Poslední dobou roste zájem o studium pedagogických oborů. O jaké studijní programy je největší zájem a proč si budoucí studenti a studentky vybírají právě tato zaměření? Nejen o tom jsme se bavili s Radkou Dofkovou, proděkankou pro studium Pedagogické fakulty UP.
Paní docentko, v porovnání s dalšími fakultami se ta naše může pyšnit stále rostoucím zájmem uchazečů, v počtu studentů jsme dokonce minimálně vyrovnaní s filozofickou fakultou. Můžete prozradit, které programy jsou u nás nejvíce žádané? A o kolik zájem roste?
Je zřejmé, že jsou studijní programy, které se pravidelně těší velkému zájmu ze strany uchazečů, a jiné, o které je zájem nižší. Pokud bychom měli některé programy vyzdvihnout, tak např. na základě žebříčku TOP 10 studijních programů v rámci celé UP z března 2022 je na PdF nejvíce žádané Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Učitelství pro MŠ a Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání.
Dle níže uvedených čísel vyjadřujících počet přihlášek ke studiu je patrné, že za posledních pět let má zájem uchazečů o studium na PdF UP vzrůstající tendenci. Konkrétně došlo mezi lety 2018 a 2022 o nárůst o 1 698 uchazečů.
Čím to je, že je nyní mezi uchazeči větší zájem o studium pedagogických oborů?
Je obtížné vymezit možné příčiny bez hlubší analýzy v terénu. Nicméně lze na základě zkušeností vymezit některé základní důvody: vyšší mzdové ohodnocení pedagogických pracovníků, zvýšení prestiže učitelského povolání apod.
Kolik lidí letos podalo přihlášku ke studiu na Pedagogické fakultě?
Přesný počet přihlášek je 7383.
Když si někdo představí studium pedagogických programů, v mnoha případech mu na mysl přijde otázka praxí. Jsou nějaké obecné požadavky, které fakulta v tomto ohledu jednotlivým pracovištím předkládá, nebo je to na nich, jak si praxe nastaví?
Máte pravdu, praxe jsou velice podstatnou složkou přípravy budoucích učitelů na pedagogické fakultě. Rozsahy a délky praxí na jednotlivých pracovištích jsou samozřejmě přesně nastaveny a jsou pevně zakotveny již v akreditačních spisech každého studijního programu. Odborné garance se ujímají tzv. metodici praxí. Organizačně je pak realizace pedagogických a odborných praxí zajišťována Střediskem pedagogických a odborných praxí (SPOP).
Čím je Pedagogická fakulta UP, stran programů, unikátní? Proč by si měl uchazeč o studium na vysoké škole vybrat právě naši fakultu?
Pedagogická fakulta UP v Olomouci má díky mnohaleté tradici ve vzdělávání učitelů mnoho zkušeností, ze kterých dále vychází a na kterých lze stavět při výuce. Přímo v pedagogickém terénu pak byla realizována řada výzkumů, vzniklo u nás množství metodik, učebnic a odborných prací, což ukazuje na úzké propojení fakulty s edukační realitou. Celkově se snažíme růst ke kvalitě, inovujeme své studijní plány i metody výuky. V úhrnu lze říci, že naše příprava učitelů staví na tom nejlepším z trendů praxe, z výzkumů a teorie.
Jsou nějaké programy, které na fakultě nemáme, ale nové vedení, které nastoupilo letos v únoru, by je rádo do budoucna otevřelo?
V současné době máme rozpracované návrhy některých studijních programů, jedná se však spíše o inovace programů stávajících. Máme také určité vize nových studijních programů, ty však ještě nemají konkrétní obrysy.
Kolik studujících fakultu vlastně dokončí? Pokračují absolventi v kariéře ve školství, nebo odcházejí do jiných oborů?
Níže uvedená čísla uvádí počty absolventů od roku 2018:
V Česku chybí kvalifikovaní učitelé. Navyšovali jste v předchozích letech, případně hodláte navyšovat množství přijatých uchazečů na fakultu?
Pedagogická fakulta je v současné době na hranici svých personálních i prostorových kapacit vzhledem k zajištění kvalitní výuky kvůli extrémně vysokému počtu uchazečů u studium, není proto možné výrazně tyto počty dále navyšovat (viz graf níže).
Mezi předměty nejčastěji vyučované bez aprobace patří občanská a rodinná výchova (základy společenských věd), fyzika a informatika. Mají studenti na fakultě zájem o studijní programy zaměřující se výuku těchto předmětů? Kolik je jich například ve srovnání se studenty populárnějších programů, jako je například český jazyk a literatura? Proč mají studenti menší zájem o studijní programy, jako jsou základy společenských věd či informatika a fyzika?
Na Pedagogické fakultě UP v Olomouci je setrvalý stav uchazečů o studium Společenských věd se zaměřením na vzdělávání (v bakalářském studiu) i Učitelství výchovy k občanství a základů společenských věd pro 2. stupeň ZŠ a střední školy (v navazujícím magisterském studiu), nelze tedy hovořit o menším zájmu. V roce 2022 evidujeme celkem 788 přihlášek. Zájem o studium Českého jazyka a literatury se zaměřením na vzdělávání (v bakalářském studiu) a Učitelství českého jazyka a literatury pro 2. stupeň ZŠ (v navazujícím magisterském studiu) je velice vysoký, celkem 822 uchazečů v roce 2022. Příprava učitelů fyziky je realizována mezifakultně na Přírodovědecké fakultě, letos projevilo zájem 11 uchazečů.
Jak se snažíte nalákat uchazeče ke studiu na fakultě?
Pedagogická fakulta dlouhodobě pracuje na zkvalitňování uchazečské kampaně prostřednictvím Dnů otevřených dveří, náborů na středních školách a účastí na vzdělávacích veletrzích. Současně fakulta propaguje své studijní programy a akce na svých stránkách a na sociálních sítích.
Redakce: Vojtěch Češík
Foto: Lukáš Blokša
Kdo je Radka Dofková?
Radka Dofková působí v současné době na pozici proděkanky pro studium a vedoucí katedry matematiky, kde vyučuje didaktiku matematiky 1. stupně ZŠ. Její odborné zaměření se v posledních letech orientuje do oblasti přesvědčení o připravenosti budoucích učitelů v matematice, zejména na jejich vnímání vlastní osobní zdatnosti. O jejím zaujetí pro věc svědčí tři monografie, z nichž dvě byly oceněny čestným uznáním rektora. Během své profesní dráhy se podílela na řešení mnoha projektů vědecko-výzkumných, rozvojových i projektů dotovaných z evropských strukturálních fondů. Kromě obsáhlé publikační činnosti se také aktivně účastní tuzemských a zahraničních konferencí, kde prezentuje dosažené výstupy a setkává se s kolegy, kteří se zabývají podobnou tematikou.
Radka Dofková udržuje a rozvíjí své kontakty s odbornou a akademickou veřejností. Pravidelně se účastní akcí zaměřených na didaktiku matematiky, při různých příležitostech se setkává s učiteli z pedagogické praxe, realizuje semináře pro učitele a kurzy pro veřejnost. Za zmínku stojí také její participace na mezinárodní soutěži Matematický klokan na pozici předsedkyně organizačního výboru.