Výzkumný tým studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Univerzity Palackého ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky představil výsledky české části mezinárodní studie realizované v roce 2022 mezi žáky základních škol. Počet mladých lidí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, vzrostl z 5 % v roce 2018 na 8 % v roce 2022. Častěji jde o dívky, chlapci naopak ve větší míře hrají počítačové hry. Výzkum podpořila Technologická agentura ČR v rámci Programu ÉTA.
Každý dvanáctý český školák ve věku 11–15 let (8,3 %) patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí. O tom, které děti jsou v riziku, rozhodují doprovodné negativní jevy v chování, nikoliv čas strávený před obrazovkami.
„Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC působící na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury UP, a doplňuje: „Z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda zvýšené riziko depresí či horší vztahy s vrstevníky jsou důsledkem, nebo naopak příčinou problematického užívání sociálních sítí.“
„Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda.“
Z hlediska intenzity využívání sociálních sítí se Česká republika řadí k zemím s nižším počtem intenzivních i problematických uživatelů. Ke státům, kde je naopak podíl těchto uživatelů nejvyšší, patří Malta, Španělsko či Rumunsko. Na opačném pólu – tedy mezi zeměmi s nejnižším počtem problematických uživatelů – jsou mladí Nizozemci či děti z Izraele. A také z Česka. Mezi padesátkou sledovaných států patří českým dětem poměrně lichotivá osmá příčka.
Zatímco sociální sítě jsou zejména doménou dívek, hraní počítačových a online her reportují především chlapci. Každý den u počítačové hry sedí 48 % českých chlapců. Do rizika rozvoje problémů s hraním spadá 13 % chlapců a 5 % dívek. Výskyt problematického hraní her klesá s věkem: 15letí jsou tak méně rizikoví z pohledu hraní her než 11letí. Chlapci mnohem častěji než dívky uvádějí, že jediné, na co byli schopni myslet, bylo hraní (38 % chlapci vs. 20 % dívky), cítili se mizerně, když nemohli hrát (19 % chlapci vs. 10 % dívky), nebo se kvůli hraní hádali se svými blízkými (22 % chlapci vs. 10 % dívky).
„Digitální technologie samy o sobě problémem nejsou. Varující ale je, že v posledních letech rostou počty dětí a dospívajících ve věku 10–18 let, které v souvislosti s problémy s nadměrným hraním a sociálními sítěmi vyhledávají odbornou pomoc v adiktologických službách.“
„Studie HBSC je cenným zdrojem informací o životním stylu nejmladší generace, která žije s digitálními technologiemi už od narození. Dokresluje nám zjištění studie ESPAD mezi 16letými z roku 2019, která ukázala, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících,“ komentuje nová data studie HBSC národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a dodává: „Digitální technologie samy o sobě problémem nejsou. Varující ale je, že v posledních letech rostou počty dětí a dospívajících ve věku 10–18 let, které v souvislosti s problémy s nadměrným hraním a sociálními sítěmi vyhledávají odbornou pomoc v adiktologických službách.“
Více informací a dat z výzkumu najdete na webových stránkách projektu Zdravá generace?!, stejně jako publikaci zaměřenou na práci s mladými lidmi v souvislosti s tzv. digitálním wellbeingem, kterou stáhnete zde.
Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí mladých lidí v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě a vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 českých školáků na 250 školách různého typu v celé ČR. Více o studii na hbsc.cz.
Text: Žurnál UP
Grafika: Žurnál UP