top of page

Česká školní inspekce | Čtenářská gramotnost na základních a středních školách

Česká školní inspekce realizuje celou řadu šetření, jež se zaměřují na deskripci a analýzy problémů českého vzdělávacího systému. Jedním z nich byla také analýza čtenářské gramotnosti. Hlavním cílem šetření bylo zhodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání vztahující se ke čtenářské gramotnosti na základních a středních školách a následně formulovat navazující doporučení na úrovni školy, zřizovatele i systému.


Čtenářské gramotnosti je přisuzována vysoká důležitost z hlediska dosahování úspěchů a zažívání potěšení a radosti ve vzdělávání, v osobním i pracovním životě. Vyšší úroveň čtenářské gramotnosti je také spojována s lepší schopností kritického myšlení a správného rozhodování, s vyšší citlivostí k přijímanému informačnímu obsahu, s rozvojem kreativity a představivosti či s posilováním sebedůvěry v komunikaci a sociálních vztazích.

 

V přeneseném významu můžeme čtenářskou gramotnost chápat jako pomyslný „klíč k poznání“. S ohledem na významnost tématu realizovala Česká školní inspekce ve školním roce 2022/2023 tematické šetření zaměřené na důležité aspekty čtenářské gramotnosti v základních a středních školách.

 

Dosažená čtenářská gramotnost žáků byla testovou formou ověřována na úrovni 5. a 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. Testy, které byly žákům zadány prostřednictvím inspekčního systému elektronického testování InspIS SET, byly vytvořeny ve dvou verzích a zaměřovaly se na různé čtenářské dovednosti žáků, mimo jiné:


  • vyhledání informace uvedené přímo v textu;

  • odvození informace z textu;

  • dovození informace z textu ve spojení s další znalostí či dovedností žáka;

  • rozpoznání významu slova či úsloví ve vazbě na čtený text;

  • rozhodnutí o důvěryhodnosti textu;

  • identifikaci záměru či autora textu;

  • stanovení dějové posloupnosti dílčích událostí v textu.


Vedle základní verze se jednalo o přizpůsobené verze testů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahovaly nižší počet testových položek.



Základní vyhodnocení řešených testů ukazuje na významný podíl žáků všech tří ročníků, kteří byli zařazeni do kategorie nedostačující úrovně čtenářské gramotnosti, tj. nebyli schopni správně řešit ani nejjednodušší testové položky ověřovaných témat. Za pozornost zde stojí téměř čtvrtinový podíl takto kategorizovaných žáků 5. ročníku základních škol.

 

Uvedená zjištění lze bezpochyby – s ohledem na důležitost čtenářské gramotnosti pro studijní i pracovní úspěch v současném světě – považovat za nepříznivá. Objevují se navíc opakovaně také v dalších šetřeních českých žáků. V mezinárodním šetření PISA je již dlouhodoběji výsledek přibližně pětinového podílu patnáctiletých žáků kategorizován pod základní úrovní čtenářské gramotnosti, v mezinárodním šetření PIRLS v roce 2021 pak byl téměř pětinový podíl žáků 4. ročníku základních škol zařazen do kategorie nízké či ještě horší úrovně čtenářské gramotnosti.

 

Je však nutné uvést, že v mezinárodním šetření PISA v roce 2022 i PIRLS v roce 2021 dosáhli čeští žáci nadprůměrného výsledku v porovnání se zeměmi OECD a že z dlouhodobějšího hlediska lze pozorovat víceméně stabilní vývoj.



Dosahované výsledky českých žáků opakovaně ukazují silný vztah k jejich socioekonomickému statusu (SES). Tento vztah byl opětovně zaznamenán také v realizovaném šetření žáků 5. a 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. Žáci, kteří byli kategorizováni mezi čtvrtinu žáků s nejnižším SES, byli výrazně častěji zařazeni v kategorii nedostačující úrovně čtenářské gramotnosti. Naopak žáci s nejvyšší úrovní SES byli výrazně častěji zařazeni v kategorii nejvyšší úrovně čtenářské gramotnosti.

 

V případě žáků 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol má SES žáků úzký vztah k oborové diferenciaci českého vzdělávacího systému. Vyšší SES je charakteristický především pro žáky gymnázií, nižší SES pro žáky nematuritních oborů vzdělání.



V realizovaném šetření bylo hodnoceno také subjektivní vnímání úrovně čtenářské gramotnosti žáků, a to jak jimi samotnými, tak jejich učiteli. V případě žáků se hodnocení zaměřilo na otázky, zda jim čtení dělá potíže a zda čtou rádi, přičemž dotazováni byli žáci 5. a 9. ročníku základních škol. Hodnocení odpovědí těchto žáků ukazuje následující zjištění:


  • To, že jim čtení moc dobře nejde, si myslí jen necelá pětina žáků 5. i 9. ročníku základních škol. Tito žáci jsou přitom častěji zařazeni do kategorie nedostačující úrovně čtenářské gramotnosti, a to pro různé úrovně SES.

  • Výrazně vyšší podíl žáků uvedl, že ačkoli jim čtení nedělá potíže, nemají je v oblibě. Vyšší je tento podíl v případě žáků 9. ročníku základních škol mimo gymnázia (tabulka 3). Dále se ukazuje, že žáci, kterým čtení nedělá potíže a kteří čtou rádi, jsou častěji zařazeni do kategorie nejvyšší úrovně čtenářské gramotnosti.


Z uvedených zjištění se potvrzuje provázanost sebedůvěry a obliby čtení a úspěšnosti žáků v testu čtenářské gramotnosti. Na nízkou sebedůvěru žáků je ovšem žádoucí nezapomínat ani v případě žáků s vysokou úrovní čtenářské gramotnosti, neboť i u nich může být nízké sebevědomí překážkou lepšího využití znalostí a dovedností.



Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.


Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce

コメント


bottom of page