Odborníci z Pedagogické fakulty UP aktualizovali metodiku MŠMT ke kyberšikaně

Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – Kamil Kopecký, René Szotkowski a Pavla Dobešová – připravil rozsáhlou aktualizaci Přílohy č. 7 Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování (Priloha_7_Kyberneticka_agrese.pdf), která se zaměřuje na kybernetickou agresi a kyberšikanu.

Nová verze reaguje na výrazné proměny online prostředí, zejména na rozvoj nástrojů umělé inteligence, sociálních sítí a nových forem kybernetické agrese mezi dětmi a dospívajícími. „Kybernetická agrese dnes nabývá nových podob. Školy řeší nejen kyberšikanu v tradičním pojetí, ale také deepfake obsah, sextortion, nebezpečné online výzvy či zneužití umělé inteligence k online manipulaci,“ upozorňuje Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP.

Materiál proto reflektuje širší spektrum projevů kybernetické agrese, které autoři pro přehlednost rozdělili do několika tematických okruhů. Zaměřuje se například na zneužití intimního obsahu (s odkazem na Přílohu 18), nové formy agrese spojené s využíváním umělé inteligence, nenávistné online komunity, nebezpečné online výzvy a virální fenomény. „V online prostředí dnes stále častěji dochází k prolínání agrese, manipulace a sexuality. Školy se setkávají například se zneužíváním intimních materiálů, vydíráním prostřednictvím intimního obsahu, ale i vlivem misogynního obsahu a online komunit manosféry, a proto bylo důležité tato témata do metodiky výrazněji promítnout,“ uvádí odbornice na sexuální výchovu Pavla Dobešová.

Aktualizace metodiky vychází z dlouhodobého výzkumu online rizik českých dětí a dospívajících, který je na Pedagogické fakultě UP realizován již řadu let v rámci projektu E-Bezpečí a také Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. „Výzkumná data nám umožňují sledovat proměny online prostředí i nové formy rizikového chování, které se u dětí a dospívajících objevují. Do posledního výzkumného šetření Čeští žáci v online světě se zapojilo více než 50 tisíc respondentů,“ doplňuje René Szotkowski.

Kybernetická agrese má často významný dopad nejen na samotné žáky, ale i na vztahy ve třídě, pocit bezpečí a celkové fungování školního kolektivu. Online konflikty se totiž často přenášejí do reálného prostředí školy a naopak. Metodický materiál proto nabízí vymezení jednotlivých fenoménů a jejich souvislostí, doporučené postupy pro školy, možnosti prevence, základní legislativní rámec i praktická doporučení pro pedagogy při řešení těchto situací. Důraz je kladen také na spolupráci školy, rodiny a odborných institucí.

Aktualizovaná příloha je určena pedagogickým pracovníkům mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Opírá se o rozsáhlý soubor odborných zdrojů a aktuálních výzkumných studií. Součástí jsou rovněž doporučené odkazy na odborné organizace, poradenské služby, legislativní dokumenty a další informační zdroje související s problematikou kybernetické agrese.

„Věříme, že metodika pomůže školám lépe reagovat na proměňující se podobu kybernetické agrese a podpoří pedagogy při prevenci i řešení stále častějších online rizik ve školním prostředí,“ uzavírá Kamil Kopecký.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti