top of page

Česká školní inspekce představila výsledky šetření PISA

Národní zpráva PISA 2022 obsahuje přehled nejdůležitějších zjištění o úrovni matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků v České republice v kontextu všech zapojených zemí a regionů (37 zemí OECD a 44 partnerských zemí). Kompetenční pojetí testů PISA se soustředí především na schopnost praktického využití znalostí, které si žáci osvojili ve škole, v autentických situacích, s nimiž se mohou setkat v běžném životě. 



Šetření PISA se odlišuje od jiných velkých mezinárodních šetření, která ve větší míře vycházejí z obsahu národních kurikul. Důležitou složku šetření představuje vedle kognitivních testů rovněž sada kontextových dotazníků, jejichž cílem je pomoci vysvětlit variace ve výsledcích různých skupin žáků a shromáždit informace například o rodinném zázemí žáků, postojích žáků k učení či podmínkách výuky ve škole. Hlavní doménou v PISA 2022 byla matematická gramotnost.


Matematická gramotnost

 

V roce 2022 byla matematická gramotnost hlavní testovanou oblastí stejně jako v letech 2003 a 2012. Znamená to, že test PISA obsahoval dostatečné množství matematických úloh, aby v plné míře pokrývaly všechny dovednostní i obsahové kategorie vymezené koncepčním rámcem. Výsledky žáků byly převedeny na stejnou škálu používanou v předchozích cyklech, která byla zavedena v roce 2003. Protože se Česká republika pravidelně účastní šetření PISA od jeho vzniku, má možnost sledovat vývoj výsledků žáků v matematické gramotnosti za uplynulých 19 let.


Česká republika se průměrným výsledkem 487 bodů zařadila mezi země s nadprůměrným výsledkem. Statisticky významně lepšího výsledku dosáhli žáci devíti zemí, žáci dalších dvanácti zemí pak měli výsledky s českými žáky srovnatelné, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.



Za uplynulých deset let se průměrný výsledek v matematické gramotnosti nezměnil statisticky významně v deseti zemích EU a OECD, ve všech ostatních zemích došlo ke statisticky významnému zhoršení výsledku. Česká republika patří k zemím s podprůměrným zhoršením, které činí 12 bodů, průměr zemí OECD poklesl o 16 bodů. Největší zhoršení bylo zaznamenáno u žáků z Německa, Finska a na Islandu. Čeští žáci se jako jediní z vybraných šesti zemí začali velmi zhoršovat hned od počátku sledovaného období, kdy od roku 2003 do roku 2009 poklesl jejich výsledek o 24 bodů, v dalším období se jejich výsledek stabilizoval a změny mezi cykly nebyly statisticky významné.



Přírodovědná gramotnost


Přírodovědná gramotnost byla hlavní testovanou oblastí v letech 2006 a 2015 a bude hlavní doménou pro následující cyklus PISA 2025. V roce 2022 byla tedy oblast přírodovědy vedlejší testovanou oblastí, což znamená, že zastoupení přírodovědných úloh v testu PISA bylo o něco nižší než v případě matematické gramotnosti. Pro hodnocení oblasti byly využity trendové úlohy, tedy takové, které byly do testu zařazeny již v minulosti. Výsledky žáků byly přepočítány na identickou škálu, která byla použita v dřívějších cyklech šetření. Použití stejné škály umožňuje s dostatečnou mírou spolehlivosti prezentovat vývojové trendy ve výsledcích žáků v čase.

 

Česká republika s průměrným výsledkem 498 bodů patří mezi země se statisticky významně lepším výsledkem, než činí průměr zemí OECD (485 bodů) a průměr zemí EU (481 bodů). Žáci celkem 11 zemí byli v testu přírodovědné gramotnosti úspěšnější než čeští žáci. Z evropských zemí se jednalo o žáky Estonska a Finska. Dalších 11 zemí mělo srovnatelné výsledky s Českou republikou.



Čtenářská gramotnost


Oblast čtenářské gramotnosti byla hlavní testovou doménou v letech 2000, 2009 a 2018. Hodnocení čtenářské gramotnosti v roce 2022 vycházelo z koncepčního rámce z roku 2018 a zúčastnil se jej menší počet žáků, kteří vypracovali test obsahující pouze trendové úlohy. Test byl obdobně jako v roce 2018 adaptivní. Výsledky žáků byly převedeny na stejnou dovednostní škálu jako v předešlých cyklech, a je tak možné prezentovat změny ve výsledcích žáků v uplynulých 22 letech.

 

Čeští žáci dosáhli stejně jako v případě matematické a přírodovědné gramotnosti nadprůměrného výsledku (489 bodů) v porovnání s průměrem členských zemí OECD (476 bodů). Lepšího výsledku, než jaký prokázali čeští žáci, dosáhli žáci celkem dvanácti zemí. Srovnatelné výsledky s našimi žáky měly země Velká Británie, Finsko, Dánsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko.



Šetření PISA dlouhodobě sleduje souvislost mezi výsledky žáků a jejich socioekonomickým zázemím a ukazuje, že mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly v tom, nakolik domácí prostředí žáků predikuje jejich školní úspěšnost. Česká republika se dlouhodobě řadí k zemím, kde úspěch žáků závisí v nadprůměrné míře na jejich rodinném zázemí, na což dlouhodobě poukazují analýzy mezinárodních a národních výsledků vzdělávání. Výsledky PISA 2022 ukazují, že 22 % rozdílů ve výsledcích českých žáků v matematické gramotnosti může být vysvětleno variabilitou v jejich socioekonomickém zázemí. V mezinárodním srovnání se jedná o čtvrtou nejvyšší hodnotu.


Může to být dáno mimo jiné tím, že v České republice existují relativně velké rozdíly mezi školami, pokud jde o skladbu jejich žáků a jejich úspěšnost, a naopak menší rozdíly uvnitř těchto škol. Úspěch žáka se do značné míry odvíjí od toho, jakou školu navštěvuje, a protože za volbu školy zodpovídají především rodiče, není překvapivé, že žáci z lépe situovaných rodin mají obecně vyšší šanci navštěvovat školu, v níž většina spolužáků bude pocházet z podobně lépe situovaného prostředí. Naopak žáci pocházející z rodin, kde je vzdělání přikládána nižší váha, budou s vyšší pravděpodobností navštěvovat školu, v níž se ve vyšší míře nachází žáci méně úspěšní či méně motivovaní.


Kompletní zprávu s výsledky šetření PISA 2022 naleznete na webu České školní inspekce.


Zpracováno redakcí na základě Národní zprávy PISA 2022



Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page