top of page
Obrázek autoraUčitel21

Modrá zahrada. Studentka vytvořila soubor půvabných ilustrací pro prostějovské muzeum

Anna Nesázalová studovala jednooborový studijní program Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Její magisterská diplomová práce patří k těm, jež jsou úzce propojeny s aplikační sférou, v tomto případě s Muzeem a galerií v Prostějově. Muzeum má ve správě Červený domek Petra Bezruče v Kostelci na Hané a v budoucnu zde plánuje založit relaxační prostor modré zahrady. A právě pro Modrou zahradu vytvořila studentka Anna Nesázalová soubor botanických ilustrací v podobě čtyřiceti digitálních kreseb modře kvetoucích rostlin. Protože muzeum zatím nemá zahradu vyřešenou a je pravděpodobné, že kresby zůstanou nějaký čas v šuplíku, čtenáři portálu Učitel21 si je mohou prohlédnout už teď!

 


Muzeum a galerie v Prostějově, to není pouze hlavní budova na hlavním prostějovském náměstí. Muzeum má ve správě také tzv. Červený domek Petra Bezruče v nedalekém Kostelci na Hané. Významný básník, vlastním jménem Vladimír Vašek, zde žil od 30. let 20. století až do své smrti v roce 1958. Národní básník se narodil 15. září 1867 v Opavě a proslulost získal díky svým Slezským písním, jež byly vydány na počátku 20. století a tematizovaly sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska.

 

Proslulý slezský bard prožil závěr svého života v Kostelci na Hané a zemřel ve věku devadesáti let. A jaké byly osudy jeho skromného domku? Jeho majitelkou byla Františka Trnková, jež nemovitost po Bezručově úmrtí věnovala státu. Ve skutečnosti se jednalo o domky dva — jeden červený a druhý bílý — a od 70. let minulého století v nich byla stálá muzejní expozice. V roce 2004 se stal majitelem Olomoucký kraj, jenž také v roce 2019 zahájil celkovou rekonstrukci objektu. Oba domky byly v dezolátním stavu. U bílého došlo vzhledem k neutěšenému stavu k demolici a na jeho místě se nově nachází altán. Červený domek se dvěma malými světničkami prošel komplexní rekonstrukcí.

 

V přízemí je sezónní expozice Petra Bezruče: básníkův autentický pokoj s osobními předměty a vedle toho místnost s informačními tabulemi o životě a díle básníka. Přestože objekt je po celkové rekonstrukci a má novou expozici, bezprostřední okolí — tedy malá zahrada, jež k domku patří — zůstalo neupraveno a prozatím i bez oplocení.

 

Jak uvádí současná ředitelka muzea Mgr. Veronika Hrbáčková, je zřejmé, že se zahrada bude muset v dohledné době řešit, a to ve spolupráci se zahradními architekty. Muzeum hledalo nějaký originální nápad, který by domek Petra Bezruče mohl proslavit i za hranicemi regionu. Navrhlo proto koncept modré zahrady, která by zahrnovala jak rostliny okrasné, tak i rostliny užitkové.


Výsledný soubor ilustrací Anny Nesázalové obsahuje byliny i okrasné rostliny; celkem jich studentka katedry výtvarné výchovy PdF UP nakreslila čtyřicet.

„Petr Bezruč měl velmi rád přírodu a květiny, v zahradě u domku byl zvyklý pobývat dlouhé hodiny. Modrá barva byla zvolena na základě inspirace básní Stužkonoska modrá a zároveň jako nejvhodnější a nejatraktivnější kontrast k cihlově červené fasádě domku. Na tuto akci vybudování zahrady hledáme teprve finanční zdroje,“ upřesňuje Veronika Hrbáčková. První krůček k budoucí zahradě už byl ale vykonán. Veronika Hrbáčková se totiž podílí na výuce studentů a studentek programu edukace v kultuře a napadlo ji zapojit do přípravy právě studenty — a vznikl nápad na diplomový projekt, kterého se ujala absolventka výtvarné tvorby a studentka učitelství výtvarné výchovy Anna Nesázalová. „Ke konceptu zahrady jsme hodlali vytvořit publikaci s pestrou škálou modrých květin, které by v zahradě kvetly po celý rok. Studentka Anna Nesázalová si toto téma – publikaci s názvem Modrá zahrada — vybrala pro svou diplomovou práci,“ dodává Veronika Hrbáčková. Po mnoha konzultacích s kurátory muzea a samotnou ředitelkou vznikl ucelený soubor digitálních ilustrací rostlin, jež se jednou objeví v chystaném projektu zahrady. Ilustrace pak muzeu poslouží pro tvorbu doprovodné publikace a také pro edukační využití zahrady, jež doplní její relaxační a turistickou funkci.




 

Výsledný soubor ilustrací Anny Nesázalové obsahuje byliny i okrasné rostliny; celkem jich studentka katedry výtvarné výchovy PdF UP nakreslila čtyřicet. Součástí práce bylo rovněž psaní základního popisu, jenž byl konzultován s odbornými pracovnicemi muzea. Základní botanická fakta doplňují rovněž informace z lidového léčitelství nebo rady z domácnosti vypozorované na základě zkušeností předků.

 

Studentka ilustrace doplnila také návrhem edukativního využití: navrhla edukační naučnou stezku s Petrem Bezručem – a to v podobě návrhu edukačního programu, pracovního listu a didaktické úlohy.

 

Budoucí publikace má zvýšit povědomí návštěvníků muzea o zájmech slavného básníka, stejně jako o části jeho tvorby zaměřené na přírodu, konkrétně na motivy rostlin a motýlů. V rámci nabízejících se mezipředmětových přesahů si mohou návštěvníci prohloubit také znalosti v botanickém oboru. Dodejme, že téma Bezručova vztahu k rostlinám bylo prozatím zpracováno pouze ve formě bibliofilských tisků Byliny v básních Petra Bezruče a Byliny Bezručovy.

 

Sama autorka Anna Nesázalová už práci úspěšně obhájila a zpětně k ní dodává: „Linie a body se v mé tvorbě odrážejí již od začátku studia. Samotná kresba rostlin pro mne proto byla dá se říci až meditativní záležitost, kdy jsem se mohla od rodičovství, domácnosti a studia ponořit do tvorby. Nová a obohacující pro mne byla zkušenost pracovat s grafickým tabletem, na němž jsem ilustrace rostlin vytvářela. V této oblasti digitální tvorby bych se chtěla v budoucnu dále zdokonalovat.“ A co pro ni bylo nejnáročnější? „Na práci pro mne bylo nejprve náročné udělat samotný výběr rostlin, které by se pro zahradu nejlépe hodily, a pak je opatřit zajímavým popisem — protože to není můj obor.“

 

Dnes již téměř absolventka pedagogické fakulty má před sebou mnohé plány. Nyní jí zabírají většinu času rodičovské povinnosti. Po rodičovské dovolené by se ráda vrátila k práci s žáky. „Jelikož jsem už měla možnost učit výtvarnou výchovu na 2. stupni základní školy, umím si představit v tomto oboru pokračovat i nadále.“

 

Protože muzeum zatím nemá zahradu vyřešenou a je pravděpodobné, že kresby zůstanou nějaký čas v šuplíku, práci Anny Nesázalové můžete obdivovat alespoň na portále Učitel21. Prohlédnout si můžete například pracovní návrh publikace nebo návrh pracovního listu pro žáky.


 

 






















O diplomovém projektu Anny Nesázalové

Anna Nesázalová studovala jednooborový studijní program Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základních škol, střední školy a ZUŠ. Její magisterská diplomová práce Modrá zahrada se zabývá realizací ilustrací pro brožuru s názvem Modrá zahrada u Červeného domku Petra Bezruče. Ta bude sloužit jako podpůrný materiál pro Muzeum a galerii v Prostějově. Teoretická část práce se zaobírá Muzeem a galerií v Prostějově, Červeným domkem v Kostelci na Hané a osobností Petra Bezruče, stejně jako osobnostmi, které se inspirovaly Bezručovou tvorbou. Téma je zakotveno v problematice botanické ilustrace a doplňuje je výběr současných ilustrátorů. Praktická část je tvořena autorským ztvárněním čtyřiceti modře kvetoucích rostlin, jež jsou spolu s krátkým popisem graficky zpracovány v pracovním návrhu brožury. Didaktická část obsahuje pracovní list, který volně navazuje na brožuru a je určen jako edukační materiál k Červenému domku Petra Bezruče pro žáky 2. stupně ZŠ a SŠ.


Vedoucí práce: Mgr. Veronika Hrbáčková

 


Text: redakce U21

Ilustrace a foto: Anna Nesázalová a její archiv

Související příspěvky

Zobrazit vše

Kommentare


bottom of page