Aktivní škola je koncept podpory pohybových aktivit žáků základních a středních škol, jenž připravila Česká školní inspekce a jehož cílem je aktivizovat možnosti školy v podpoře pohybové aktivity žáků v průběhu školního roku.
Autoři koncepce vycházejí z toho, že žáci tráví ve škole jednu čtvrtinu až třetinu času v pracovních dnech, pohybové aktivity ve škole tak zásadním způsobem přispívají do celkového pohybového režimu. Škola má vedle rodiny klíčový vliv na formování (utváření dlouhodobých návyků) pohybového režimu dne. Nedostatečné začleňování pohybových aktivit směřujících k podpoře zdraví během každodenního režimu ve školách mimo hodiny tělesné výchovy a úzké pojetí podpory pohybu pouze v organizovaných aktivitách (výuka TV, kroužky) je jedním z největších rizik, která ovlivňují zdravý vývoj žáků.
Škola je z hlediska podpory pohybu u dětí klíčové prostředí, protože jsme schopni jej systémově ovlivnit.
Škola je zároveň z hlediska podpory pohybu u dětí klíčové prostředí, protože jsme schopni jej systémově ovlivnit. Česká školní inspekce v návaznosti na druhou tematickou zprávu v oblasti pohybových aktivit – Tělesná zdatnost žáků na základních a středních školách – Výuka tělesné výchovy a podpora pohybových aktivit (2023) – předkládá ve spolupráci se sportovními fakultami v ČR příklady inspirativní praxe, jakým způsobem lze zlepšovat podmínky pro pohybové aktivity na školách. Navazuje tak na předchozí metodický materiál publikovaný v březnu 2021 – Inspirace pro podporu pohybových dovedností žáků v rámci různých školních aktivit.
Vzhledem k zaměření metodiky autoři předpokládají její uplatnění zejména na plně organizovaných základních školách a všech typech středních škol. Doporučení na úrovni třídy a žáka (včetně žáka se speciálními vzdělávacími potřebami) mohou být inspirativní pro všechny školy.
Silně decentralizované a autonomní školství v ČR přineslo školám možnost vytvořit si vlastní školní vzdělávací program, jenž vychází mj. i z prostorových podmínek, které škola pro výuku má a které se velmi liší. Tento systém přenáší aktivitu na jednotlivé zřizovatele a vedení škol. Příklady v materiálu České školní inspekce jsou tak vhodné vždy pouze pro některé školy, mohou však inspirovat k přemýšlení, jakým způsobem přistoupit ke zvýšení pohybu na konkrétní škole.
Škola by měla mít v rámci svého zaměření a podmínek zpracován i program podpory pohybových aktivit, který bude typickým znakem školy. Škola se může zaměřit na některé tradiční sporty, na sporty moderní a nové. Není však omezena ani v jiném pojetí zaměřeném na zdravý životní styl, outdoorové aktivity či turistiku. Škola by neměla jen pasivně reagovat na příležitosti a nabídky sportovních organizací, které obdrží, ale rozvíjet svou vlastní identitu, jedině tak může dlouhodobě motivovat a formovat své žáky. Na změnu přístupu k pohybovým aktivitám a výživě cílil edukační program Pohyb a výživa (2014). Tento materiál je dodnes za vysoce inspirativní. Nezaměřuje se totiž pouze na změnu ve výuce tělesné výchovy nebo rozšíření pohybových aktivit v zájmovém vzdělávání, ale chce změnit pohybový a stravovací režim žáků ve škole.
Dalším projektem podporovaným MŠMT, který má pomoci při zavádění moderních přístupů/metod v oblasti pohybového rozvoje žáků pro první stupeň základních škol, byl projekt Hodina pohybu navíc (2017). Nové metodiky pak byly šířeny prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem bylo zejména zvýšit kvalitu výuky, případně rozšířit náplň školních družin o pohybový program. Na edukační program Pohyb a výživa navázal metodický materiál Náměty pro pohybové činnosti žáků v režimu školy (2017).
Řada dalších metodických materiálů byla vytvořena v rámci aktivit fakult vzdělávajících učitele a sportovních fakult, i na mnohé z nich odkazuje nově vydaný materiál Aktivní škola.
Výsledky tematické zprávy ČŠI mj. ukazují, že řada podpůrných aktivit směřovaná jak ze strany MŠMT, tak ze strany sportovních svazů k žákům na prvním stupni základních škol měla vliv na zlepšení situace – nabídka, zapojení, nižší pokles zdatnosti než u jiných věkových skupin. S vyšším věkem žáků (2. stupeň ZŠ, SŠ) se rozdíly v dosažené zdatnosti výrazně zhoršily, a to zejména v komponentě vytrvalosti, která nejvíce souvisí se životním stylem.
Podpora pohybových aktivit začíná vždy tím, jaké podmínky pro denní pohybové aktivity většiny obyvatel vedení města/obce vytvářejí (viz např. Národní síť Zdravých měst ČR). Jedná se o množství a kvalitu sportovních zařízení včetně školních sportovišť, jejich dostupnost a otevřenost. Stále významnější v pohybovém režimu je možnost aktivní dopravy (pěšky, na kole…) po městě, kdy tento způsob dopravy musí tvořit funkční síť a být bezpečný. Nedílnou součástí komplexu podmínek jsou pak i rekreační zóny měst (parky, vodní plochy). Tyto podmínky vedení školy neovlivní, ale mohou být její významnou výhodou/nevýhodou. Na příkladech dobré praxe se opakovaně ukazuje, že podmínky pro pohybové aktivity na škole jsou významným faktorem, který ovlivní nabídku aktivit.
Světový výzkum v oblasti podpory pohybu dětí ukazuje, že pokud chceme být při změně životního stylu žáků úspěšní, intervence v oblasti tělesné výchovy nestačí.
Inspirativní materiál Aktivní škola vznikl právě z toho důvodu, aby uváděl příklady inspirativní praxe, aby nezúžil problém malého pohybového zatížení pouze na výuku tělesné výchovy a její kvalitu, ale inspiroval i v dalších oblastech. Světový výzkum v oblasti podpory pohybu dětí totiž ukazuje, že pokud chceme být při změně životního stylu žáků úspěšní, intervence v oblasti tělesné výchovy nestačí. Kvalitní výuka TV musí jít ruku v ruce s dalšími opatřeními (např. aktivní přestávky, podpora aktivní dopravy atd.), které jsou v metodice popsány. Dodejme, že materiál je určen zřizovatelům, vedení škol, členům pedagogických sborů, ale i rodičům. Ti všichni mohou podmínky pro žáky zásadně ovlivnit. Materiál ČŠI respektuje mezinárodní know-how, zároveň se však snaží být co nejvíce praktický a zohledňující místní podmínky. Koncept Aktivní školy propojuje oblast výuky a zájmového vzdělávání, upozorňuje na řadu organizačních rezerv v provozu školy, jejichž odstranění může zvýšit příležitosti ke spontánním pohybovým aktivitám žáků v průběhu dne, opakuje úlohu školních sportovních akcí především jako impulzu k setkání, spolupráci, ke společnému prožitku, vlastní aktivitě a tím i minimalizaci nákladů. Ke stažení jej najdete na tomto odkazu.
Text: Úvod publikace ze stránek ČŠI, redakčně upraveno U21
Comments