Česká školní inspekce realizuje celou řadu šetření, jež se zaměřují na deskripci a analýzy problémů českého vzdělávacího systému. V posledních letech tyto výsledky komunikuje zajímavým způsobem také na svých sociálních sítích, zejména na facebookové stránce a na Twitteru. Data doprovází zajímavými grafy a jinými vizualizacemi, k nimž nabízí také podrobnější studie.
Česká školní inspekce se ve školním roce 2022/2023 věnovala výuce finanční gramotnosti žáků na základních a středních školách. Cílovou skupinou šetření byli žáci prvních ročníků středních škol (kvinta G8, tercie G6). Šetření proběhlo v listopadu 2022 a v rámci inspekční činnosti České školní inspekce se opíralo jednak o informace získané od ředitelů a učitelů výběrového souboru středních škol v rámci elektronického dotazování, jednak o odpovědi žáků 1. ročníku těchto škol na testové položky testu finanční gramotnosti, který byl dále doplněn o dotazník zjišťující kontextové informace o rodinných podmínkách žáků, stejně jako o jejich postojích a chování ve vybraných oblastech relevantních pro koncept finanční gramotnosti.
V tomto tematickém šetření byla základem definice finanční gramotnosti pro mládež vymezená OECD a používaná v mezinárodním šetření PISA: „Znalosti a porozumění finančních konceptů a rizik a dovedností, motivace a sebevědomí při uplatňování těchto znalostí a porozumění za účelem účinného rozhodování v celé řadě finančních souvislostí pro zlepšení finančního blahobytu jednotlivců a společnosti a umožnění jejich účasti na ekonomickém životě.“ V návaznosti na tuto definici byly ve spolupráci s dalšími organizacemi definovány nástroje, které byly následně využity pro zajištění sběru dat k vyhodnocení.
Při hodnocení výsledků žáků byl brán v potaz typ oboru vzdělání žáka, pohlaví a socioekonomický status (dále i „SES“) žáků. V testu jako celku dosáhli žáci průměrné úspěšnosti 59,0 %, mírně úspěšnější byli chlapci, podle očekávání dosáhli výrazně lepšího výsledku žáci gymnázií a žáci s vysokým SES.
Poněkud znepokojivým zjištěním je fakt, že nejméně úspěšně žáci řešili úlohy zaměřené na hospodaření domácnosti (v zásadě jsou ale principy hospodaření domácnosti identické s principy racionálního hospodaření každého jednotlivce) a na bezpečné chování při placení (53,8 % a 56,6 %). Jedná se v obou případech o témata blízká „světu žáků“ – každý z nich nepochybně denně platí, v příslušném věku (15 nebo 16 let) již mnohdy samostatně nakupuje na internetu, hospodaří s vlastními finančními prostředky (ať už obdrženými, nebo vydělanými prostřednictvím brigád). Právě v těchto činnostech tedy žákům (zejména těm s nízkým SES) hrozí nemalá a závažná rizika, na jejichž omezování by školy měly zaměřovat zvýšenou pozornost.
Komplementární pohled na výsledky žáků nabízí vyhodnocení prostřednictvím určení dovednostní úrovně odvozené od typu a náročnosti úloh, které jednotlivý žák vyřešil úspěšně. Zatímco nejvyšší úroveň odpovídá výborné orientaci žáka ve sledované oblasti, nejhorší, tj. nedostačující, úroveň indikuje v podstatě nevyhovující stav, kdy žák nedosahuje ani na minimální akceptovatelnou úroveň. Vzhledem k potřebě dostatečného počtu testových položek (otázek) byl tímto způsobem vyhodnocen pouze celý test, nikoli jeho jednotlivé tematické části.
Základním zjištěním je skutečnost, že třetina žáků (33,1 %) dosáhla svým výsledkem (resp. kombinací úspěšně vyřešených úloh) na nejvyšší úroveň. Již méně příznivým faktem je to, že téměř každý pátý žák (18,9 %) dosáhl pouze na nejhorší, tj. nedostačující úroveň. Obdobně zjištěním opřeným o průměrné úspěšnosti dosažené žáky i zde se ukazuje silný nárůst podílu žáků s dosaženou nedostačující úrovní směrem od žáků gymnázií k žákům nematuritních oborů a směrem klesajícího SES žáků.
Kromě testu ověřujícího vybrané znalosti a dovednosti žáků z okruhu finanční gramotnosti byl žákům bezprostředně po dokončení testu předložen dotazník obsahující otázky zjišťující některé kontextové informace a část postojů žáků k nakládání s finančními prostředky.
Pro budování správných postojů, návyků a pro aplikaci správných postupů při nakládání s financemi je klíčovou otázkou, odkud žáci podle jejich názorů především čerpají informace k tomuto tématu. Z odpovědí poměrně jednoznačně vyplynulo, že hlavním informačním zdrojem žáků v problematice financí je rodina. Za tímto na první pohled logickým a očekávaným zjištěním se skrývá do značné míry riziková okolnost: při obecně známém velkém rozpětí socioekonomické úrovně českých rodin zjištěný fakt znamená, že také v míře a kvalitě informací o financích jsou žáci ve značně nerovném postavení; oprávněně se lze domnívat, že žáci ze socioekonomicky vyspělejších rodin dostávají co do kvality i kvantity mnohem lepší informace o světě financí než žáci z rodin s nižším SES.
Zatímco v rodině převládají témata spojená s osobními (soukromými) financemi, škole jsou častěji vyhrazena obecnější témata budující spíše komplexní chápání fungování ekonomiky.
Dominantní postavení tématu inflace může souviset se skutečností, že dotazníkové šetření se časově krylo s obdobím prudkého zvyšování inflace, a tudíž toto téma bylo intenzivně prezentováno v médiích a současně s tím pravděpodobně i ve školách. Pozitivní je fakt, že v těsném závěsu za inflací lze nalézt témata související s osobní odpovědností při rozhodování o nakládání s vlastními penězi včetně diskuse o síle reklamy při takovém rozhodování.
Naopak mírné obavy může vzbuzovat zjištění, že relativně méně často se žáci ve školách setkávají s tématy plánování výdajů, které je bezpochyby zásadní pro odpovědné zacházení s penězi snižující rizika „pádu do dluhové pasti“ či spotřebitelských práv, kdy jejich nižší znalostní úroveň může žáky stavět do znevýhodněné pozice při sjednávání finančních produktů. Uvedená zjištění je třeba brát jako nepřímé doporučení školám k posílení podílu vzdělávacích aktivit směřujících ke zvýšení povědomí žáků o těchto tématech.
Žáci středních odborných škol častěji než žáci gymnázií deklarují, že mají informace ze školy, přičemž oproti žákům gymnázií jsou častěji uváděna témata kolem hospodaření s penězi a uvažování nad tím, zda je věc, kterou si chtějí pořídit, nezbytná.
Součástí tematické zprávy Finanční gramotnost žáků základních škol a výuka finanční gramotnosti na středních školách je také několik doporučení možností pro zlepšení situace žáků v oblasti finanční gramotnosti, a to na školní, ale i na systémové úrovni; viz níže:
Celou analýzu zaměřenou na finanční gramotnost žáků základních škol a středních škol naleznete na webu České školní inspekce.
Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce