Máte vypnutý mikrofon! Neslyšíme! Aneb tlumočení během pandemie

Aktualizováno: 25. 8. 2021

Naše bloggerka a tlumočnice do českého znakového jazyka Kristýna Winn se ohlíží za náročným obdobím distanční výuky a dává nahlédnout do problémů neslyšících studentů a jejich tlumočníků. Jak zvládali online výuku?



Musíte si zapnout mikrofon! Máte vypnutou kameru… Sekáte se… Kterému tlumočníkovi se podobné věty za uplynulý rok nevryly do paměti? Tlumočení online se stalo naší novou profesní realitou…


S nečekanou pandemií, která všem obrátila život vzhůru nohama, a s opakovaným vyhlášením hromadné karantény či jiných opatření přinesl rok 2020 od března obrovské změny i do tlumočnické profese. Samozřejmě celá situace dopadla na všechny obyvatele a pracovníky všude na světě.


Na tlumočníky dopadla nejen mnohá nemilá omezení jako roušky, štíty, kvůli kterým se jednoznačně zhoršuje schopnost porozumění při tlumočení. Během roku přišly také výzvy, díky nimž byly příležitosti k výrazným posunům v tlumočnické praxi. Jednalo se hlavně o přesun veškerého tlumočení a hlavně týmového tlumočení do online prostředí. Takže ti, kteří se tomu celé roky vyhýbali a původně technice vzdorovali, už neměli šanci a museli k týmovému online tlumočení také přistoupit.


Pro nás bylo velmi zajímavé to, že tlumočník se musí před samotným tlumočením přepnout nejprve do role technika. Sám si zajišťuje instalaci techniky, řešení technických problémů. Například i sluchátka, mikrofony, licenci Zoom atd. Někteří museli pravidelně zapojovat své druhé polovičky doma. Například já sama už jsem za uplynulý rok tlumočení online profík na Zoom, Google Meets, Microsoft Teams, Jitsi Meets, Big Blue Button, Whereby.


S každým novým a dalším tlumočením jsme postupně objevovali nové a přínosné funkce, typy atd. K oceňovaným funkcím (především Zoomu) patří možnost multi-pin, která umožňuje připnout si více účastníků než jen jednoho.


Někteří z nás dokonce museli podstoupit určité domácí úpravy. Museli jsme si částečně přestavět byty, abychom za sebou měli úplně čisté pozadí. Museli jsme si pořídit paravany či barevné pozadí a podobné věci, aby to za námi vypadalo upraveně. Řešili jsme věci jako osvětlení, aby slunce nešlo do monitoru nebo aby světlo dobře svítilo, když znakujeme a tak. V tomhle to bylo náročnější.


Týmové tlumočení je obecně velmi přínosné a pokud je přednáška delší, tak je to i nezbytné. Je to proto, že pozornost tlumočníka klesá již po 15–20 minutách.


Velmi často se hlavně u techniky stává, že najednou připojení z nějakého důvodu nefunguje. Když kolega vidí, že se druhý tlumočník seká, tak je tam ten luxus, že je schopný tlumočení převzít a počká, než si to ten druhý „pošteluje“. Když jste v online tlumočení sám a nastane technický problém, je tam klient najednou bez tlumočení. Celá akce se musí zastavit a samozřejmě to nepomáhá plynulosti, tak jak by mělo být.


Vyzkoušeli jsme si i různé signály pro výměnu aktivního a pasivního tlumočníka. Jedním způsobem je zapnutí kamery pasivního tlumočníka. Kdy aktivní by měl pochopit, že nastává střídání. Další osvědčenou variantou signálu střídání je, že v tu chvíli pasivní tlumočník zvedne ruku, a tím se přihlásí. Ten, který tlumočí, signál zaznamená, dokončí nějakou svoji část a udělá znak ‚hop‘. Tím předává slovo tlumočníkovi, případně tam vloží ještě třeba znak daného tlumočníka. A ten, kdo tlumočení přebírá, „štafetu“ přijme a pokračuje. Tento způsob se používal ve více týmech.


Pamatuji si, že se nám jednou stalo, kdy si mě kolegyně nevšimla, že se hlásím. Říkala jsem si‚ že si „dojede“ probíranou oblast a pak mi tlumočení předá. Pak se jedna studentka přihlásila a řekla: „Tlumočnice se hlásí, asi něco potřebuje.“ Hned jsme se ozvaly: „Ne, ne, ne, to je jenom náš signál na střídání.“ V tom je online velmi těžký! Všichni všechno vidí a těžko se zde dělá něco nenápadně.


Přes všechny překážky a komplikace si myslím, že jsme se jako komunita tlumočníků ČZJ v hodně věcech posunuli a zlepšili. Najednou jsme se i seznámili – tak nějak všichni. Protože nám to najednou umožnilo pracovat a spolupracovat s tlumočníky z celé České republiky.

Byl to celkově zvláštní rok… Myslím, že už mi zůstane v paměti, jako jedna z velkých lekcí mého života.


Kristýna Winn

43 zobrazení0 komentářů