Ve svém dalším příspěvku si náš blogger a student Jan Šmída položil prostou otázku. Patří diskuze o politických tématech do školních tříd, nebo ne? Dle Jana jednoznačně ano! Učitelé by se měli zaměřit na rozvoj kompetencí pro kritické myšlení žáků, aby si žáci mohli sami určit politické preference.
Každý z nás se jistojistě setkal s politickou tématikou na půdě střední, nebo dokonce základní školy. Učitelé, kteří opatrně probírají témata, ve snaze nenápadně rozproudit mezi studenty debatu tak, aby oni sami nemohli být kýmkoliv nařčeni, že studentům vnucují své politické přesvědčení. Politika je na půdě školy dodnes velmi citlivým tématem, které je mnohými rodiči či širokou veřejností stále odsuzováno. Není divu, když má každý rodič jednotlivého dítěte jiné preference například na politickou stranu. Mohou pak nabýt přesvědčení, že jejich dítě je ve škole manipulováno k nějaké, pro ně nepřijatelné, politické orientaci. Patří tedy vůbec politika do škol? Odpověď je pro mě osobně jednoznačná. Určitě ano!
Není třeba žákům říkat, koho by měli v budoucnu volit. Raději je vybavme adekvátními kompetencemi tak, aby si sami dokázali zanalyzovat, která politická orientace je pro ně ta pravá.
Správný koncept nacházím v předmětech společenskovědního zaměření. Ty vybavují žáky znalostmi v oblasti státního rozpoložení, učí je o základních principech fungování státu, o prezidentech, parlamentu, státních symbolech, volbách atd. To všechno jsou nezbytné znalosti, které by měl každý občan naší krásné země ovládat. Pojďme ale děti vybavit také dovednostmi! Pojďme děti vést k přemýšlení nad společenským děním. Pojďme je vést k zodpovědnosti a k občanské povinnosti podílet se na rozhodování o fungování státu. Nechme je si uvědomit, co je v životě opravdu důležité a jaké hodnoty by měly podporovat.
Není to ovšem jen o správném výběru politické strany při volbách. Naprosto nezbytnou dovedností, kterou většina české populace v aktuální době postrádá, je respektování názoru druhých. S tím se můžeme setkat především právě před volbami, kdy se dva nebo i více lidí navzájem hádají, kdo je pro vedení státu nejlepší. To jsme také mohli pozorovat při nedávné volbě do poslanecké sněmovny 2021. Je tedy třeba názor druhých respektovat. Při případné výměně názorů předkládat opodstatněné a ověřitelné argumenty, nespekulovat s pochybnými informacemi a dodržovat zásady slušné diskuze. A to je přesně to, k čemu bychom měli děti v rámci vzdělání na základních a středních školách vést. Vést je k slušnému a racionálnímu chování a směřovat je kritickému myšlení.
Jak k tomu ovšem dojít? Doporučuji žáky nejprve vybavit patřičnými znalostmi v této problematice, aby měli dostatečný přehled o aktuálním společenském dění a principech fungování státu. Následně se s nimi pustit do diskuze, které služby a jistoty náš stát garantuje, jaká máme práva, co má v našem životě jakou prioritu, atd. V dalším kroku by se náramně vyjímala domácí práce, v rámci které by měli žáci za úkol zpracovat názvy jednotlivých stran poslanecké sněmovny a charakterizovat jejich základní myšlenky, program či směr. Strany lze v rámci úkolu zakomponovat do pomyslné úsečky od levice po pravici. Při další hodině, ve spojitosti s hodnotami a prioritami, o kterých jsme mluvili v předešlé části, můžeme se žáky diskutovat. Například která politická strana zastává ony hodnoty, které žák v předešlé diskuzi řadil mezi prioritní, apod. Samozřejmě se řídíme zásadami správné diskuze, aby vše probíhalo hladce.
A co Vy? Myslíte, že politika do škol patří?
Vážení čtenáři, velmi Vám děkuji za Váš čas a doufám, že si opět najdete cestu na tento portál, kde budu pravidelně hovořit o aktuálních tématech dnešní doby, problematice pedagogické profese a jiných zajímavých tématech. Pokud Vás můj příspěvek zaujal, budu velmi poctěn za jakékoliv sdílení či komentáře.
Jan Šmída