top of page

Animace v hodinách (nejen) výtvarné výchovy

Obrázek autora: Učitel21
Učitel21
před 11 minutami
Minut čtení: 6

Současné trendy ve vzdělávání již delší dobu akcentují intermediální přesahy v hodinách řady předmětů. Výtvarná výchova je specifickým příkladem – zapojení „nových“ médií je v dnešní době nejen nutností, ale také přirozenou součástí mnoha ŠVP. Pokud přemýšlíte, co se svými žáky v hodinách výtvarné výchovy podniknout, a zároveň chcete naplňovat digitální kompetence, přinášíme jednu z mnoha poutavých možností.


Sekvenční animace


Stop motion neboli sekvenční animace patří mezi nejstarší filmové „triky“. Jedná se o osvědčený způsob „oživení“ předmětu, loutky, prostoru… zkrátka toho, co si animátor či režisér přeje. Principem je vytváření sekvencí fotografií, přičemž mezi jednotlivými expozicemi dochází k drobným změnám. Po rychlém promítnutí fotografií za sebou dochází k vytvoření iluze pohybu.


Jak na stop motion animaci?


Na tvorbu sekvenční animace budete potřebovat především zařízení schopné zachytit obraz – mobilní telefon, digitální fotoaparát, tablet… Podstatným pomocníkem je též stativ – ve většině případů nechcete, aby se váš aparát nekontrolovatelně pohyboval (animace pak nepůsobí plynule). Pokud po ruce stativ nemáte, nezoufejte! Může vám pomoci cokoliv, co mobilní telefon či jiné zařízení udrží na místě.



I takto jednoduše může vypadat váš „filmový plac“ – papírové pozadí připevněné lepicí páskou ke stolu a láhvi s vodou, mobilní telefon v provizorním stojánku z izolepy a čelovka pro dramatické nasvícení. Skvělým nástrojem pro stop motion animaci je stavebnice LEGO, u které kostičky umožňují stabilní upevnění figurek.


TIP – Tradičně se filmy a videa komponují „na ležato“, tj. horizontálně. V dnešní době smartphonů se však stále více prosazuje vertikální kompozice. Dohodněte se s žáky, která varianta vám více vyhovuje – klasická horizontální je vhodnější pro prezentaci např. na dataprojektoru, vertikální zase pro prezentaci na sociálních sítích.

Při focení doporučujeme na aparátu nastavit samospoušť – některá zařízení umožňují fotit např. s dvousekundovým časovačem. Tím omezíte nechtěné vibrace (a posuny) při pořizování fotografie.


V současné době existují volně dostupné programy, které vám s tvorbou animace pomohou. Ty lze nainstalovat do mobilních telefonů a celý proces tak urychlit. Další alternativou pro zpracovávání fotografií jsou volně dostupné videoeditory (např. CapCut), které umožňují seřazení fotografií za sebe a jejich následné rychlé promítání.



Na obrázku je snímek obrazovky zachycující rozhraní jedné z mnoha dostupných aplikací pro tvorbu stop motion animací přímo v mobilním telefonu. Intuitivní rozhraní umožňuje vytvářet fotografie a volit frekvenci snímků, manuální zaostřování i nahrávání zvuku. Za povšimnutí stojí také tzv. onion skinning – překrývání jednotlivých snímků, které umožňuje porovnat polohu předmětu na poslední pořízené fotografii.


Pokud chcete, aby výsledné video působilo plynule, doporučujeme použít rychlost alespoň 12 fotografií za sekundu (12 FPS = frames per second). Čím vyššího čísla dosáhnete, tím plynuleji bude video působit – nezapomeňte ale, že bude též vyžadovat více fotografií pro jednu sekundu filmu, tudíž bude pracnější.



Na videu vidíme krátkou animaci vytvořenou v programu Stop Motion Studio, která je složena ze 48 snímků. Tvorba celého videa včetně přípravy (upevnění papíru, mobilního telefonu na stativ atd.) zabrala asi 15 minut.


TIP – Pokud vás technika stop motion zajímá a chcete se podívat, jak vznikají filmy tvořené tímto postupem přímo pod rukama opravdových profesionálů, můžete žákům ukázat řadu videí z tzv. „behind the scenes“ (ze zákulisí) – např.:

(video je v českém jazyce)

(17minutové video o vzniku pohádky Pat a Mat, video je v českém jazyce)

(video je v anglickém jazyce)

(video je v anglickém jazyce)


Aparát máme připraven, postup promyšlen, a teď… co dál? Pokud vás zajímá materiál – možnosti jsou téměř nekonečné. Časté je využití plastelíny, animovat se ovšem dá také s pomocí keramické hlíny, drátu, papíru či jakýchkoliv předmětů, které máte k dispozici. Někteří umělci volili méně tradiční materiál – např. slavný český režisér a animátor Jan Švankmajer opakovaně ve svých animacích používal maso.



Ukázka části z delšího animovaného příběhu o obživlých muzejních exponátech, který vytvořily žákyně sekundy (7. třídy) víceletého gymnázia. Pro lepší manipulaci s plastelínou měla zvířátka kovovou kostru z drátů.


Výborným pomocníkem mohou být hračky – kromě zmiňované stavebnice LEGO například autíčka, stavebnice Merkur či tzv. „akční figurky“ s pohyblivými klouby. V posledním jmenovaném případě budete zápasit především se stabilitou postaviček – profesionální animátoři používají speciální konstrukce, kovové kostry či pracné upevnění pomocí šroubů a magnetů. Vám může pomoci např. oboustranná lepicí páska či lepicí gumová hmota.

Pokud pracujete zvláště s menšími dětmi, doporučujeme využít k animaci běžné předměty, u kterých odpadají problémy se stabilitou – i šikovně rozpohybovaný zástup přírodnin v podobě kaštanů, listí, kamenů či větviček převalujících se po „scéně“ může vypadat působivě!



Ukázka práce žáků 1. ročníku gymnázia, která vznikla během jedné 90minutové lekce. K „levitování“ sluchátka použili žáci rybářský vlasec.


Pracujete-li se staršími žáky (nebo jste se pro animaci nadchli), můžete svá videa okořenit zvukovou stopou. A to nejen ledajakou! Nemusíte používat volně dostupné zvuky z internetových archivů (ale samozřejmě můžete) – zvuky zvládnete zaznamenat a vytvořit vlastní. Postačí vám opět mobilní telefon nebo jiné zařízení schopné zaznamenat zvuk. Nebojte se experimentovat – čím zvláštnější a nečekanější kombinace zvuk–obraz, tím lépe. Jak skvostně může působit tenká růžová bavlnka posunující se po scéně za zvuků rachocení kamínků v plechovce! Nebo zvířátko z kaštanů, jehož pohyby doprovází skřípání vrzajícího jízdního kola!



„Strašidelná panenka“ – Ukázka práce žáků 1. ročníku gymnázia. Zvuk pohybujícího se zrcátka byl vytvořen otáčením starého ručního mlýnku na kávu. Žáci oživili copy panenky s pomocí dvou tuhých kovových drátků, které schovaly „pod vlasy“.


TIP – Pokud vás zvuková stopa zajímá, můžete si s žáky zahrát na zvukařské studio. Vyzkoušejte, jak se bude měnit charakter zvuku, pokud mikrofon mobilního zařízení od zdroje oddálíte, přiblížíte či jej překryjete např. látkou. Můžete také vyrazit například do přírody a zahrát si na „lovce zvuků“ (jak to ostatně dělají opravdoví filmoví mágové)! Hledáte-li pokročilejší program pro postprodukci vašeho videa, skvělou volbou je například DaVinci Resolve od firmy Blackmagic Design – zdarma dostupná varianta přináší velké množství funkcí s minimem omezení.

Pro inspiraci můžete využít řadu dokumentů o vzniku zvukových efektů ve filmech (např. https://www.youtube.com/watch?v=5hWbmn7GtDE či https://www.youtube.com/watch?v=U_tqB4IZvMk, videa jsou v anglickém jazyce).


A co vlastně animovat?


Teď přichází ta nejzáludnější otázka. K čemu vlastně techniku stop motion animace využít? V tomto případě záleží především na vašem odhodlání a věkové skupině animátorů. Pokud máte více prostoru a nebojíte se náročnější produkce, můžete výtvarnou výchovu propojit například s hodinou českého jazyka a vytvořit scénář k vlastnímu příběhu – ať už se bude jednat o krátkou povídku či příběh, nebo filmový počin inspirovaný například námětem z hodin dějepisu. Kreativitě se meze nekladou. Mějte ovšem na paměti, že animace je časově náročná technika, která vyžaduje trpělivost.


Doporučujeme proto začít s něčím jednodušším – například „pouhým“ oživením neživého předmětu. I obživlá učebnice matematiky plazící se po lavici či klubko měkkého drátu s osobností kobry královské dokáže divy!


Pokud přece jen zvolíte náročnější námět – případně byste chtěli animaci věnovat více prostoru – můžete využít princip výtvarné řady. V takovém případě se nebojte zahrát si společně na filmové studio a vypracovat filmy od A do Z:


1) Můžete začít analýzou animovaných filmů – pustit si ukázky či epizody z toho nejlepšího, co stop motion animátoři vytvořili před vámi. Zvláště v českém prostředí nalezneme bohaté příklady – např. filmy Karla Zemana, Hermíny Týrlové, Fimfárum Jana Wericha či pro starší žáky filmy již zmiňovaného Jana Švankmajera.


2) Nepodceňte přípravu! Ať už využijete propojení například s českým jazykem a stvoříte scénáře v jiné hodině, nebo se rozhodnete vše zvládnout v hodinách výtvarné výchovy, můžete využít např. metodu myšlenkové mapy a v menších skupinkách určit, co bude pro váš film podstatné.


3) Film není jen o práci s kamerou… Samotnému „natáčení“ předchází bohatý proces příprav. Můžete například vytvořit tzv. storyboardy, čili „komiksové“ scénáře jednotlivých scén.



4) Samotnou animaci doporučujeme vytvářet v menších skupinkách či dvojicích – můžete se střídat v jednotlivých rolích (animátoři, kameraman, režisér). Pokud chcete a máte prostor, můžete zkusit vytvořit také světelné efekty pomocí baterek či svítilny v mobilu.


5) Během postprodukce (střih, zvuk) si můžete rozdělit jednotlivé role a vyladit své filmy do posledního detailu. Někdo ze skupiny může např. stříhat finální video, někdo nahrávat zvuky, někdo promýšlet propagaci filmu – vytvořit poutavý plakát, název či propagační slogan.


6) Filmový průmysl je neodmyslitelně spojen se zážitky! Proměňte svou hodinu ve filmový festival a prezentujte filmy navzájem – můžete představit svou produkční společnost (nezapomeňte vymyslet originální název!), snímek a především zhlédnout práci ostatních. Pokud chcete, můžete udělit ceny – např. za nejlepší zvuk, výpravu, kameru…


Závěrem


Stop motion animace představuje lákavou a dostupnou vstupenku do audiovizuální tvorby v hodinách (nejen) výtvarné výchovy. Rozsah a věková kategorie, pro které je výtvarná úloha určena, jsou variabilní – od 2. stupně ZŠ po SŠ. Na zhotovení filmů nepotřebujete žádné drahé vybavení – postačí mobilní telefon s fotoaparátem a zdarma dostupné programy. Takže se nemusíte bát a můžete vyrazit v novém školním roce dobývat stříbrná plátna!


A pokud vás využití filmu a videa v hodinách zajímá více, nezapomeňte prozkoumat knihu Univerzity Palackého Filmouka – Průvodce světem filmu a audiovize!



Text: Matěj Komínek

Foto a video: archiv autora, není-li uvedeno jinak

bottom of page