Angličtina v Číně

Je tu další příspěvek našeho bloggera a studenta Hana Snow! Dnes se zamýšlí nad tím, jak se proměňovala Čína ve vztahu k západu. O sinocentrismu, o tom, jak se do čínských školních osnov dostala angličtina a jak se proměňovala její výuka, ale například také o nejnovějších změnách v čínském vzdělávání si můžete přečíst níže.



Čínské dějiny jsou propleteny periodickým opakováním otevření a uzavření hranic vůči okolnímu světu. Ne však ze strachu, ale z povahy vládnoucí dynastie či konkrétního císaře. Císařství se rozpadlo poté, co západní koloniální velmoci daly sérií válek čínské vládnoucí elitě najevo, že jejich technická zaostalost a pošetilá sebestřednost jim přinesla jen a pouze nezáviděníhodnou situaci na geopolitické šachovnici, na níž již dávno dominoval Západ. To bylo na konci 19. století, ale koncept Velké čínské zdi, za níž se nachází „zaostalí“ barbarští cizáci dychtiví uzurpovat císařovu moc, před kterými je třeba národ chránit, nikdy nezmizel. Tato nemoc čínských vůdců má svůj název – sinocentrismus (od sino – čínský).


Na začátku 20. století si ale někteří vzdělanější Číňané uvědomili, že bez toho, aby se u západních velmocí něčemu přiučili, se opravdovým suverénním státem nikdy nestanou. Bylo to bolestné zjištění, protože to byli právě ti cizinci, kteří jejich lid před několika lety omamovali opiem, až na něm byly v Číně miliony závislých. Pak se pro ně opium stalo potřebou a platidlem a na Západ se za ně vyváželo čínské zboží ve velkém, aniž by cizinci museli v Číně utrácet cenné stříbro. Rychlá orientace v situaci byla stěžejní a v Číně začaly vznikat školy, v nichž se Číňané učili cizím jazykům, především angličtině.


Cesta však byla trnitá, protože se vzdělanci z měst potýkali nejen s neznalostí technik osvojení si cizí řeči, ale také se všeobecnou negramotností čínského národa. Musíme totiž pamatovat na to, že naučit negramotného číst a psát v evropských jazycích vyžaduje mnohem méně úsilí než čínské písmo, které je třeba se učit prakticky jako jazyk samostatný – z velké části totiž nereflektuje výslovnost.


V roce 1949 vznikla Čínská lidová republika a úsvit vzdělání byl ztracen v chaosu nekonečných revolucí, z nichž ta poslední, deset let trvající Velká kulturní revoluce, iniciovaná Mao Ce-tungem samotným, zahubila zbytky inteligence, obrátila žáky proti svým učitelům a pokusila se vymazat čínskou historii, vzdělání i víru. Maovi nástupci pro sebe zachovali stejné pravomoci, ale zbídačenou a ekonomicky zaostalou Čínu nakonec otevřeli reformám, zahraničnímu kapitálu a výměně znalostí. Dostali se opět tam, kde stáli vzdělanci propagující studium angličtiny na sklonku poslední dynastie – to znamená před sto lety.


Angličtina byla začleněna do osnov školního vzdělávacího programu a při přijímacích zkouškách na vysokou školu byly body z testu z angličtiny důležitější než ostatní. V této době jsem se na vysokou školu hlásil i já. V roce 2008 bylo k přijetí třeba nejen projít zkoušku z předmětů týkajících se budoucího oboru, ale i v angličtině jsme museli dosáhnout určitého skóre. Lze si povšimnout, že výuka angličtiny byla velmi důležitá. Každé období historie i současnosti se potýká s problémy na poli vzdělávání – něčeho není dost, nebo naopak se toho probírá až příliš – ale tento směr vývoje byl zcela jistě správný.


V roce 2021 však do vzdělávání opět zasáhla nejvyšší autorita a bylo rozhodnuto, že do osnov základních a středních škol bude zařazen povinný předmět vštěpující žákům učení prezidenta Si Ťin-pchinga. Zároveň bude oslabena výuka angličtiny v rámci školní docházky a doslova přes noc bylo zakázáno žákům základních a středních škol chodit na mimoškolní kurzy angličtiny či jakákoli doučování. Během jednoho dne se zavřely celé jazykové školy a lektoři zůstali bez práce.


Když jsem v České republice vykonával praxi jako učitel výtvarné výchovy na ZŠ v malé obci, viděl jsem, že žáci se učí nejen anglicky, ale mají také na výběr druhý cizí jazyk: ruštinu, nebo němčinu. Ten rozdíl mezi českým a čínským vzdělávacím systémem byl nepopsatelný. Potlačována je nejen výuka angličtiny, ale i filmy v původním znění s titulky nebo anglická hudba, která by mohla pomoct lidem se anglicky naučit.


Angličtina tvoří most mezi lidmi různých národností a kultur a myslím, že opravdu málokdo z naší generace dnes může říct, že anglicky umět vůbec nepotřebuje. V Číně nám ale rostou další a další děti, které budou zbaveny přístupu k výměně znalostí a názorů s lidmi nečínské národnosti, a já se sám sebe ptám, kam toto může dospět…


Text: Han Snow

Redaktorka a překladatelka: Karolina Balajková

7 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše

K.O.nflikty

K.O.nflikty