Dnešní příspěvek našeho bloggera a studenta Jana Šmídy cílí především na ty z vás, které například během závěrečné práce čeká dotazníkové šetření. Jak vytvořit kvalitní a reprezentativní dotazník a na co si při jeho tvorbě dát pozor?
Plánujete ve své bakalářské či diplomové práci využít jako výzkumný nástroj dotazníkové šetření? Jste studentem doktorského studia a využíváte pro své výzkumy dotazníky? A víte jak správně na to? V tomto článku se dočtete užitečné a praktické rady, které vám pomohou při realizaci vašeho výzkumu. Vyvarujte se chyb ostatních a získejte tak co nejrelevantnější a nekvalitnější data pro vaši závěrečnou či jinou práci! Hodnocení „A“ při obhajobě zajištěno. S nadsázkou samozřejmě.
Samotný začátek
Před tím, než začnete dotazník vytvářet, je třeba si dobře promyslet, co od něj vlastně očekáváte. Ujasněte si cílovou skupinu, jaká data chcete získat, ale i jakým způsobem budete distribuovat dotazník k respondentům. Velkou roli hraje také výběr uživatelsky přívětivých nástrojů pro tvorbu dotazníků, které vám ulehčí spoustu práce. Zde doporučuji především Google Forms.
Nejčastějším problémem bývá zpravidla čas, je proto dobré začít s předstihem. Spousta lidí tuto činnost odkládá a následně tráví poslední noci zachraňováním toho, co se dá ještě zachránit. Jenže nedostatek respondentů se zachraňuje opravdu blbě. A být jediný z ročníku, kdo jde k obhajobě až na podzim, taky nechcete být.
Tvorba otázek dotazníku
Nyní je třeba položit si zásadní otázku. Jaký dotazník jste vy sami ochotni vyplnit? Určitě ne dlouhý, chaotický, složitě formulovaný, se spoustou gramatických chyb a s nejasným záměrem autorů. A přesně to nechtějí vyplňovat ani vaši budoucí respondenti. Myslete na to!
Dotazník by měl obsahovat 15–30 jednoduše formulovaných a pochopitelných otázek, které by neměly být příliš dlouhé. Oblíbeným typem jsou škálové otázky, u kterých je nejoptimálnější rozmezí 1 až 5 (např.: 1 = nikdy, 5 = vždycky). Pokud máte některé otázky podobné, je dobré je dostatečně odlišit. Současně je dobré nedávat příliš mnoho možností odpovědí.
Pokud chcete, aby dotazník působil profesionálně a kompaktně, je třeba jej logicky rozčlenit. Pohlaví a věk dávejte jednoznačně na začátek, tematicky podobné otázky můžete členit do sekcí.
Vytváření online dotazníku
Otázky jsou připraveny a nyní je z nich třeba vytvořit online dotazník. Online nástroj, ve kterém dotazník vytváříte, většinou nabízí řadu velmi užitečných funkcí. Jednou z nich je i ověření požadované odpovědi. Co to znamená? Představte si následující:
Naší cílovou skupinou je dospělá populace. Nejprve potřebujeme zjistit věk respondenta. Jenže pokud neurčíme pravidla pro vkládání odpovědi, může nám respondent odpovědět třeba „ASFASF“ nebo „359 let“. Tím, že odpověď ukotvíme v mezích „18-99 let“ zaručíme správnost vložených údajů a také kvalitu dat.
Online nástroje dále nabízí členění do sekcí, možnost vkládat různé popisky a vysvětlivky, označení odpovědi jako povinné, atd. Zde doporučuji, pokud to situace dovoluje, vkládat především povinné otázky, neboť si tak zajistíte kompletnost dat. Pokud využíváte možnost otevřené otázky, buďte opatrní. Někteří respondenti rádi vypisují rozmanité a rozsáhlé příběhy.
Nezapomeňte samozřejmě na představení vašeho výzkumu, poděkování a na své jméno v úvodu dotazníku. Nejen, že je to nezbytnou součástí kvalitního dotazníkového šetření, ale také to přináší profesionalitu a správnou reprezentativnost.
Zpracování dat
Pokud jste všechny předešlé kroky dobře promysleli a ještě lépe zrealizovali, mělo by být pro vás zpracování dat snadné. Záleží ale samozřejmě na rozsahu výzkumu a na tom, o jaké zpracování dat máte zájem. Někde postačí jen popis získaných dat pár grafy, v případě většího výzkumu se hodí rozsáhlejší analýza.
Pokud plánujete nechat data zpracovat externě někým jiným (statistikem), doporučuji jej oslovit již před samotným vytvořením dotazníku, neboť ví nejlépe, jak dotazník koncipovat pro co nejrelevantnější a nejvalidnější data. To se samozřejmě odrazí na kvalitě a hodnocení vaší závěrečné práce či akademického výzkumu.
Závěrem bych vám rád popřál hodně štěstí při realizaci vašich výzkumů. Doufám, že se vám první článek ze sekce Nejvyužívanější výzkumné nástroje líbil a i vám byl snad malou inspirací a oporou.
Jan Šmída
Comments