení stresu je snížení schopnosti učit se, myslet a soustředit se. Když stres způsobí ještě poruchy spánku nebo syndrom vyhoření, je zaděláno na průšvih a studium může končit neúspěchem.
Věnujte pozornost svému duševnímu zdraví a snažte se, aby nad vámi stres nezískal nadvládu. V případě vážnějších potíží vyhledejte pomoc!
Věnujte proto pozornost svému duševnímu zdraví a snažte se, aby nad vámi stres nezískal nadvládu. Nepodceňujte ani každodenní starosti – právě v kombinaci s akademickým stresem mohou negativně poznamenat vaše duševní zdraví a mohou přerůst do vážných problémů. Máte-li pocit, že výše popsané problémy se vás týkají, začněte svou situaci řešit a nebojte se požádat o pomoc. V případě vážnějších potíží je na místě vyhledat odbornou pomoc, kromě toho existuje i řada běžně dostupných nástrojů, pomocí nichž lze posilovat svou psychickou odolnost a zvládat stres lépe.
Pro zajímavost: Chtěli byste zjistit, jak si stojíte v oblasti duševního zdraví?
Pokud ano, prohlédněte si zajímavý web https://www.opatruj.se/
V jeho sekci Otestuj se můžete najít standardizované testy, které se běžně používají pro screening problémů v oblasti duševního zdraví. Na stránkách najdete jak základní well-being test, jenž testuje kvalitu aktuální duševní pohody, tak test zaměřený na detekování příznaků, jež mohou doprovázet vážnější duševní problémy, např. úzkost a depresi. Web vyvinuli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví a kromě testů obsahuje i řadu tipů na zvyšování duševní odolnosti.
A co dělat, pokud jsou vaše problémy vážnější? Vyhledejte pomoc! Využít můžete třeba naši vysokoškolskou psychologickou poradnu. Pokud vaše problémy souvisejí spíše se sociálními záležitostmi, neváhejte se obrátit na naši sociálně-právní poradnu. Obě poradenská zařízení jsou pro vás zdarma a poskytují vysoce kvalitní služby. Každopádně nezapomeňte, že na své problémy nemusíte být sami. Okolo vás jsou lidé připravení vám odborně a lidsky pomáhat!
VYSOKOŠKOLSKÁ PSYCHOLOGICKÁ PORADNA
Je již dlouhodobou tradicí, že členové katedry psychologie a patopsychologie zajišťují odbornou psychologickou službu v rámci Vysokoškolské psychologické poradny PdF. Tato služba je poskytována jako dobrovolná, nehonorovaná činnost. Klienty jsou převážně studenti a zaměstnanci fakulty, ale i celé univerzity, dále také jejich rodinní příslušníci, ojediněle přicházejí klienti zvenčí (např. studenti před maturitou, bývalí studenti apod.). Druh řešených problémů podle četnosti má souhrnně skladbu: osobní a partnerské problémy, problémy v rodině, zdravotní obtíže, problémy spojené s plněním studijních povinností, zvládání náročných životních situací – závažné onemocnění, úmrtí v rodině, rozvod, nesoulad ve výchově dětí, péče o postižené dítě, konflikty na pracovišti klienta apod. Závažné zdravotní stavy byly řešeny ve spolupráci s příslušnými pracovišti v terénu.
Psychologická služba je realizována nepravidelně, na základě požadavků potenciálních klientů. Používané techniky psychologické pomoci souvisejí s odborným zaměřením a kompetencemi jednotlivých pracovníků. Převážně se doba jednoho poradenského setkání pohybuje kolem1 hod., počet návštěv jednoho klienta je podle individuální dohody a potřebnosti. Pokud jsou potřebná dlouhodobější setkání, doporučujeme odborníky-psychology v klinické praxi. Lze shrnout, že časové vytížení členů katedry je v tomto směru na osobu cca 1–2 hodiny týdně. Vzhledem k otevření fakultní MŠ před několika lety (kdy se katedra podílela a podílí i nadále na odborné péči o děti i rodiče) došlo k pravidelnému nárůstu časového zatížení dohodnutou poradenskou aktivitou u pověřených pracovníků. Klienti VŠ poradny, klienti (rodiče) z MŠ si žádají o poradenské intervence individuálně telefonicky nebo e-mailem.
VYSOKOŠKOLSKÁ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ PORADNA
Ústav pedagogiky a sociálních studií nabízí bezplatnou sociálně-právní pomoc studentům a zaměstnancům PdF UP v Olomouci, a to především v oblastech: interdisciplinární spolupráce při řešení výchovných problémů na školách, šikany, kyberšikany na školách, výchovy nezletilých, výživného, zajištění péče o společné děti s rozdílným státním občanstvím, problémů s plněním povinné školní docházky, souběhu studia, delšího a dalšího studia, rozdílů, vyplývajících povinností, přestupů a rozkladů při ukončení studia, změny formy studia, poplatků za studium, problematiky pedagogické způsobilosti, uznávání aprobace, pracovních smluv a otázkách zaměstnanosti, možnosti podání výpovědi, dodržování obsahu pracovní smlouvy, možností řešení výchovných problémů ze strany pedagogických pracovníků, sociálního zabezpečení studentů při studiu a možnosti sociálních stipendií, penzijního připojištění, dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče, životního a existenčního minima, problematiky pobírání nemocenských dávek, přiznání sirotčího důchodu, zdravotních problémů, otázkách zdravotního pojištění a zdravotní péče, souběhu pracovního poměru a pobírání starobního důchodu, zvyšování kvalifikace u zaměstnanců, nároku na studijní volno, nájmu, pronájmu bytu, vyklizení bytu, rušení trvalého pobytu, dědického řízení, problematiky spojené s titulem právní osobnosti a svéprávnosti, partnerských neshod, problematiky rozvodového řízení, vypořádání společného jmění manželů, svěření nezletilých dětí do výchovy po dobu po rozvodu manželství, problémů soužití v manželství s cizincem, domácího násilí, práv dětí, týrání dětí aj.