Archeologická časová osa jako evokační aktivita

Jak dětem přiblížit abstraktní a těžko uchopitelný pojem času? Odpověď nabízejí Tomáš Arnold, Karolína Melounová z Pevnosti poznání, kteří představují svou originální archeologickou časovou osu.



Když se řekne časová osa, všem se zpravidla vybaví totéž: zobrazení událostí v chronologickém sledu na lince s letopočty, často s obrázky. V učebnicích dějepisu i klasických hodinách se jí dostává velice málo invence, přestože je tak důležitá pro orientaci žáka v čase. Žáci tak musí sami náročně pochopit a vyhodnotit natolik abstraktní pojem, jako je čas, a to již na prvním stupni. Seznamují se s časem, jak ukládá Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ve svém tematickém celku Lidé a čas, a pokračují dále obvyklou historickou periodizací.


V loňském roce jsme se v Pevnosti poznání, instituci neformálního vzdělávání, rozhodli inovovat náš školní program Římané v Olomouci pro šesté třídy základních škol. Přestože se jedná o účelově regionální téma, přepracovali jsme program s ohledem na badatelsky orientovanou výuku a se stěžejním důrazem na klíčové kompetence. Účastníci programu postupují ve stopách fiktivního archeologa, který zkoumal na základě hmotných i písemných pramenů přítomnost římské posádky v oblasti Olomouce.


Aby se žáci dostatečně zorientovali a připravili na dané téma, byla zvolena jako úvodní evokační aktivita archeologická časová osa. Samotná osa je přes metr vysoký a 30 centimetrů široký a hluboký průhledný kvádr, z jedné strany uzavíratelný.