top of page

Česká školní inspekce | Výuka dalšího cizího jazyka

Česká školní inspekce realizuje celou řadu šetření, jež se zaměřují na deskripci a analýzy problémů českého vzdělávacího systému. V posledních letech tyto výsledky komunikuje zajímavým způsobem také na svých sociálních sítích, zejména na facebookové stránce a na Twitteru. Data doprovází zajímavými grafy a jinými vizualizacemi, k nimž nabízí také podrobnější studie.



Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace zaujímá ve škole stěžejní postavení. Ne náhodou ji české i zahraniční dokumenty řadí obvykle na první místo ve výčtu školních předmětů. Podle RVP ZV jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

 

Ve školním roce 2022/2023 byl pro školy závazný RVP ZV ve verzi z roku 2017. V roce 2021 byl vydán upravený RVP ZV (tzv. malá revize), podle nějž školy mohly začít vyučovat od roku 2021, ale povinně na něj přešly ve všech ročnících prvního stupně od 1. září 2023. Pro všechny ročníky druhého stupně pak stejná povinnost platí od 1. září 2024. I když se při uvedené změně RVP ZV u některých vzdělávacích oblastí změnilo relativní zastoupení v učebním plánu, oblasti jazyk a jazyková komunikace se změna nedotkla a dalšímu cizímu jazyku po celou dobu byla vymezena na druhém stupni minimální časová dotace 6 hodin.

 

Volba dalšího cizího jazyka je závislá na tom, který cizí jazyk žák studuje jako první. Proto jsou nejprve uvedeny základní údaje o výuce prvního cizího jazyka, kterým je v českém prostředí dominantně angličtina. V prvním ročníku se některému prvnímu cizímu jazyku učí 49 % a v druhém již 59 % žáků základních škol. Od třetího ročníku se počet žáků, kteří se neučí žádnému cizímu jazyku, pohybuje jen kolem 1 %.



Data vycházející z komplexní inspekční činnosti ČŠI ve sledovaném školním roce 2022/2023 ukazují dílčí rozdíly ve výuce dalšího cizího jazyka (DCJ) mezi menšími a většími školami. Podle očekávání je nabídka dalších cizích jazyků v menších školách omezenější (rozdíl je největší u ruštiny, kterou žáci studují jen na osmině menších plně organizovaných základních škol ve srovnání se skoro polovinou škol větších). V menších školách je častěji výuka dalšího cizího jazyka zahajována až od 8. ročníku, avšak počet hodin, které žáci celkem na druhém stupni stráví studiem dalšího cizího jazyka, se v obou typech škol neliší: ve čtyřech pětinách škol se jedná o 6 hodin, které jsou stanoveny jako minimum v rámcovém učebním plánu



Zastoupení různých jazyků vyučovaných jako DCJ je rovněž nerovnoměrné z regionálního hlediska. I když všude převládá němčina, v krajích sousedících s Německem a Rakouskem je její dominance nejvýraznější; tam se také častěji v pozici DCJ objevuje angličtina. V Praze a Středočeském kraji je škála vyučovaných jazyků pestřejší.


Česká školní inspekce se při své prezenční komplexní inspekční činnosti ve školním roce 2022/2023 zaměřila na výuku cizích jazyků; hospitované hodiny zahrnovaly jak první, tak další cizí jazyk. Některé jazyky jsou však jako první cizí jazyk vyučovány jen ve velmi malém počtu škol (tedy i nízkém podílu hospitovaných hodin) a výsledky pro tyto jazyky by byly zatíženy velkou výběrovou chybou, proto je srovnání provedeno pouze sumárně pro první a pro další cizí jazyk bez rozlišení, o který konkrétní jazyk se jednalo. Pro doplnění kontextu jsme také vybrané ukazatele porovnali s průměrnými hodnotami za všechny předměty pro daný školní rok.



Za výsledky výuky můžeme považovat kognitivní a komunikační znalosti a dovednosti žáků, ale v obecnějším smyslu také jejich postoje k cizímu jazyku nebo kultuře a další hodnoty. Žáci škol řešili test obsahující 15 až 20 úloh s 56 až 81 otázkami, které ověřovaly různé očekávané výstupy RVP ZV pro vzdělávací obor další cizí jazyk. Obtížnost a struktura úloh byly nastaveny na úroveň A1 dle Společného evropského referenčního rámce jazyků (dále také „SERRJ“). Každý test obsahoval většinu úloh ověřujících porozumění poslechovým úryvkům a jednoduchým textům, ve výrazně menším rozsahu otázky sledující znalost základní slovní zásoby a elementárních gramatických jevů. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami řešili zkrácenou verzi testu.


Výsledky ve všech jazycích vykazují obdobné trendy:


  • Dívky vykazují lepší výsledky než chlapci, což je vztah popisovaný v oblasti učení cizímu jazyku všeobecně. Podle řady výzkumných zjištění z jiných zemí mají dívky vyšší motivaci učit se cizímu jazyku i vyšší jazykové dovednosti.

  • Výrazné rozdíly jsou zaznamenány v závislosti na typu navštěvované školy (žáci základních škol dosahují horších výsledků než žáci víceletých gymnázií), což je jistě nepřímo ovlivněno rozdílným průměrným socioekonomickým statusem (SES) žáků ve školách různého typu.

  • Velmi silně se projevuje souvislost úspěšnosti v testu a SES i v rámci podsouboru žáků základních škol.


Celou analýzu naleznete na webu České školní inspekce.


Zpracováno redakcí na základě tematické zprávy České školní inspekce

Související příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page