Je tu další příspěvek našich studentek z týmu Erasmačky z pajdy! Tentokrát se podíváme do slovinského Mariboru, kam se v rámci studijní stáže vypravila Tereza Machková. Na co se připravit a co byste během pobytu ve Slovinsku neměli vynechat? Nejen to vám Tereza ve svém dnešním textu prozradí!
Ahoj všem! Jmenuji se Tereza Machková a jsem jednou členkou týmu Erasmaček na našem Instagramu, kde sdílíme radosti i starosti, které Erasmus přináší. Více o nás si můžete přečíst v předchozím příspěvku tady na U21.
V minulém semestru jsem vycestovala v rámci programu Erasmus+ na studijní stáž do Mariboru, druhého největšího města Slovinska, který mnozí mí přátelé připodobňovali k Olomouci. Jednou z turistických atrakcí města je například nejstarší keř vinné révy, a ne nadarmo se Mariboru přezdívá nejvíce slunečné místo Slovinska. A to slunce v duši pocítíte i na vlastní kůži – srdečnost místních lidí i při běžných interakcích vás pohladí na duši a zlepší vám den. Ten máte ale vlastně hezký už tak, jelikož slovinský způsob života je velmi zdravý a vede vás k tomu, abyste se jednoduše měli dobře. A co mě na životě ve Slovinsku nejvíce ohromilo?
Jídlo
Slovinská kuchyně je velkou směsicí kuchyní sousedních států, takže od úžasných italských špaget nebo zmrzliny, přes bosenské pokrmy, balkánské burky, maďarský guláš či vídeňský řízek se dostanete třeba ke škvarkům, které neodmyslitelně patří ke slovinské kuchyni. Stejně jako k té naší. Obecně je tradiční slovinská kuchyně podobná té české.
Já ale slovinské kuchyni příliš neholdovala (pokud pomineme bledský dezert kremšnita, mňam!); co jsem ale ve Slovinsku milovala, byly studentské kupóny na jídlo, jež jsou v Evropě unikátem. Kvalita jídla ve Slovinsku je na velmi dobré úrovni, byla by proto škoda, aby o ni byli ochuzeni studenti. A tak vznikly studentské kupóny, které dnes má každý vysokoškolák v mobilní aplikaci Prehrana. Fungují ve vybraných restauracích a jiných podnicích po celém Slovinsku. A že jich je velká spousta. Restaurací i kupónů!
A k čemu to vlastně je? Skrze kupóny získávají studenti slevy na jídlo, které je někdy dotované do takové míry, že ho dostanete zadarmo. My tak každé všední ráno chodili do kampusu pro veliký sendvič, smoothie a třeba jogurt – a to všechno jsme měli úplně zdarma. Na obědy a večeře jsme dostávali výběr ze speciálního menu, které nejčastěji obsahovalo polévku, hlavní chod, salát, ovoce a vodu. Za jedno takové menu jsme platili přibližně 3–4 eura.
Takže první bod zdravého přístupu k životu splněn! Spousta zeleniny a ovoce, vyvážené jídlo a navíc ušetřený čas jejich přípravou.
Sdílená kola
Nevyhnutelný denní pohyb, to jsou sdílená městská kola. V Mariboru známá jako mbajk, v Lublani jako bicikelj. Kdo je nezná nebo nepoužívá, jako by na Erasmu ve Slovinsku ani nebyl. Kromě pěší a automobilové dopravy jsou kola jediným dopravním prostředkem, který ve městě skvěle funguje. Autobusy jako MHD to totiž úplně nejsou. Jejich trasu zvládnete rychleji na kole, ne-li snad i pěšky. Pro přepravu kufru na začátku a na konci pobytu MHD hluboce postačí.
Mbajk je takovou vylepšenou verzí například pro Olomouc známého nextbike. Mbajk má aplikaci, ve které po registraci zaplatíte 3 eura. Pak můžete jezdit zadarmo dokonce až hodinu každou jízdu, což Vám v klidu stačí na cestu z jedné strany města na druhou a zpět. Třeba do autopůjčovny!
Půjčovna aut
Další win-win erasmáků. Pokud seženete alespoň jednoho řidiče a další kamarády k tomu, můžete tak poměrně levně cestovat s vypůjčeným autem. My takto pravidelně využívali služeb společnosti Atet, která studentům z Erasmu dávala slevy a nabízela skvělé služby. Oni si tak udrželi zákazníky, a my tak mohli procestovat nádhernou slovinskou přírodu a několik zahraničních zemí – třeba Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko nebo Černou Horu.
Slevy na víkendové jízdenky
A pokud řidiče mít nebudete, zoufat nemusíte. Jako studenti máte nárok na 70% víkendovou slevu na jízdenky na vlak společnosti Slovenske železnice. Tu získáte po zakoupení modré kartičky na nádraží. Kartička stojí pět euro, může se na ni svézt až deset studentů.
Jedinou nevýhodou dopravy autobusy a vlaky je to, že nemají ucelený systém jízdních řádů, zkrátka slovinskou verzi IDOSu ještě nikdo nevymyslel. Právě náš český IDOS se nám ale osvědčil jako nejdůvěryhodnější zdroj pro vyhledávání vlakových spojů. Zlaté české ručičky! Teda spíš hlavičky.
Hory a moře
Tahle země má všechno. Nám známé kontinentální podnebí, ale i to alpské a středomořské. Nebaví Vás chodit po horách? Nevadí! My se ve slovinském moři koupali dokonce už v březnu. Ok, přiznávám, bylo to v řádu několika minut a odnesla jsem si z toho jako netrénovaný otužilec pořádnou rýmu, ale jinak to zní dobře, ne?
K moři se raději vydejte až od května nebo června. Ocitnete se tak geograficky sice ve Slovinsku, ale pocitově v Itálii, která nikam nespěchá a má moc výborné jídlo. Je to proto, že slovinské pobřeží v minulosti náleželo právě Italům.
A pokud budete chtít prozkoumat krásy nejen slovinských hor, nezapomeňte si doma pohorky, spoustu sportovního oblečení a výbavy třeba na ferraty nebo spaní ve stanu. Jen buďte opatrní, i hory u Mariboru dokážou překvapit velkým množstvím sněhu nebo netknuté divoké přírody. Bát se ale nemusíte, třeba takový Triglavský národní park může být jak adrenalinovým zážitkem, tak dokonalým útěkem z města do nádherných Alp.
Sport zadarmo
A pokud neholdujete dalekým cestám nebo horám, fit se můžete udržet v pohodlí města. Univerzita pořádá nespočet akcí pro studenty, některé mají i fixní časy každý týden. A zase, je to úplně zadarmo! Můžete se tak vydat třeba na lekci jógy, funkčního tréninku, ledního bruslení či čehokoliv jiného.
Jakožto obyvatel kolejí v kampusu Gosposvetska budete mít zdarma přístup do posiloven, které jsou součástí areálu. Nejsou dokonale vybavené, ale jsou zadarmo. A často tam budete úplně sami.
Bydlení na kolejích Gosposvetska vám také umožní zdarma jeden vstup v měsíci do městského plaveckého bazénu.
Jak říkám, o vaše zdraví se tu budete starat, i kdybyste skoro nechtěli.
Jiný systém výuky
Jestli je něco, co mě ohromně překvapilo ve škole, bylo to pojetí výuky. Jakožto studentku pedagogické fakulty mě obrovsky bavilo pozorovat rozdíly mezi českým a slovinským vzdělávacím systémem a náplní výuky samotné.
V základu je systém dosti podobný. Bakalářské studium standardně na tři roky, magisterské na dva. Každý rok po dvou semestrech, které jsou zakončené zkouškovým obdobím. Žádná věda. Navenek stejné, uvnitř tak moc odlišné.
I když jsem student českého jazyka a literatury v kombinaci se společenskými vědami, své obzory jsem rozšiřovala primárně na katedře angličtiny. Ta svou výuku nastavila tak, že je největší důraz kladen na samostatnou přípravu studentů doma, ohledně které v hodinách dále diskutují a stavějí na znalostech, jež si studenti osvojili doma nebo dřívějším studiem. Hodiny jsou tak pojímány více prakticky od samého základu.
Další rozdíl jsem viděla v tom, že ke zkoušce nebylo potřeba nic víc než to, co jsme si osvojili v průběhu semestru přesně stanoveným samostudiem a prací ve škole. Neučili jsme se z veřejně dostupných učebnic, ale pracovali se skripty, které navrhli vyučující přesně pro jejich předměty. Učebnice a vědecké studie jsme pak využívali zejména pro vypracovávání našich esejí a jiných větších prací.
Mimo katedry angličtiny na filozofické fakultě jsem se podívala na pedagogickou fakultu, kde jsem navštěvovala předmět English for Primary School Teachers. Vedla jej paní profesorka Brumen, která nejen do hodin přinášela mnoho laskavosti a radosti, ale i mnoho praxe. Na přednáškách jsme vždy diskutovali, pracovali ve skupinách, dělali projekty a vyhledávali informace, kterými nás vyučující prováděla. Semináře naopak byly v naší režii – každý z nás si vyzkoušel vést celých 45 minut výuky na některé z vybraných pedagogických témat. Předmět mi dal opravdu hodně a doporučuji ho každému, kdo uvažuje o Erasmu v Mariboru a je z učitelského oboru.
Zároveň mám zkušenost s velmi osobním přístupem ke každému z nás, a to nejen z řad Erasmáků. Většinu předmětů jsem navštěvovala se slovinskými studenty, vyučující nás všechny oslovovali jménem, a dokonce si pamatovali některé informace o studentech i mimo jejich studijní výsledky v daném předmětu. Možná za to může menší počet studentů, možná také celkové pojetí vzdělávání. A to mi bylo sympatické.
Úroveň angličtiny
Jestli mě něco opravdu velmi mile překvapilo, tak to byla úroveň angličtiny ve Slovinsku mimo univerzitu a komunitu mezinárodních studentů. Nejen mladí lidé a ostatní spolužáci, kteří nestudovali angličtinu, ovládali angličtinu na skvělé komunikativní úrovni. Byli to i pokladní v obchodech, lidé na ulici, kteří prosili o fotku, nebo třeba hostitelé v ubytováních. Zároveň byla většina informací dostupná jak ve slovinštině, které s trochou snahy rozumět budete, tak v angličtině.
Komunita česky mluvících lidí
A pokud by se vám někdy zastesklo po češtině, v Mariboru o ni nouze nebude. Nejen že do Mariboru jezdí poměrně dost českých studentů, mnoho Čechů tam také trvale žije. Možná vás stejně jako mě překvapí i to, že se mnoho obyvatel Slovinska česky učí. A věřte nebo ne, na univerzitním zahraničním oddělení se zvládnete dorozumět i česky.
A co říci závěrem?
Kdybych vám tu měla povědět vše, co mám na srdci ohledně Slovinska a mého erasmáckého zážitku, nejste ani v desetině mého povídání. Těchto několik řádků vám, myslím, bohatě postačí k tomu, abyste nad Slovinskem minimálně uvažovali. Může vám nabídnout více, než si myslíte. A to vlastně každý Erasmus. Cestujte a poznávejte, rozvíjejte se.
Děkuji za možnost zažít tak nádherný půlrok, Slovinsko!
Terez z Erasmaček