Redakce portálu U21 přináší další z textů, které se věnují tématu Kompetenčního rámce absolventa učitelství, vzdělávání na pedagogických fakultách a perspektivy budoucích učitelů a učitelek. Tentokrát dáme prostor zástupci studujících, konkrétně Kamilu Mrkvanovi, jenž je studentem 2. ročníku Učitelství pro 1. stupeň základních škol. Dozvíte se, jak tento mladý adept učitelství vnímá kompetenční rámec a co od něj očekává. Jak hodnotí pregraduální přípravu učitelů a učitelek ve světle probíhající reformy? Přečtěte si víc!
Kamile, Vy studujete Učitelství pro 1. stupeň základních škol a jste právě ve 2. ročníku svého pětiletého studia. Připravujete se na dráhu primárního pedagoga. Jaká byla vlastně Vaše cesta ke studiu učitelství? Kdy jste se rozhodl stát učitelem?
Původně jsem vůbec učitelem být nechtěl, popravdě jsem ani neměl nijak zvlášť rád děti, až někdy během prváku na střední mě přesvědčili, abych jel jako instruktor na tábor — a od té doby už jsem pomalu, ale jistě směřoval k učitelství. Prvně jsem si myslel, že budu učitelem chemie na střední škole, pak mi ale došlo, že mnohem lepší cílová skupina pro mě budou žáci a žákyně na prvním stupni.
Kde se vzala Vaše motivace k tomu studovat na pedagogické fakultě a učit?
Dosti mě přesvědčilo okolí, od kterého bych to nečekal a jehož názorů jsem si velmi vážil. Postupně jsem se na táborech zaměřoval na to, co bych doopravdy chtěl.
Jak to mají se vztahem k učitelství vaši spolužáci?
Někteří ze spolužáků mi přijdou, že pouze studují něco, prostě aby studovali… nebo snad, jako by se lehce mihli oborem. U většiny spolužáků ale vidím, že máme společné nadšení pro práci s dětmi a trochu dětskosti je i v nás samých.
Formování osobnosti učitele určitě nemůže být jen jednostranný proces, fakulta vůči svým studentům. Důležitá je jistě i motivace a aktivita samotných studujících. Sledoval jste mezi svými spolužáky rozdíly třeba právě v aktivitě a zájmu o učitelskou profesi a své vzdělání?
Především u mé skupiny se mi velmi líbily historky o tom, jak si holky už od malička hrály na školu a vyučovaly své plyšáky, jak se připravovaly a známkovaly jim testy. Je krásné vidět, že v nich i po tolika letech rostl tento sen.
Pojďme ke kompetenčnímu rámci. Všiml jste si, Kamile, že tento dokument vznikl? Dříve než vám byl na fakultě představen? Jak se Vám líbí?
O kompetenčním rámci jsem neslyšel, ale po představení se mi velmi líbí, je srozumitelně a přehledně zpracován. Ano, přijde mi praktické vědět a porovnávat, co už umím a jak jsem sám na tom.
Může být užitečný také pro Vás jako začínající pedagogy? Jak by se s ním podle Vás dalo pracovat?
Na začátku si dokážu představit dotazník na moodlu či v něčem podobném, kde by si člověk sám dokázal každý rok porovnat, co a jak se u něj zlepšuje. Dalo by se tak pozorovat rozdíl oproti předešlým rokům. Po absolvování studia by to mohla být soukromá meta každého začínajícího učitele, kde by si mohl postupně sám odškrtávat své úspěchy, kam už se posunul atd.
Přijde mi kouzelné, jak se postupně zlepšuji v určitých kompetencích. A jak s pomocí konkrétních předmětů postupně získávám „na jistotě“.
Jak v kontextu kompetenčního rámce vnímáte svoje dosavadní studium?
Přijde mi kouzelné, jak se postupně zlepšuji v určitých kompetencích. A jak s pomocí konkrétních předmětů postupně získávám „na jistotě“. Předměty dle mého skvěle integrují jednotlivé okruhy.
Ve které z kompetencí se cítíte „silný v kramflecích“? A která Vám zatím ještě chybí?
Osobně se cítím jistý v oblasti kompetence č. 6, tedy v oblasti profesního sebepojetí, rozvoje, etiky a duševního zdraví. Tyto kompetence se snažím rozvíjet i mimo školu např. na kurzech či CVVZ. Strach či nejistotu zatím pociťuji u profesní spolupráce (kompetence číslo 5), především spolupráce s rodiči — se kterými to bývá mnohdy složitější než s dětmi.
V čem konkrétně Vám fakulta dala rozhled a dobrý základ, na němž nyní můžete dál stavět?
Zatím jsem měl pouze náslechové praxe, ale i zde se mi líbí, že se více zaměřuji na věci, které jsem ze startu neviděl. Díky tomu, co jsem se dozvěděl, se nyní více soustředím na bezpečné prostředí např. na táborech, kde od té doby, co učitelství studuji, využívám mnohem více profesionální pedagogický a individuální přístup.
Je naopak ještě něco, co byste pro rozvoj svých profesních kompetencí na pedagogické fakultě přivítal?
Krom dovednosti komunikace s rodiči, na kterou jsme už byli připravování v hodinách komunikace, se zatím cítím nejistý ve zpětné vazbě a hodnocení (kompetence č. 4). Přál bych si ji mít mnohem více rozvinutou. Jedna věc je teoretický základ, ale z praktického hlediska bych měl rád možnost nějakého semináře, kde například budeme čistě jen vytvářet a hodnotit testy, rozebírat, jak a co tam bylo špatně vytvořeno, jak by se dalo jinak hodnotit. (Pozn. Dominiky Stolinské: předmět s daným obsahovým záměrem mají budoucí učitelé pro 1. stupeň ZŠ v 5. ročníku studia.)
Kamile, díky za nápady a zpětnou vazbu. A závěrem: jak chápete roli samotných studujících v rámci jejich profesního formování? Je něco, co byste ostatním spolužákům — třeba těm, kteří se studiem teprve začínají — doporučil?
Popravdě mi občas přijde, že se studenti z oboru nezajímají o věci navíc mimo předměty. Vzhledem k počtu předmětů je to i pochopitelné. Pokud bych jim ale mohl něco doporučit, bylo by to, aby více chodili na akce pořádané na fakultě. Nabízí se zde spousta možností, jak se obohatit novými metodami, postoji a zkušenostmi.
Díky za rozhovor!
Nahoře Kamil Mrkvan se svými spolužačkami Kristýnou Čmakalovou a Lucií Jurečkovou a doc. Dominikou Porvázkovou Stolinskou, vedoucí katedry; foto Lukáš Blokša; dole snímek z diskuse na katedře primární a preprimární pedagogiky; foto archiv pracoviště.
Náhled kompetenčního rámce s přehledem hlavních kompetencí; poklepáním se lze dostat na stránky MŠMT, kde je dokument ke stažení hned v několika formátech.
Ještě jste o kompetenčním rámci neslyšeli?
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR. Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Tento dokument je společnou vizí pro kvalitu přípravy učitelů a má sloužit k dalšímu zkvalitňování přípravy učitelů v České republice. Dokument má být formativně využíván přímo ve výuce budoucích učitelů, ať už na fakultě, anebo ve školách během pedagogických praxí, kdy s ním mohou pracovat provázející učitelé. Rámec slouží také k podpoře začínajících učitelů v průběhu adaptačního období, kdy spolupracují s uvádějícím učitelem.
Připravila redakce U21 ve spolupráci s Dominikou Provázkovou Stolinskou.