Podle kvalifikovaných odhadů by mělo být na českých základních a středních školách přibližně 150 000 nadaných žáků a žákyň, z toho 30 000 žáků mimořádně nadaných. Tato čísla naznačují ohromný potenciál, který je třeba podchytit a rozvíjet. Nadání a práce s nadanými žáky by proto měly být důležitým tématem jak vzdělávací politiky, tak především praxe. Klíčová je zejména identifikace nadaných žáků na školách a podpora a rozvoj těchto žáků. Tematická zpráva České školní inspekce přináší zajímavá data o tom, zda a jak je nadání u žáků identifikováno a jak s ním dokážou školy pracovat a dále je u žáků rozvíjet. Zpráva zdůrazňuje, že nadání a mimořádné nadání je nutné u žáků systematicky vyhledávat, protože samo se mnohdy neprojevuje a pokud není včas identifikováno, „vyhasíná“. Potenciál žáků tím nejen ztrácíme, ale musíme zpravidla řešit také jejich výchovné a vzdělávací problémy. Důležitou částí zprávy je soubor doporučení a „desatero“ pro podporu nadaných žáků, jež mohou využít školy a učitelé.
Česká školní inspekce se ve školním roce 2021/2022 kromě jiných témat věnovala problematice podpory vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. O zprávě jsme již na portále U21 informovali a nyní z ní vybíráme metodická doporučení pro školy, jejich zřizovatele i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a užitečné „desatero“ pro podporu nadaných žáků.
Připomeňme, že za nadaného žáka se považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Rozložení jeho schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
A jak je možné nadané žáky a žákyně na školách podporovat?
Pro rozvoj nadání žáků je prvním a zásadním krokem stimulace nadání, kdy učitel nabízí žákům takové aktivity, při kterých se může rozvíjející se nadání projevovat. Pokud učitelé pouze čekají, až se nadání projeví, nemusí se dočkat vůbec. Bohužel právě taková je často situace ve vyučovacích hodinách. Jak zpráva konstatuje, pouze ve 22 %, resp. 25 % hospitovaných hodin na základních, resp. středních školách byl vhodně podporován přítomný mimořádně nadaný žák. Vzhledem k počtu mimořádně nadaných žáků se však jedná o méně než 1 % hospitovaných hodin. Účinná podpora nadaných žáků nebo žáků, kteří mají o dané téma zájem, se vyskytovala také jen výjimečně (v 18 %, resp. v 17 % hospitovaných hodin na základních, resp. středních školách). Alespoň nějaká specifická pozornost učitelů směrem k žákům se zájmem či nadáním byla zaznamenána v necelých dvou třetinách hospitovaných hodin na základních školách a přibližně v polovině hospitovaných hodin na středních školách. Nízký výskyt sledovaný při hospitacích je v rozporu s dále uváděnou podporou deklarovanou školami.
Skutečně koncepční přístup k podpoře nadaných žáků byl sledován na jedné ze škol, a to prostřednictvím následujících součástí systému podpory:
vytvoření osoby koordinátora práce s nadanými žáky a podpora ředitele školy s následnou stimulací zájmu dalších pedagogických pracovníků školy;
navázání úzké externí spolupráce s místní univerzitou a dalšími partnery;
aktivní vyhledávání nadaných žáků prostřednictvím diagnostiky již na úrovni spolupracující mateřské školy.
Doporučení pro školy:
Aktivně pracovat na nastavení vnímání nadání žáků jako mimořádně cenné devizy, kterou je třeba identifikovat, podporovat a rozvíjet nejen v zájmu zvýšení efektivity vzdělávání jednotlivých žáků, ale také pro celkové společenské i ekonomické benefity, které nadaní žáci mohou později přinést. Akcentovat identifikaci nadání bez vazby na nutnost diagnostiky v ŠPZ, a pro práci s nadáním naopak výrazněji využívat podpůrná opatření v 1. stupni. Učinit z práce s nadanými a mimořádně nadanými žáky jednu z hlavních priorit každodenní pedagogické práce učitelů.
Přistupovat ke vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků ve škole systematicky, od společného plánování na úrovni strategických dokumentů školy a ŠVP přes individualizovanou výuku stimulující a rozvíjející různorodé nadání žáků až k pravidelnému vyhodnocování průběhu této péče a jejích výsledků.
Místo snahy o vytváření homogenních – výběrových tříd se zaměřit na diferenciaci přístupu k žákům uvnitř tříd heterogenních, tvořených žáky různých charakteristik a potřeb. Ve školách, kde je to organizačně možné, diferencovat výuku vzdělávacích oborů (předmětů) podle úrovně žáků v rámci ročníků, nebo využít potenciálu tandemové výuky.
Zabezpečit školní systém péče o nadané personálně, což představuje systematickou pozornost tématu rozvoje nadání ze strany celého pedagogického sboru, případně pověření vhodného pedagogického pracovníka koordinací péče o nadané a mimořádně nadané žáky a poskytnutí příslušného dalšího vzdělávání a podpory v jeho činnosti.
Zařadit téma identifikace a podpory nadaných a mimořádně nadaných žáků do výběru dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci inkluzivního vzdělávání a důsledně dbát na přenos poznatků získaných při dalším vzdělávání mezi celý pedagogický sbor.
Věnovat pozornost tomu, že nadání či mimořádné nadání se mohou kombinovat s potřebou podpory v jiné oblasti, např. v důsledku specifické poruchy učení či ADHD. Nadání žáci pak svůj potenciál mohou věnovat kompenzaci, a tím zůstanou neidentifikovány jak nadání, tak i konkrétní specifická vzdělávací potřeba.
Využít možnosti spolupráce učitelů s vychovateli ve školních družinách a dalších obdobných zařízeních. Mimo výuku může žák projevit nadání i v dalších oblastech (např. sociální). Podobně je vhodné pro identifikaci využívat potenciál třídnické práce, vzdělávacích aktivit mimo běžné učebny (školní výlet, výuka venku apod.) a obecně v prostředí, které umožňuje zviditelnit schopnosti a dovednosti nad rámec konkrétní vzdělávací oblasti.
Pro podporu nadaných a mimořádně nadaných žáků, jejich pedagogů a rodičů využít kapacit školních poradenských pracovišť.
Zahrnout do vlastního hodnocení školy a sledování kvality poskytovaného vzdělávání také oblast podpory nadaných žáků.
Při identifikaci a podpoře nadaných a mimořádně nadaných žáků systematicky spolupracovat s externími partnery – školská poradenská zařízení, krajské sítě podpory nadání, krajští koordinátoři nadání apod.
Jak začít podporovat nadané žáky v základní a střední škole hned a bez podmínek?
Zásadní je úhel pohledu. Důležité je dívat se na všechny žáky ve výuce jako na potenciálně nadané. K tomu, aby výuka více stimulovala jejich nadání, není zapotřebí souhlas nikoho dalšího, dokonce ani žáků samotných. Není potřebné žádné razítko. Jen o nich začít přemýšlet jako o potenciálně nadaných, nic víc.
1.
Připomínat si a uvědomovat mnohost lidských nadání a talentů, jejich různorodost, pestrost typů lidské inteligence. Fakt, že každý člověk má potenciál v něčem užitečném vyniknout.
2.
Pomáhat svým žákům, aby lépe porozuměli sami sobě, podporovat při výuce jejich sebepoznání a sebepojetí. Např. společně s nimi oslavovat jejich úspěchy a pokroky nebo se společně s nimi radovat z různosti a pestrosti, kterou do života třídy jejich různá nadání přináší.
3.
Stimulaci nadání žáků realizovat v každé hodině, a ne až po diagnostice nadání. Diagnostika je důležitá a užitečná, ovšem její absence nesmí omezovat víru v potenciál žáků.
4.
Každou výukovou aktivitu začít rozcvičkou, podle povahy činnosti rozcvičkou rozumu, emocí či těla. Existují cvičení pro rozvoj fantazie, soustředění, logiky, pozornosti, prostorové představivosti, paměti, smyslového vnímání, pohybové koordinace apod.
5.
Vytvářet ve třídě obohacené prostředí. Školní třída může být příjemnou místností, ve které žáci pobývají rádi. Využívat také potenciál venkovního učení.
6.
Podpořit kontakt žáků s lidmi, kteří své nadání rozvinuli a jejich činnost je lidmi oceňována. Každého žáka inspirovat, povzbuzovat a podporovat jeho přesvědčení, že je na každém člověku, kam až v rozvoji svého nadání dojde. Každý pedagog může modelovat a žákům popisovat svůj rozvoj, podporovat růstové myšlení a vytvářet atmosféru, ve které je dělání chyb přirozenou součástí jakéhokoli vzdělávacího procesu.
7.
Z podpory nadání vytvořit téma, o kterém se ve škole bude často mluvit. Vhodné je sdílet své zkušenosti, využívat informační zdroje.
8.
Pedagogové mohou společně plánovat a realizovat aktivity pro stimulaci a podporu nadání a společně je reflektovat. Tím budou rozvíjet své nadání podporovat nadané žáky.
9.
Užitečným podporovatelem nadaného žáka může být i pedagog, aniž by se sám na obor žákova nadání zaměřoval. Např. propojením s lidmi z oboru, kteří mu pomohou růst dále.
10.
Komunikovat více o nadání žáků s jejich rodiči, rozptylovat jejich obavy a nejistoty.
A v neposlední řadě nečekat, až budou ve škole optimální podmínky, až se dostatečně všichni vzdělají nebo až bude někdo systémově školy podporovat.
Kromě těchto doporučení publikace připomíná také širší kontext a shrnuje, jak je problematika nadání řešena v koncepčních a strategických dokumentech ČR. Zpráva konstatovala, že pro školy je náročné vyhledávat a identifikovat nadané a mimořádně nadané žáky. Jejich potenciál tak není rozvíjen, přestože v rámci systému byly zřízeny Krajské sítě podpory nadání na každém krajském pracovišti Národního pedagogického institutu ČR, existuje nabídka dalšího vzdělávání pro pedagogy v této oblasti a organizuje se řada soutěží, jež potenciál žáků mohou rozvíjet, a navíc nabízejí možnost metodických inspirací pro učitele. Zajímavé je, že na oblast rozvoje nadání a talentu se pamatuje mnohem méně než na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Česká školní inspekce se tématu nadaných žáků věnuje opakovaně a dlouhodobě, nejnovější počin v podobě šetření a tematické zprávy je dalším důležitým příspěvkem k řešení problému nadaných žáků a žákyň. Tematická zpráva přináší také další konkrétní data, podrobnosti lze dohledat přímo v elektronické verzi zprávy, jež je dostupná na tomto odkazu.
Text: Tisková zpráva MŠMT a Tematická zpráva – Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v ZŠ a SŠ; upravila redakce U21