Je tu první příspěvek našeho nového bloggera Štěpána Kudláčka! Štěpána baví nacházet v pedagogice nové nevyšlapané cesty a rád o tom mluví. Dnes představuje svoji cestu k technice i to, s čím vším může studium techniky pomoci, a to i mimo dílnu.
Jestliže čtete tyto řádky, jste buď tramp srdcař, anebo vás jen zaujal název příspěvku. Je tedy vyučování techniky opravdu podřadné, nebo se může řadit k takovým veteránům, jakými jsou matematika a český jazyk? Čtěte více a nahlédněte do tajů tohoto zapomenutého předmětu.
O krok blíže k animal rationale
Již od základní školy jsem se snažil o co nejvíce racionální přemýšlení a uvažování. Snad možná proto jsem se nedokázal vyhnout frustraci, která je s tímto do jisté míry spojená. Nemyslím tím frustraci z toho, že přede mnou jede vozidlo autoškoly a na křižovatce čekáme věky. Spíše frustrace z toho, že hromada lidí neumí ani za ty roky ve škole přemýšlet dopředu, rozplánovat si svůj úkol na časové jednotky či jim jen činí problém odevzdat úkol včas. Všechny tyto činnosti však nenajdete uprostřed čítanky. Těmto věcem se říká propojení teorie s praxí, a na to je ve školství jeden předmět. Je mu vyhraněná krásná jedna vyučovací jednotka za týden a název předmětu se za poslední dobu stal tak kontroverzním, že je to spíše slovo, které nesmíme vyslovit… Ano, je to „TECHNIKA“.
Technika má své místo na přední příčce!
Vrátím-li se k nakousnutému úvodu, musím přiznat, že jsem nešlápl vedle. Technika má své místo na předních příčkách hlavně z toho důvodu, že dochází k propojení praktické a teoretické stránky. Když máme vzít do ruky pilu a začít řezat, tak si prvně musíme rozplánovat, jak velký kus chceme uříznout. Musíme si to nejlépe nakreslit a hlavně znát nějaké základy. V opačném případě bychom se zapotili jako uprostřed Sahary a výsledek by byl taktéž nulový.
Jaké stránky tedy technika vyvíjí?
Jestliže se zaměřím na v praxi chtěné dovednosti, dostanu se asi ke čtveřici konceptů, které můžeme díky technickým předmětům rozvíjet. Následně si to vše ve zkratce rozebereme.
logické uvažování
propojení praxe a teorie
plánování
těšit se z úspěchu
Logické uvažování
Není to tak, že člověk se začne věnovat technice, matematice a najednou je to skoro stejně účinné jako kousnutí do jablka ze stromu poznání. Všeobecně je tento proces velice náročný. Na druhou stranu to není ani nezvládnutelné za dobu studia na ZŠ, případně i na SŠ. Takový koncept myšlení však není jen o opatrnosti. Jde o to si se střízlivým rozumem zvážit možná rizika, vzít v potaz své silné stránky a přizpůsobit si situaci v životě tak, aby odpovídala co nejvíce mým dovednostem a zkušenostem. Člověku je pak daleko více jasné, že když dá měkké dřevo do svěráku, tak se mu materiál nejspíše otlačí více, než když tam dá třeba vložky, jež tomu do jisté míry zabrání.
Propojení praxe a teorie
Tento bod neodmyslitelně patří k tomu prvnímu, ale je snad ještě důležitější. Velmi laicky mohu říct, že bez praxe nejsou koláče. Myslím tím, že můžeme být vzdělaní, jak chceme a stejně nám nepomůže ani zázrak, pokud to, co známe, nepřeneseme do praxe. Být teoretikem je hezká věc, ale lidé na nás pak takto budou i pohlížet. Ono někdy je ta samotná praxe důležitější, protože nás nutí učit se rychleji.
Plánování
Plánování je taktéž jeden ze soft skills, na které se zapomíná. Dílna nás to však učí sama již ze své podstaty. Chci vyrobit výrobek, takže musím udělat úkol 1, 2, 3, 4 až X. Jedině tak se dostanu do svého cíle. Stejně je to poté s vařením, zdoláváním cílů, apod.
Těšit se z úspěchu
Zapomeňme na to, že samochvála smrdí, a užijme si zasloužený úspěch. Něco se povedlo… Paráda! Přišel úkol, ten jsme rozplánovali, vzali na vědomí všechna možná rizika, o tématu si něco načetli a podle plánu jsme šli krok po kroku. Dopadlo to výborně! Škoda, že je to jen hloupá dílna. :( Počkat, ono se to dá aplikovat všude… To je to, že technika je jako švýcarský nůž. Jeden předmět, který dokáže člověku pomoct ve všech oblastech života bez ohledu na zaměření.
Tímto příspěvkem jsem chtěl ukázat, jak je důležité rozvíjet technické předměty ve školách co nejdříve. Nejenže dáme žákům možnost se rozhodnout, co chtějí dále studovat, ale také jim dáme ty nejdražší možné znalosti.
Děkuji za přečtení a budu se těšit na další příspěvky!
Štěpán Kudláček