Moje cesta k českému občanství, 2. část

Je tu další příspěvek naší bloggerky a studentky Inky Wesołowské! Ve čtyřdílném textu Inka čtenářům představí své zkušenosti se získáním českého občanství. Jak sama říká, tomuto tématu se rozhodla věnovat, protože má své vlastní osobní zkušenosti a také jí přijde, že většina Čechů nemá vůbec tušení, jak vypadá byrokratická realita všech cizinců v České republice.



V prvním článku jsem se především zabývala tím, jak vypadají první dny cizince v ČR. Dnes bych se ale ráda zaměřila na cizince, kteří bydlí tady již několik let.


České rodné číslo, ale nejen to…


Dalším důvodem, proč je pojištění pro cizince tak moc důležité, je to, že jeho číslo pojištěnce se stává jeho „rodným číslem“ v ČR. Samozřejmě může také používat svůj pas nebo číslo víza, ale když je opravdu nutné někam zadat RČ (např. přihláška k maturitní zkoušce nebo přihláška na vysokou školu), správně se tam má zadat toto číslo. Ve chvíli, kdy ale cizinec přijde např. na pobočku pošty, aby si vyzvednul balíček, tak mu stačí jakýkoliv dokument s fotografií a adresou bydliště.


Občané EU bydlící v ČR více než 90 dnů by měli na magistrátu města požádat o výměnu svého řidičáku za český, jelikož bydlí v ČR. Cizinec své skutečné české rodné číslo obdrží až ve chvíli, kdy si vyřídí trvalý pobyt na „cizinecké“.


Trvalý pobyt


V případě trvalého pobytu se jedná o situaci, ve které se občan EU poprvé setká s nepříjemnou byrokracií na „cizinecké“. Dosud MV stačilo, když viděli, že zaměstnavatel platí zdravotku a sociálku za cizince nebo že žák/student cizinec má nadále status studenta, takže ČR za něj bude nadále platit pojištění.


Občan EU může požádat o trvalý pobyt po 5 letech bydlení v ČR. Potřebuje na „cizineckou“ donést celou spoustu dokumentů:


  • Občanský průkaz (pokud je cizinec starší než 18 let)

  • Cestovní doklady

  • Ubytovací smlouva

  • Pracovní smlouva (pokud pracuje)

  • Vysvědčení a potvrzení o studiu (pokud studuje)

  • Fotografie

  • Vyplněné formuláře k trvalému pobytu

  • Potvrzení o zajištění ubytování (není to vždycky nutné: V tomto případě záleží to hlavně na tom, co je napsané v ubytovací smlouvě, protože občas se může stát, že je v ní zahrnuto, že si pronajímatel nepřeje, aby si tam někdo zřizoval trvalý pobyt. Pokud se s ním ale domluvíte na jiných podmínkách, tak toto potvrzení začíná fungovat jako takový dodatek ke smlouvě. K tomu, aby bylo takové potvrzení platné, musí svůj podpis pronajímatel ověřit na pobočce Czech Pointu nebo podepsat to přímo na „cizinecké“ v přítomnosti úředníka.)


Dá se vlastně říct, že trvalý pobyt je takový mezistupeň k českému občanství, protože díky tomu získáváte spoustu práv, jaké mají občané ČR s tou výjimkou, že nemůžete volit. Jinak si už můžete dokonce založit živnost atd.


Co může cizinec udělat ve chvíli, když pronajímatel nechce podepsat potvrzení o zajištění ubytování?


Jedná se o poměrně nepříjemnou situaci, ale i toto lze nějakým způsobem vyřešit. Možná jste slyšeli o známých, kteří jsou OSVČ a pronajímatel jim nedovolil zadat adresu bytu jako sídlo jejich firmy. V těchto případech lze využít služeb firmy, která poskytuje virtuální adresy. Úplně stejně lze vyřešit i trvalou adresu pro cizince. Nevýhodou samozřejmě je, že to stojí peníze, např. v Praze od 250–300 CZK za měsíc.


Ráda bych ještě upozornila, že cizinec (i s TP) nemůže mít trvalou adresu bydliště na městském úřadu.


Rezervace termínu na „cizineckou“


Teď bych tady ráda vysvětlila, proč spousta cizinců nenávidí Smetanovu Vltavu. Nuže, když voláte na „cizineckou“, není to tak jednoduché, jak by se vám to možná na první pohled zdálo. Telefonování s „cizineckou“ je záležitostí minimálně na jednu hodinu nepřetržitého volání, u kterého neustále posloucháte asi prvních zauzlených 30 sekund Vltavy a jednou za čas je přerušeno hlášením „Jste 30. v pořadí. Připravte své doklady“. Dnes se již lze objednat online skrz rezervační systém, který je naprosto úžasný, a hlavně jsem už nemusela hodinu poslouchat tu Vltavu. Toto je z toho asi ta největší výhra.


Ať jste se ale objednali online nebo telefonicky, museli jste se najít na stroji, který vám vygeneroval číslo. Jednou jsem se nemohla najít, protože zase někdo napsal špatně moje příjmení (což naprosto nenávidím, protože tím vyjadřujete neúctu vůči tomu člověku). Potom jsem třeba zjistila, že Polsko není v EU, jelikož jsem se našla v zemích třetího světa.


Návštěva „cizinecké“ bez rezervace


Šla jsem na cizineckou bez rezervace jen jednou v životě a nikdy víc jsem tuto chybu nezopakovala. Někdo asi musí mít masochistické sklony, aby toto zopakoval víc než jednou, protože z byrokratického hlediska jsem nikdy nezažila něco horšího.


Čekala jsem asi od 10 ráno a dostala se na mě řada až v 17 hodin. Celý den jsem promarnila, s prominutím, na zadku a již jsem si myslela, že jsem k té židli přirostla, ale díky bohu se mi podařilo potom dostat nějak k té přepážce.


Česká maturita pro cizince


Když jsem maturovala já, což bylo před asi 5 lety, platila následovná pravidla:


  1. Pokud cizinec chodí na českou školu víc než 4 roky, tak maturuje z češtiny jako rodilý mluvčí.

  2. V případě, že cizinec studuje na české školy 4 roky a méně, tak dostává asi 20–30 minut času navíc na slohovou a didaktickou práci.

  3. Všechny tyto údaje se musí již rovnou nahlásit v přihlášce k maturitní zkoušce.


Toto jsou vlastně jediné výhody, které cizinec má, když maturuje v ČR. Na mě se už žádné takové výhody nevztahovaly, protože jsem tehdy bydlela v ČR 5 let.


Přijímačky na vysokou


Zde upřímně začíná taková oblast, ve které nejsem úplně znalá, jelikož já psala přijímačky na vysokou v češtině, měla jsem trvalý pobyt a českou maturitu. Již jsem byla spíš Čech než Polák, takže v tomto případě si už nejsem úplně jista, jak to funguje.


V posledním článku bych se už ráda zaměřila na získání českého občanství.


Inka Wesołowska

71 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše