Důležitým tématem vzdělávací politiky a praxe je téma nadaných žáků a žákyň, konkrétně problém podpory a rozvoje těchto žáků na konkrétních školách. Nejnovější tematická zpráva České školní inspekce přináší data o tom, zda a jak je nadání u žáků identifikováno a jak s ním dokážou školy pracovat a dále je u žáků rozvíjet. Zpráva zdůrazňuje, že nadání a mimořádné nadání je nutné u žáků systematicky vyhledávat, protože samo se mnohdy neprojevuje a pokud není včas identifikováno, „vyhasíná“. Potenciál žáků tím nejen ztrácíme, ale musíme zpravidla řešit také jejich výchovné a vzdělávací problémy.
Česká školní inspekce se ve školním roce 2021/2022 kromě jiných témat věnovala problematice podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. V rámci tematického šetření se zaměřovala zejména na to, jak mají školy nastaven systém vyhledávání, identifikace a podpory nadání, jaké metody a formy práce uplatňují při výuce nadaných a mimořádně nadaných žáků nebo na to, zda a do jaké míry školy při vzdělávání těchto žáků spolupracují s relevantními externími subjekty s cílem maximalizovat kvalitu péče o nadané a mimořádně nadané žáky.
Součástí zajímavé tematické zprávy jsou rovněž užitečná a přehledná doporučení pro školy, jejich zřizovatele i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a také „desatero“ pro podporu nadaných žáků.
Publikace nabízí také širší kontext a připomíná, že již v roce 2014 byla schválena Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020 („koncepce podpory nadání“ je dostupná na www.msmt.cz), která popisuje vznik, funkci a činnost jednotlivých článků navrhovaného systému podpory rozvoje nadání a péče o nadané od předškolního věku až po ukončení sekundárního vzdělávání. Pro další období nebyla samostatná koncepce podpory nadání dosud zpracována.
Mezi strategickými cíli a strategickými liniemi Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ se podpora nadání a mimořádného nadání objevuje spíše implicitně, zejména v kontextu snah o snižování nerovností ve vzdělávání. Momentálně uplatňovaný Systém podpory nadání by měl zajišťovat kontinuální a systematickou podporu identifikace, rozvoje a uplatnění nadání, systematickou podporu rozvoje odborných kompetencí a vzájemné spolupráce všech aktérů podílejících se na rozvoji nadání a péči o nadané, a v neposlední řadě poskytovat zpětnou vazbu o potřebných změnách ve vzdělávací soustavě.
Pro školy je náročné vyhledávat a identifikovat nadané a mimořádně nadané žáky. Jejich potenciál tak není rozvíjen.
V rámci systému byly zřízeny Krajské sítě podpory nadání na každém krajském pracovišti Národního pedagogického institutu ČR, které se skládají ze zástupců škol a dalších organizací věnujících se podpoře vzdělávání či konkrétně podpoře nadaných žáků. Krajské sítě podpory nadání poskytují školám, pedagogům, žákům a jejich zákonným zástupcům (dále i „rodiče“) informační a metodickou podporu pro rozvoj nadání a péči o nadané, včetně nabídky dalšího vzdělávání pro pedagogy v této oblasti a organizace řady soutěží (např. soutěže organizované prostřednictvím NPI, více na www.talentovani.cz).
Tematická zpráva v úvodu neopomíjí definování pojmů a připomíná, že pojmy nadání a mimořádné nadání nejsou ve školském zákoně přesně definovány. Od 1. září 2021 je nicméně účinná vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, kde § 27 obsahuje následující definice:
Za nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Za mimořádně nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
A jak je to s podporou takových žáků a žákyň na školách? Autoři zprávy konstatují, že oblast podpory a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků stále není ve školách v potřebné míře systematicky rozvíjena a akcentována. Myšlenky podpory všech žáků zpracované v novele školského zákona účinné k 1. 9. 2016 (tzv. inkluzivní novela) přitom směřovaly nejen k podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale stejnou měrou i k podpoře žáků nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných.
Na rozdíl od podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami však není podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných dostatečně zajištěna a není adekvátně akcentována ani v systémových intervencích, jakkoli zde se situace postupně zlepšuje, ani v přístupech škol.
Na oblast rozvoje nadání a talentu se pamatuje mnohem méně než na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Česká školní inspekce na tuto skutečnost upozorňuje opakovaně a dlouhodobě, ale přesto se na oblast rozvoje nadání a talentu pamatovalo a pamatuje mnohem méně než na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Řešením přitom není podpora homogenních kolektivů žáků příslušných charakteristik, ale naopak podpora společného vzdělávání v kolektivech heterogenních tak, jak ukazují i úspěšné vzdělávací systémy světa.
Zpráva konstatuje, že většina základních i středních škol má sice rozvoj nadání nějakým způsobem formálně ukotven ve školním vzdělávacím programu, ale jen zřídka se popisovaná podpora systematicky aplikuje, jen zřídka se téma rozvoje nadání vyhodnocuje a na dovednosti spojené s rozvojem nadání se většinou nezaměřuje ani plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Přestože je problematika podpory nadaných a mimořádně nadaných žáků obdobně náročná a stejně důležitá jako podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nevěnují se jí školy systematicky, pravděpodobně především z toho důvodu, že přítomnost nadaných a mimořádně nadaných žáků nevnímají v kontextu dalších náročných úkolů, jako je právě třeba vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jako významnější či prioritní téma.
Podle autorů zprávy na základních školách bylo jen 5 % žáků a na středních jen 7 % žáků identifikováno jako žáci nadaní a méně než 0,1 % žáků jako mimořádně nadaní, což je výrazně méně, než by mělo podle předpokladů být. Obecně je pro školy náročné vyhledávat a identifikovat nadané a mimořádně nadané žáky. Při identifikaci nadaných a mimořádně nadaných žáků postupují školy zpravidla pouze na úrovni pedagogického pozorování a rozhovorů s jednotlivými aktéry. Jen v malé míře pak využívají objektivnější nástroje, které by umožnily nadané žáky systematicky identifikovat.
Do nedostatků v identifikaci se také promítá nesystematičnost a nízká úroveň spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, které mají kvůli velkému množství činností spojených s diagnostikou mnohem méně času na hlubší spolupráci se školami v oblasti podpory vzdělávání konkrétních žáků.
Podle zprávy jen 4 % pedagogů základních škol a 3 % pedagogů středních škol absolvovala v posledních dvou letech v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nějaký kurz nebo seminář zaměřený na vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků. Jakkoli platí, že samotná účast na dalším vzdělávání je pouze jedním z předpokladů a reálně záleží především na vedení školy, zda dojde k aplikaci získaných poznatků do přímé pedagogické praxe a šíření získaných poznatků mezi další členy pedagogického sboru, je nízký podíl pedagogů rozvíjejících své dovednosti v oblasti péče o nadané a mimořádně nadané žáky alarmující.
Tematická zpráva přináší také další konkrétní data, podrobnosti lze dohledat přímo v elektronické verzi zprávy, jež je dostupná na tomto odkazu.
Text: Tisková zpráva MŠMT a Tematická zpráva – Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v ZŠ a SŠ; upravila redakce U21
Comments